Článek
Někdejší rozvědčík Ján Sarkocy je dnes patrně neznámějším příslušníkem někdejší československé Státní bezpečnosti.
V 80. letech se tento agent pod diplomatickým krytím scházel v Londýně s britským politikem a poslancem sněmovny Jeremy Corbynem, nynějším lídrem opoziční Labouristické strany.
Sarkocy minulý týden uvedl, že Corbyn předával vědomě československé tajné službě informace a dostával za to peníze, kontaktovat ho však není jednoduché, a i když vyvinete velkou snahu, nedaří se to.
O jeho kariéře příslušníka StB však hovoří dokumenty uložené v Archivu bezpečnostních složek.
„O panu Sarkocym víme, že nastoupil k ministerstvu vnitra v roce 1980, kdy působil na oblastním odboru v Bratislavě, což byla pobočka rozvědky. V roce 1984 přechází na centrálu, první správu, rozvědku. A připravuje se na vysazení v zahraničí,“ řekla Seznamu ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková.
Sarkocyho složka uložená mezi dokumenty někdejší tajné policie komunistického režimu čítá bezmála 1500 stran.
Uvnitř je jeho životopis, záznamy ze sledování, hodnocení nadřízených nebo výslechů spolupracovníků. Z dokumentů lze vyčíst, že Sarkocyho mise v Londýně - z dnešního pohledu tak důležitá - odstartovala v roce 1986.
Ve složce muže s krycím jménem Dymič jsou však vedle jeho vlastních zpráv uložena také svědectví lidí, kteří popisují jeho chování na zastupitelském úřadu. A jeho tehdejší spolupracovníci v Británii ho nepopisují úplně pozitivně.
Dokumenty uvádějí například jejich hodnocení, že se Ján Sarkocy choval tajuplně.
„Jeho povahovým rysem je i ješitnost a zvláštní způsob panského jednání, pro které si v kolonii vysloužil přezdívku hrabě,“ uvádí v dokumentu jeden z tehdejších příslušníků StB.
Podle nadřízených byl v práci aktivní. Často se ale s nikým neradil.
Dokumenty zachycují i jeho pracovní výkon - jak oslovoval kontakty pro případnou spolupráci. Podle historika Petra Blažka však nebyl příliš úspěšný.
„Za celou dobu, kdy byl ve Velké Británii, se dá říct, že dokázal získat pouze jediného člověka - a ještě to byla kategorie důvěrný styk, která předpokládá, že ten člověk nemusí vědět, že se jedná o spolupráci s rozvědkou, ale že je ochoten předávat informace,“ řekl Seznamu Blažek.
V roce 1989 byl Ján Sarkocy z Velké Británie vyhoštěn.
