Článek
Ještě než se covid-19 dostal na africký kontinent, panovaly obavy, jak katastrofální jeho přítomnost bude. Nejčernější scénáře, podobné těm v italském Bergamu nebo v New Yorku, se zatím naštěstí nenaplnily. Britský server The Guardian uvádí, že od začátku pandemie se na kontinentu nakazilo sedm milionů lidí a 180 tisíc zemřelo. Podle vědců jsou nicméně tato čísla výrazně podhodnocená. Obavy kolem vývoje situace v Africe navíc existují dál.
Zdravotně sice africký kontinent zatím odolává, ekonomicky už méně. „Je to příběh o dvou kapitolách,“ komentuje situaci ředitelka programu v Africe, Mezinárodní krizové skupiny Comfort Erová. „V té první to vypadalo, že je Afrika vůči pandemii odolnější než většina více rozvinutých částí světa. Byly velké obavy, že to bude peklo, ale nestalo se tak. V té druhé kapitole se možná začnou odhalovat všechny ty věci, které se v roce 2020 neudály,“ předpovídá.
Podle expertů tak covid-19 dopadne na kontinent tvrději než jakákoliv jiná krize za posledních pár desítek let. Potvrzuje to i Ahunna Eziakonwaová, ředitelka rozvojového programu OSN v Africe, která se zaměřuje na dlouhodobé dopady covidu-19 na africkém kontinentu. „Jinde dochází k rychlejšímu zotavení, protože do systému jsou investovány peníze. Kontinent je ve velké nevýhodě. Mnoho afrických zemí se stále snaží zlepšit základní a klíčové věci: potlačit chudobu, poskytnout základní vzdělání a zdravotní služby. Nyní výdaje a investice vysychají, což působí tíseň a nouzi,“ vysvětluje.
Na nepříznivý trend upozorňuje i Mezinárodní měnový fond. Zatímco podle prognóz letošní rok světová ekonomika poroste o 6 procent, ta africká jen o 3,2 procenta. Podle ředitelky MMF Kristaliny Georgievy je řešením mezinárodní spolupráce v otázce pandemie a především očkování, pomoc s vypořádáním dluhového břemene, ale i investice a například digitalizace. Světová banka zase upozornila, že covid-19 uvrhl do extrémní chudoby 40 milionů Afričanů. Nejvíce v ohrožení jsou především ženy, děti a lidé pracující v nízkopříjmových zaměstnáních.
Covid-19 dramaticky zasáhl například turismus, který před pandemií představoval druhý nejrychleji rostoucí turistický sektor na světě. Tvořil 8,5 procenta HDP celého kontinentu, díky kterému mělo zaměstnání 24 milionů lidí. Jen od dubna do června 2020 se počet zahraničních turistů v Africe snížil o 98 procent oproti stejnému období o rok dříve.
Hluboký ekonomický propad (nejhorší za posledních čtyřicet let) způsobil covid-19 například v Nigérii, kde byl téměř každý třetí obyvatel v posledním čtvrtletí roku 2020 nezaměstnaný. V nejlidnatější zemi Afriky také došlo kvůli rostoucí inflaci ke zdražení potravin o čtvrtinu, což uvrhlo do chudoby až sedm milionů lidí.
Zhoršení ekonomické situace může vést k další politické a především sociální destabilizaci. Na to upozorňuje například profesor politologie na Univerzitě v Birminghamu Nicholas Cheeseman. „(Pandemie) naruší některé demokracie a autokracie. Všechny vlády budou nicméně bojovat s neudržitelnými dluhy a nižšími příjmy, a to v tuto chvíli není zdůrazňováno. Realita je taková, že africká koronavirová krize teprve přijde,“ dodává.
Na politické problémy upozorňuje i Eziakonwaová. „Lidé už nemají co ztratit. Když jsou na hraně, je jim mnohem více dáno být násilnými nebo manipulovatelnými politiky, kteří využívají jejich hněv. To je jasné a aktuální nebezpečí,“ dodává v kontextu rozsáhlých protestů v Jihoafrické republice, Svazijsku nebo dlouhodobého boje s islámskými skupinami v pásmu Sahel.
Naděje pro kontinent je především v očkování. To je ale pro většinu Afričanů zatím nedostupné. Zatímco některé vyspělé státy již plánují očkování svých občanů třetí dávkou, přes 96 procent obyvatel Afriky stále čeká na tu první. Tématu jsme se věnovali v článku zde.
