AfD chce „normální Německo“ a dexit. Ve straně platí dočasné příměří

„Německo. Ale normální.“ S takovým heslem jde do voleb Alternativa pro Německo (AfD), nejsilnější opoziční strana v německém Spolkovém sněmu. Rozhodl o tom víkendový sjezd v Drážďanech.

Na 550 delegátů v hale drážďanského výstaviště debatovalo o programových otázkách pro zářijové parlamentní volby. Mezi cíle strany se o víkendu oficiálně dostal i odchod země z Evropské unie. „Považujeme za potřebný odchod Německa z Evropské unie a založení nového hospodářského a zájmového evropského společenství,“ stojí ve schváleném návrhu.

Proti „dexitu“, jak se po vzoru brexitu snahám o odchod Německa z EU přezdívá, se neúspěšně stavěl spolupředseda strany a europoslanec Jörg Meuthen. Ten v rámci AfD patří k umírněnému křídlu.

Úspěch naopak Meuthen zaznamenal, když ustál pokus o své odvolání. Vybublání vnitrostranického sporu mezi Meuthenovou liberálně-konzervativní částí AfD a radikálními nacionalisty sdruženými v rozpuštěné frakci Křídlo už dopředu očekávali němečtí pozorovatelé a politologové. Radikálnější členové avizovali, že se pokusí Meuthena sesadit. O tom se ale nakonec nerozhodovalo, protože se hlasování nepodařilo vyvolat. Ve straně tak na dobu kampaně platí i přes doutnající spory smír.

Za Meuthenovo vítězství se dá považovat i odklad výběru volebního lídra. Spolupředseda totiž požadoval, aby otázku do konce května vyřešilo celostranické hlasování a ne delegáti sjezdu.

AfD půjde do zářijových voleb s dvojicí vedoucích osobností a předpokládá se, že jedním z nich bude spolupředseda AfD Tino Chrupalla, který patří k radikálnímu proudu. Toho by mohla doplnit Joana Cotarová z Hesenska, která patří ke stoupencům Meuthena. Stále ve hře je ale i předsedkyně poslaneckého klubu AfD Alice Weidelová z radikálního křídla.

Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) měl na sjezdu větší vliv než Meuthen lídr krajně pravicové stranické frakce Björn Höcke z Durynska. Prosadil totiž do volebního programu úplný zákaz slučování uprchlíků v Německu s jejich rodinami v zahraničí. „Pokud byl potřebný ještě další důvod k tomu, že je strana na cestě k obvinění z krajně pravicových tendencí, tak ho teď AfD dodala,“ uzavírá FAZ.

V programu je podle Deutsche Welle i omezení migrace do Německa, víc kontrol i fyzická bariéra v podobě hraničního plotu. Strana schválila i body o přímé demokracii či zákazu stavby minaretů a odchodu z eurozóny. Sjezd AfD přijal i rezoluci, ve které odmítá karanténní uzávěru a také veškeré návrhy, které by vedly k nucenému testování a povinnému očkování.

Krajně pravicový charakter má program AfD i podle mnichovských novin Süddeutsche Zeitung. Deník předpokládá, že smír mezi stranickými frakcemi vydrží nejdéle do voleb. Po nich prý s plnou silou nastoupí boj o moc a možné rozštěpení.

Lokální norimberský deník Nürnberger Zeitung AfD nazývá „jedinou zbývající konzervativní stranou spojenou se svobodou“. Noviny ale přirovnávají body jako odchod z EU nebo návrat k jaderné energetice za pouhou politiku „antiMerkelová“. „To není recept na budoucnost měnící se společnosti v globalizovaném světě,“ komentuje deník.

„AfD se v Drážďanech ještě více zradikalizovala a stala se ještě nepředvídatelnější, dokonce i pro své špičky. Rétorika se ještě víc přiblížila demonstrantům proti koronavirovým opatřením a spolková volební kampaň je koncipovaná jako kampaň proti lockdownu,“ píše zase web mediální skupiny RND.

Ve volbách do Bundestagu v roce 2017 získala AfD 12,6 procenta hlasů. Podle aktuálních průzkumů se pohybuje kolem 11 procent. „V Sasku-Anhaltsku jsme za CDU druhou nejsilnější stranou a rozdíl se neustále zmenšuje. V Sasku už v aktuálních průzkumech nejsilnější stranou jsme. Při volbách do Bundestagu demoskopové (výzkumníci veřejného mínění) očekávají u AfD přibližně stejný výsledek jako minule, ale pnutí ve společnosti je momentálně velmi silné a do září se toho může ještě hodně změnit,“ komentoval před stranickým sjezdem pro Seznam Zprávy situaci AfD její poslanec ve Spolkovém sněmu Petr Bystroň.

Strana zároveň čelí vyšetřování kvůli krajně pravicovému extremismu. Loni Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) začal monitorovat tzv. Křídlo, tedy frakci několika tisíc nejradikálnějších členů AfD. Zemské „pobočky“ BfV pak zahájily vyšetřování AfD v Durynsku a Braniborsku. A podezřelou se pak letos v březnu stala i celá strana. Takový krok se předpokládal už delší dobu a tajné službě měl umožnit odposlouchávání nebo nasazení informátorů mezi členy.

Platnost zařazení AfD na seznam ale pozastavil správní soud v Kolíně nad Rýnem, a AfD tak zaznamenala dílčí úspěch. I tak šla ale do dvou březnových zemských voleb s „cejchem“ úředně potvrzeného extremismu.

Poslanec Bystroň vidí v krocích BfV účelové poškozování opozice na politickou zakázku vlády. „V devadesátých letech již takto zlikvidovala opoziční stranu Die Republikaner. To se jí s námi ale nepodaří. Jsme nejsilnější opozicí a nejúspěšnější nově založenou stranou od konce druhé světové války. Jsme ve všech zemských parlamentech, v Bundestagu i v Evropském parlamentu. Odtud nás takovými triky nedostanou,“ napsal redakci bavorský politik AfD.

Zpráva BfV o AfD uvádí, že je hrozbou pro demokracii kvůli spolčování s extrémně pravicovými organizacemi, prosazuje etnický nacionalismus a vylučuje tím pádem skupiny lidí z příslušnosti k národu. Důkazem má být i posilování vlivu Křídla a vyloučit nelze podle BfV ani násilný odpor části straníků.