Článek
Evakuovaní Afghánci se v armádních objektech učí česky a muži už přemýšlejí nad tím, do jaké práce by mohli nastoupit po vyřízení všech formalit. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to řekla předsedkyně spolku Vlčí máky Miroslava Pašková.
Část Afghánců je přechodně například ve vojenské nemocnici v Těchoníně. Podle předsedkyně Paškové jsou Afghánci s ubytováním spokojeni a největší radost mají z toho, že se s nimi už řeší žádosti o azyl.
Ubytování je provizorní, není to stále nový domov, je to na úrovni ubytovny.
„Samozřejmě ubytování je provizorní, není to stále nový domov, je to na úrovni ubytovny, ale i tak jsou spokojeni. Nejvíc jsou ale spokojeni s tím, že mohli mluvit s lidmi z ministerstva vnitra, většina si požádala o azyl a těší se, že v řádech týdnů by dokumenty mohly být hotové,“ zprostředkovává náladu Afghánců Pašková.
Seznam Zprávám také řekla, že se začali hned učit česky a že na komunikaci to už je znát, protože někteří Afghánci už začínají používat například české pozdravy. Kromě toho také přemýšlejí, kde budou pracovat. „S jedním jsem se bavila, je vystudovaný IT specialista a říkal, že by do začátku bral jakoukoliv práci a časem by se rád vrátil do oboru IT,“ říká Pašková.
Velkou úlevou bylo pro afghánské rodiny také to, když si jejich děti mohly hrát na bezpečném místě. Rodiny podle Paškové uklidnil po traumatu z Kábulu fakt, že mají hodně hraček nebo jezdí na koloběžce. To byl pro afghánské rodiče silný moment.
O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců. Ostatní mají v Česku jinou formu pobytu.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že je teď předčasné říkat, zda využije pomoc nabídnutou z krajů, protože s Afghánci se nyní řeší žádosti o azyl a to může trvat delší dobu. Až poté se podle Hamáčka budou řešit konkrétní nabídky pomoci.
„Teď probíhají přijímací procedury a ještě nějakou dobu budou žadatelé v areálech ministerstva vnitra. Nám se už postupně scházejí různé nabídky, ministerstvo vnitra je bude vyhodnocovat. V rámci státního integračního programu je případně podle potřeby využijeme. Pokud se ministerstvo vnitra rozhodne, že nějakou nabídku využije, bude kontaktovat přímo poskytovatele nabídky. Děkuji za ně, vážím si toho,“ řekl Seznam Zprávám Hamáček.
Azyl vs. doplňková ochrana
Azyl a doplňková ochrana se liší v délce trvání.
Azyl se uděluje na neurčito.
Doplňková ochrana naopak na přesně vymezenou dobu, po jejímž uplynutí se přezkoumává, zda trvají důvody, pro které byla udělena.
Hejtmani tedy teď vyčkávají, zda bude mít ministerstvo vnitra o nějakou formu pomoci zájem. Zatím totiž žádná jednání mezi kraji a ministerstvem nezačala. Třeba středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) řekla, že kraj na rozdíl od velkých měst nedisponuje žádným bytovým fondem. Popsala ale, jak by její kraj mohl pomoci.
S hledáním práce bychom jistě pomoci mohli.
„Domnívám se, že bychom alespoň na přechodnou dobu mohli poskytnout ubytování v nějaké naší příspěvkové organizaci, která třeba zřizuje internát. Byť se teď vrátily děti do skol a žáci na internáty, jistě by byla někde volná kapacita. S hledáním práce bychom jistě pomoci mohli. Otázka je, jak stát pomůže s vyřízením dokumentů souvisejících s možností zaměstnávání cizinců,“ napsala v SMS zprávě Pecková.
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) je jednání o případné pomoci otevřený, nemá teď ale žádné informace. „V případě, že budeme osloveni, tak by záleželo, co bude potřeba. Třeba ubytovací kapacity Jihomoravský kraj nemá k dispozici, takže to bychom museli řešit přes města a podobně. Bylo by lepší, kdyby ministerstvo vnitra jednalo přímo se subjekty, které ty ubytovací kapacity mají. To není o ochotě, ale o tom, že prostě nemáme,“ řekl.
