Článek
Afghánistán je jednou z nejchudších zemí na světě. V roce 2010 však představitelé americké armády a geologové odhalili, že se na území státu nacházejí ložiska nerostů v hodnotě téměř jednoho bilionu dolarů. Zpráva afghánské vlády z roku 2017 odhadovala, že nerostné bohatství země může činit až tři biliony dolarů včetně fosilních paliv.
Afghánistán by si tak mohl v budoucnu ekonomicky polepšit.
Zásoby kovů, jako jsou železo, měď a zlato, jsou roztroušeny po tamních provinciích, podobně jako vzácné zeminy. Kromě toho je Afghánistán zřejmě jedním z největších světových nalezišť lithia.
Americká vláda podle serveru CNN Business odhaduje, že tamní ložiska tohoto nejměkčího kovu lze srovnat s těmi v Bolívii, kde se nacházejí největší známé zásoby na světě.
Poptávka po kovech roste
Právě lithium je zásadním prvkem pro dobíjecí baterie a další technologie nezbytné pro řešení klimatické krize. „Afghánistán je určitě jedním z nejbohatších regionů, co se týče tradičních drahých kovů, ale disponuje i kovy, které jsou potřebné pro rozvíjející se ekonomiku 21. století,“ řekl pro CNN Rod Schoonover, vědec a bezpečnostní expert.
Narážel tak především na rozvoj elektromobility a zelené energetiky, které se bez lithia či kobaltu neobejdou. Lithium, nikl a kobalt jsou stěžejní pro baterie. Elektrické sítě si žádají obrovské množství mědi a hliníku, zatímco v magnetech, bez kterých se neobejdou větrné turbíny, výrobci používají prvky vzácných zemin.
Bez elektroaut, větrných turbín či solárních panelů se zase neuskuteční zásadní snižování emisí, na což upozornila květnová zpráva Mezinárodní energetické agentury. Podle ní je nutné globální dodávky prvků lithia, mědi, niklu, kobaltu a prvků vzácných zemin zvýšit, jinak svět své klimatické cíle nesplní.
Tři čtvrtiny současné produkce lithia, kobaltu a prvků vzácných zemin obstarávají tři země – Čína, Demokratická republika Kongo a Austrálie.
Tálibán si s nerosty v minulosti neporadil
„Pokud bude mít Afghánistán několik let klidu, což by umožnilo rozvoj jeho nerostných zdrojů, může se během deseti let stát jednou z nejbohatších zemí v této oblasti,“ řekl v roce 2010 magazínu Science geolog Said Mirzad.
Nerostné zdroje byly v zemi už v 90. letech a Tálibán je nedokázal vytěžit.
Podle Mosina Khana, staršího člena Atlantické rady a bývalého ředitele pro Střední východ a Střední Asii v Mezinárodním měnovém fondu, však klid nikdy nenastal a většina afghánského nerostného bohatství v zemi zůstala.
„Tyto zdroje byly v zemi už v 90. letech a Tálibán je nedokázal vytěžit,“ řekl pro server DW Hans-Jakob Schindler, vrchní ředitel projektu Counter Extremism, jenž monitoruje extremistická hnutí.
I když v posledních letech došlo k jisté těžbě zlata, mědi a železa, těžba lithia a prvků vzácných zemin vyžaduje mnohem větší investice a technické know-how stejně jako čas. IEA odhaduje, že od objevení ložiska se těžba zahájí v průměru až po šestnácti letech.
Zahájení těžby zřejmě potrvá
Podle Khana generují nerostné suroviny v Afghánistánu jen jednu miliardu dolarů ročně. Odhaduje, že 30 až 40 procent zisků odsáli korupce, místní velitelé a Tálibán, který kontroloval malé těžební projekty.
Přechod od povstalecké skupiny k národní vládě nebude jednoduchý.
Tálibán by sice mohl využít své síly k rozvoji těžebního sektoru, nyní však bude muset věnovat pozornost vedení státu. „Přechod od povstalecké skupiny k národní vládě nebude jednoduchý. Funkční správa rodícího se nerostného sektoru bude pravděpodobně stagnovat mnoho let, “ řekl pro server CNN Joseph Parkes, bezpečnostní analytik společnosti Verisk Maplecroft.
Khan poznamenal, že zahraniční investice bylo těžké získat ještě před tím, než Tálibán svrhl afghánskou civilní vládu podporovanou Západem. Získání soukromého kapitálu bude nyní ještě náročnější, zejména proto, že mnoho globálních podniků a investorů se drží stále vyšších environmentálních, sociálních a správních standardů.
„Už v minulosti se nikomu moc nechtělo v Afghánistánu investovat, nyní je to ještě větší risk,“ uvedl Khan.
Úmysly Číny zatím nejsou jasné
Zájem o případné partnerství s Afghánistánem by mohly mít země jako Čína, Pákistán či Indie. Sousední Čína, jež je světovým lídrem v těžbě prvků vzácných zemin, uvedla, že je s afghánským Tálibánem v kontaktu.
Vzhledem k pokračující nestabilitě v zemi by však Peking mohl být vůči budoucímu partnerství a spolupráci s Tálibánem skeptický. Čína se navíc v regionu spálila již dříve, když se pokusila investovat do „měděného projektu“, který se později zastavil.
„Věřím, že budou dávat přednost jiným zemím před Afghánistánem,“ řekl partner společnosti RK Equity, Howard Klein, který radí investorům ohledně lithia.
