AfD řeší extremisty ve vlastních řadách. „Neštěpíme se,“ tvrdí poslanec

V pravicově populistické AfD panuje chaos a probíhá boj mezi dvěma stranickými křídly, uvádí německý týdeník Der Spiegel. Spor probíhá mezi nacionalisty a umírněnými straníky a podle magazínu není vyloučené ani rozdělení strany. O velkém sporu o moc a směřování strany píše i týdeník Die Zeit. Co je důvodem? Aféra kolem šéfa braniborské stranické struktury Andrease Kalbitze a vnitrostranické skupiny Křídlo.

Neformální uskupení Křídlo, které mělo asi 7 000 stoupenců, označila v březnu německá kontrarozvědka za krajně pravicové a zahájila jeho sledování. Dva hlavní představitele skupiny pak považuje za pravicové extremisty. Šlo o předsedu durynské AfD Björna Höckeho a zmíněného braniborského předsedu Andrease Kalbitze.

Vedení strany pak v reakci na to Křídlu vzkázalo, že očekává jeho rozpuštění. K tomu nakonec i došlo. Kalbitzova linka tím ale nekončí.

Stranické špičky minulý týden rozhodly o Kalbitzově vyloučení z AfD. Důvodem je to, že měl v roce 2013 v přihlášce o členství ve straně zamlčet, že byl členem neonacistické organizace Vlastenecká německá mládež (Heimattreue Deutsche Jugend, HDJ). Ta je od roku 2009 zakázaná a v AfD je považovaná za překážku pro členství ve straně. Stejně tak měl Kalbitz zamlčet členství v národně konzervativní straně Republikáni.

O Kalbitzově vyloučení se ve vedení AfD hlasovalo, výsledek byl těsný – 7:5 pro jeho vyloučení.

„Když se na výsledek hlasování podíváme podrobně, zjistíme, že proběhlo pouze zdánlivě těsně. Pro hlasovalo sedm členů předsednictva. Mezi pěti hlasy proti byl sám Andreas Kalbitz. Takže zbývají čtyři osoby. Z nichž jedna je z Durynska a z vnitrostranických důvodů nemohla hlasovat jinak,“ komentoval pro Seznam Zprávy vyloučení Kalbitze poslanec AfD ve Spolkovém sněmu Petr Bystroň.

Sám Kalbitz své členství v HDJ popírá a tvrdí, že v přihlášce do AfD nic nezamlčel. Podle médií proto ale existují přesvědčivé důkazy. Samotná online přihláška do AfD, která je formálním důvodem pro Kalbitzovo vyloučení, přitom už není k dispozici. Dva straníci, kteří v roce 2013 Kalbitzův formulář viděli, ale tvrdí, že členství ve zmíněných organizacích neuvedl.

Za politika se postavily „jeho“ braniborské struktury AfD. I přes zánik členství ve straně totiž zůstává v zemském sněmu ve stranickém poslaneckém klubu, organizace navíc požaduje zvolení nového celostátního vedení. A Kalbitze veřejně podpořil i zmíněný Björn Höcke. Durynského politika označila kontrarozvědka, stejně jako Kalbitze, za pravicového extremistu.

Podle Höckeho na pozadí Kalbitzova případu probíhá ve straně boj o „základní obsahovou orientaci“. Ten německá média popisují jako konflikt radikálních nacionalistů a umírněnějších konzervativců. Předseda strany Jörg Meuthen, který stojí za Kalbitzovým vyloučením, prý s obhájením mandátu na mimořádném sjezdu problém nemá. Časopisu Cicero řekl, že většina členů sdílí jeho kurz.

Podle Petra Bystroně je strana v sedmém roce po svém založení ve velmi stabilním stavu a štěpení jí nehrozí. „Je nejsilnější opoziční stranou v Bundestagu, má zástupce ve všech zemských parlamentech stejně tak jako v Evropském parlamentu. Vzhledem k těmto úspěchům roste na stranu tlak zvenčí. Zástupci establishmentu se snaží AfD ostrakizovat všemi jim dostupnými způsoby. Momentálně například SPD (sociální demokraté, pozn. red.) hrozí v Bavorsku jednomu ze svých starostů vyloučením ze strany jen proto, že byl zvolen do funkce i hlasy AfD,“ napsal Seznam Zprávám poslanec.

Ve straně prý mají kontinuálně od jejího založení většinu liberálně-konzervativní síly. „Uznává to dokonce i tendenční Wikipedie, která uvádí, že nacionální křídlo má maximálně 40 procent,“ tvrdí Bystroň.

Na rozdíl od spekulací v médiích se prý rozdělení strany na dvě neřeší ani teoreticky. „Potvrzují to ostatně i reakce zevnitř strany na úvahy šéfa strany prof. Meutena (předsedy strany) před nedávnem, kdy hodil do diskuse teoretickou možnost vytvoření dvou stran,“ dodává Bystroň.