Článek
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek uvedl, že Rusové použijí jaderné zbraně pouze v případě blížícího se jaderného útoku. A agresoři podle něj „prostě chcípnou”. Putin pak hovořil také o vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem či podepsání mírové smlouvy s Japonskem po druhé světové válce.
Putin o těchto tématech hovořil na fóru Valdajského mezinárodního diskuzního klubu. Ten vznikl za účelem analýzy aktuálních politických, ekonomických a bezpečnostních témat ve světě. Podle ruské opozice či zahraničních expertů však slouží především jako nástroj k šíření kremelské propagandy.
„Když se přesvědčíme, že je veden útok proti Rusku, až pak zasadíme odvetný úder. Samozřejmě, bude to katastrofa a my nemůžeme být iniciátory této katastrofy,“ prohlásil Putin v debatě se členy diskusního klubu Valdaj v černomořském letovisku Soči. „Agresor musí vědět, že my jako mučedníci skončíme v ráji, ale agresor prostě chcípne, nestihne ani učinit pokání,“ dodal.
„Ne,“ odpověděl Putin na dotaz moderátora, zda mu není hrozně, že je jedním ze tří lidí, na kterých spočívá odpovědnost za mír a svět. Podle prezidenta je prostě nutné vždy myslet pozitivně a mít na vědomí, pro koho se pracuje.
Na otázku, jakých konfliktů se Rusko obává, Putin prohlásil, že žádných. „My se vůbec ničeho nebojíme. Máme zemi s takovým územím, takovou obranou, s takovým obyvatelstvem, odhodlaným hájit své zájmy,“ prohlásil a dodal, že na rozdíl od jiných zemí jsou Rusové ochotni obětovat svůj život za vlast.
Prezident při této příležitosti také zdůraznil, že nezákonně anektovaný ukrajinský poloostrov Krym je součástí Ruska, a to „z rozhodnutí obyvatel poloostrova”.
S Trumpem si Putin prý rozumí
Putin na fóru kladně hodnotil dosavadní setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Někdo se vždycky snaží (setkání Putina s Trumpem) využít k vnitropolitickému boji. Podle mého názoru se snaží o jistou stabilizaci a vyrovnání rusko-amerických vztahů. Uvidíme ale, jak se situace vyvine,” řekl Putin.
To, že se v některých otázkách Putin se svým americkým protějškem neshodne, je podle něj v hovorech se světovými vůdci běžné.
Jedním z příkladů by například mohly být napjaté vztahy Washingtonu s Íránem. Trump o Íránu opakovaně hovoří jako o jedné z předních světových hrozeb a na začátku roku jednostranně vypověděl jadernou dohodu s Teheránem.
Putin naopak uvedl, že nehodlá apelovat na Írán, aby stáhl svá vojska ze Sýrie.
„Není to úplně náš problém, přesvědčovat Írán, aby opustil syrské území, obojí jsou suverénní státy. Vzájemné vztahy by měly budovat samy,” uvedl Putin.
Rusko přitom během občanské války v Sýrii stejně jako Írán podporuje vojensky vládu současného syrského prezidenta Bašára Asada.
Mírová smlouva s Japonskem nebude
Putin pak na fóru posluchačům sdělil, že řešil s japonským premiérem Šinzó Abem možnost uzavření mírové smlouvy, tu však Abe odmítl.
Rusko a Japonsko sice ve válce nejsou. Po druhé světové válce však Sovětský svaz odmítl s Japonskem podepsat mírovou smlouvu. Válečný stav mezi oběma zeměmi pak ukončila až vzájemná deklarace z roku 1956. V ní se však obě země zavázaly, že budou o podmínkách mírové smlouvy dále jednat.
Bodem úrazu rusko-japonských vztahů je souostroví Kurily, které leží na severovýchodě od japonského ostrova Hokkaidó. Na konci druhé světové války ho totiž obsadil Sovětský svaz a dnešní Rusko nad ním nadále drží kontrolu. Japonsko si však na něj činí nárok.
„Vytvořili jsme pro japonské občany podmínky, které jim umožňují tato území navštívit v rámci zjednodušeného procesu, aby mohli navštívit svá historická místa, hřbitovy se svými příbuznými a tak dále. (…) A Japonsko na nás uvalilo sankce. Myslíte si, že tohle je krok k prohloubení vzájemné důvěry?” kritizoval Abeho Putin.
Putin také zmínil vztahy se Saúdskou Arábií a případ zmizení saúdského novináře Džámala Chášakdžího. Putin prý nehodlá podniknout žádné kroky, které by mohly ohrozit vzájemné vztahy obou zemí, dokud nebude celá věc řádně prošetřena.
