Článek
Více než polovina dětí a náctiletých komunikuje na internetu s neznámými lidmi. A to přesto, že drtivá většina jich to vnímá jako nebezpečné. Až čtyřicet procent dětí pak zná situaci, že je neznámý osloví s žádostí o schůzku v reálném světě. A více než polovina z takto oslovených dětí na schůzku skutečně vyrazí.
Vyplývá to z údajů výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci, který pracoval s výpověďmi bezmála 30 tisíc dětí a dospívajících ve věku od deseti do sedmnácti let.
„Agresoři mají velmi propracovaný systém, jak s dětmi manipulovat. Dokážou si velmi precizně pohlídat, aby jejich komunikace zůstala utajená. Nechají si přesně popsat, jestli lze na monitor třeba vidět z kuchyně. A pak systematicky navazují svou oběť na sebe pod falešnou identitou,“ varuje vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.
Čísla z výzkumu jeho slova potvrzují. Přes třicet procent dětí má zkušenost s tím, že je neznámý člověk požádal, aby jejich konverzace zůstala „jejich tajemstvím“. A pak z nich vylákal třeba osobní údaje nebo fotky.
I proto má desetina dětí zkušenost s tím, že se na internetu objeví jejich fotka, kterou na síť nahrál někdo jiný než ony samy. I to je jedna z forem kyberšikany, s níž má zkušenost každé druhé dítě.
„Počet volajících na Linku bezpečí kvůli různým formám kyberšikany se od roku 2007 zdesetinásobil. Základní radou pro rodiče je mluvit s dětmi, mluvit o nebezpečích, která nové technologie přinášejí. Určitě je to pro mnohé lidi obtížné, protože jsou jim tyto technologie cizí, ale nelze se jim úplně vyhnout,“ míní Porubský.
Bezpečnému chování na internetu a především kyberšikaně u dětí či jak jí předcházet se věnovalo speciální studio Seznam Zprávy s expertem na bezpečnost Filipem Chytrým, který aktuálně působí v Silicon Valley, Martinem Kožíškem, manažerem pro internetovou bezpečnost Seznam.cz nebo Peterem Porubským z Linky bezpečí:
Studio Seznam Zprávy: Jaké hrozby se skrývají na internetu?
