Článek
Zástupci USA a vedení radikálního hnutí Tálibán nyní vedou sedmé kolo mírových rozhovorů. Jednat začali v sobotu v Kataru. Hlavními tématy rozhovorů jsou požadavek Tálibánu, aby zahraniční vojáci odešli, a požadavek Spojených států, aby Tálibán zaručil, že se Afghánistán nestane základnou pro útoky radikálů.
„Rád bych z Afghánistánu prostě odešel,” řekl Trump v rozhovoru pro Fox News. „Problém ale je, že podle všeho slouží jako laboratoř teroristům. Říkám tomu Harvard teroristů,” dodal. I po stažení amerických sil z Afhgánistánu proto chce v zemi uchovat silné zastoupení zpravodajské služby. „Necháme tam silnější zastoupení rozvědky, než by člověk čekal, protože je to důležité,” uzavřel.
Hnutí Tálibán, které v roce 2001 svrhla mezinárodní koalice vedená Spojenými státy, bojuje proti cizím vojskům v Afghánistánu a snaží se svrhnout Západem podporovanou afghánskou vládu. Kábulský kabinet má pod kontrolou stále menší část afghánského území.
V Afghánistánu působí přibližně 20 000 zahraničních vojáků, převážně amerických, jako součást mise NATO. Většinou pomáhají nebo radí afghánským silám, někteří američtí vojáci však provádějí i protiteroristické operace.
Do jednání vstoupil teroristický útok
Rozhovor s Donaldem Trumpem byl nahrán během víkendu, tedy před pondělním útokem Tálibánu v diplomatické čtvrti v Kábulu, při němž zemřelo šest lidí a 105 dalších bylo zraněno, z toho 51 dětí.
Podle policejního důstojníka Muhammada Karíma vybuchla bomba nastražená v automobilu před budovou ministerstva obrany. Ozbrojenci poté vběhli do nedaleké výškové budovy na rušném tržišti a začali střílet na ministerstvo i na příslušníky afghánských bezpečnostních složek, kteří chtěli z místa evakuovat raněné.
Ozbrojenci odpálili silnou nálož před budovou ministerstva obrany v oblasti, kde je i americká či česká ambasáda. Bílý dům „krutý" atentát Tálibánců odsoudil, informovala v úterý agentura AFP. „Cílem (útoku) byl technický objekt ministerstva obrany,” uvedl ve vyjádření mluvčí Tálibánu. Jeden z příslušníků afghánských bezpečnostních složek Reuters sdělil, že nálož vybouchla v době ranní špičky před inženýrským a logistickým oddělením ministerstva.
Afghánské hlavní město bylo v posledních měsících relativně klidné po sérii explozí, k nimž se hlásili ozbrojenci z teroristické organizace Islámský stát nebo radikálové z islamistického hnutí Tálibán.
Podle televize Al Jazeera se obě strany v předchozích kolech již dohodly na návrhu dalšího rámcového postupu. Ten zahrnoval stažení amerických vojáků a diskuzi o závazku Tálibánu, že neumožní, aby afghánské území využívaly mezinárodní teroristické organizace a že nastolí příměří v celé zemi.
„Poslední útok Tálibánu proměnil celý kontext našeho setkání, vplížily se do něj obavy,” řekl Reuters nejmenovaný zdroj, který je u jednání v katarské metropoli Dauhá přítomen. Mluvčí Tálibánu Suhajl Šahín uvedl, že hlavním cílem skupiny je, aby byl stanoven časový plán stažení cizích vojsk z Afghánistánu.
Co se stane, když se mírová jednání zhroutí?
Bývalý americký diplomat a náměstek zvláštního zástupce pro Afghánistán Peter Galbraith televizi Al Jazeera řekl, že aby se mohla mírová dohoda uskutečnit, musela by překonat řadu překážek. Jednou z nich je například přítomnost narušovatelů, kteří páchají mimořádně násilné a hrozné útoky, aby dohodu smetly ze stolu. Další představují Tádžikové a Hazarasové, kteří o dohodu nestojí, nebo víra Tálibánu, že může zvítězit vojensky, aniž by se dohoda uzavřela.
„Největším problémem ale může být neschopnost vyjednavačů Tálibánu přimět všechny frakce hnutí k tomu, aby se řídily jakýmkoliv mírovým dokumentem, který by se podepsal.” Podle Galbraitha se ale Donald Trump zasloužil o to, že díky svému odhodlání stáhnout americká vojska bez ohledu na důsledk pravděpodobně vůbec umožnil mírová vyjednávání.
Podle zprávy OSN ze začátku letošního roku bylo v roce 2018 v Afghánistánu zabito více civilistů než v kterýkoli jiný rok. Počet úmrtí mezi civilisty tak vyrostl od roku 2017 o 11 % na 3804 mrtvých v roce 2018, z nichž 927 obětí byly děti a 7189 dalších lidí bylo zraněno, informovala Al Jazeera. V květnové zprávě pomocné mise OSN v Afghánistánu se zase uvádí, že afghánské a mezinárodní síly (které jsou v opozici vůči Tálibánu), a to včetně NATO, zabily v prvních 3 měsících letošního roku více civilistů než Tálibán nebo bojovníci z jiných ozbrojených skupin.
Redaktor BBC v Londýně Dawood Azami se domnívá, že mezi běžnými obyvateli Afghánistánu sílí zoufalá potřeba míru. „Pokud se jednání zhroutí, boje v zemi budou ještě intenzivnější a obyvatelé Afghánistánu budout trpět více,” řekl stanici Al Jazeera. „Tálibán by se pokusil rozšířit svou kontrolu nad územím, vyvinul by tlak na afghánskou vládu a pokusil by se převzít kontrolu nad hlavními dálnicemi,” dodal. To by podle Azamiho znamenalo, že by se z afghánského území stalo „bezpečnostní vakuum”, které by umožnilo působení skupin jako je Al-Káida nebo Islámský stát.
