Článek
Kdo vymyslel dotace? Evropská unie. Ať je klidně zruší, nemám s tím problém… Jsem miliardář, mně nejde o peníze. Tolik dva roky starý status Andreje Babiše ze sociálních sítí. Jemu možná o dotace nejde, ale minimálně část firem z holdingu Agrofert, který český premiér zaparkoval do svěřenských fondů, je na nich životně závislá.
Redakce Seznamu zanalyzovala přes stovku jednotlivých výročních zpráv společností spadajících pod Agrofert a objevila skupinu podniků, kterým rozhodnutí Bruselu o (prozatím dočasném) pozastavení dotací pro holding napojený na premiéra ohrožuje hospodaření.
Jde o dvacet menších českých firem, které se zaměřují na zemědělství, a dotace pro ně tvoří více než čtvrtinovou – a mnohdy vyšší – část obratu. Případně částka vyplácená z fondů několikanásobně přesahuje jejich čistý zisk, pokud jej vůbec dosahují.
Jde například o AGRO Jinín, AGRO Přešovice, ZEOS Brnířov, Statek Břežany, Nový dvůr Kunovice nebo Agrobech.
Čísla z výročních zpráv jasně ukazují, že právě v těchto firmách je dotační byznys otázkou přežití. Celkem celý holding (včetně zahraničních dcer a vnuček) načerpal vloni na provozních dotacích, které se vyplácejí za hektar či chované zvíře, přes 1,3 miliardy korun. A jen dvacítka těchto českých farem si z tohoto koláče ukousla 250 milionů korun. Přitom celý Agrofert má konsolidovaný obrat okolo 160 miliard korun, v kterém se dotační injekce pohodlně ztratí, dvacet menších agrofirem ovšem nedá dohromady ani celou miliardu. Konkrétně jen 988 milionů.
„Dotace nejsou ziskem, jsou uhrazením části nákladů,“ opakuje často mluvčí holdingu Karel Hanzelka.
A pravda – zisk celého koncernu byl vloni více než dvakrát vyšší než všechny vyplacené dotace. Čistý výdělek byl zhruba 4,8 miliardy korun, vyplacené dotace včetně investičních necelé dvě. U dvaceti dotačně závislých firem ovšem součet zisků a ztrát dává dohromady jen sedm milionů korun.
Účetnictví sice nefunguje jako prostá matematika a nelze tak říct, že by bez 250 milionů z fondů bylo těchto dvacet podniků čtvrt miliardy ve ztrátě, ale rozhodně by minus v jejich výsledovce bylo obrovské. Stačí se podívat do těch společností, pro něž jsou dotace víc než jen příspěvkem. Kupříkladu AGRO Jinín vloni získalo na platbách z fondů 18,5 milionu korun. Pro pořádek – deset milionů patřilo k roku 2017, zbytek byly platby za minulé období. A obrat firmy, do nějž se dotace započítávají, byl v tomto ohledu pouhých 26 milionů korun. Zisk pak půl milionu. Podobně je na tom třeba AGRO Přešovice, kdy při dotacích 6,5 milionu byl obrat firmy jen devět milionů a zisk dva miliony korun.
Kromě toho je ve skupině čítající na 250 firem balíček společností, pro něž jsou dotace podstatnou součástí podnikání, ale jejich výpadek je bezprostředně neohrozí. Jde asi o 15 velkých podniků opět z agrárního sektoru. Jejich obrat se počítá ve stovkách milionů a dotace v řádech desetimilionů z něj tvoří zhruba desetinu až šestinu. Příkladem může být třeba společnost ZEMOS z Velkých Němčic nedaleko Brna. Její obrat byl v loňském roce 320 milionů, dotace pak necelých 60 milionů a zisk dosáhl dvaceti milionů korun. Podobně jsou na tom třeba Výkrm Třebíč nebo Výkrm Tagrea, SPV Pelhřimov nebo Animo Žatec.
Desítky milionů na dotacích pak přitékaly v loňském roce také do dalších firem holdingu. Pro ty podpora z fondů ale skutečně představuje „pouhý“ bonus. Jde o klíčové pilíře podnikání Agrofertu, kdy každá z těchto společností samostatně vykazuje obrat v miliardách korun. Jde například o Kostelecké uzeniny, mlékárny Olma, velkochov vepřového dobytka LIPRA PORK či některé chemičky, které čerpají dotace především v podobě emisních povolenek nebo úlev na dani. A jeden příklad za všechny. Společnost Vodňanská drůbež vloni načerpala investiční dotaci ve výši 67 milionů korun. Ač to vypadá jako velká suma, rychle se ztratí v obratu dosahujícím 5,5 miliardy korun. Zisk pak firma vykázala ve výši 185 milionů.
Jak ukazují data z účetních dokumentů, obětování firem ohrožených ztrátou dotací by Agrofert po stránce tržeb nebo snad zisku nikterak nepoznamenalo. Bylo by ale zásadním zásahem do celkové koncepce podnikání, které se zjednodušeně říká „z pole až na vidličku“. Tedy, že holding kontroluje celý řetězec od zemědělské prvovýroby, včetně hnojení, až po finální produkt.
Pro pořádek dodejme, proč se analýza zaměřila jen na o něco málo více než stovku firem. Redakce Seznamu prošla výhradně výroční zprávy českých společností, které byly zahrnuty do konsolidačního celku Agrofertu. „Zbytek“ do sumy 250 podniků, které pod holding spadají, dodají německé, polské, slovenské či maďarské dcery a také české firmy, které konsolidaci nepodléhají. U těch, jak praví výroční zpráva holdingu, jde pro celkový obraz o „nevýznamnou“ část podnikání.
