Článek
Náklady na péči o uzemněná letadla, platy zaměstnanců a ušlé zisky z letenek, to vše vydrancovalo finanční rezervy většiny leteckých společností. Jak ale dokládá například situace výrobce letounů Airbus, problémy se nedotkly jen dopravců. Škody sčítají v tomto odvětví úplně všichni.
Asociace leteckých dopravců IATA odhadla, že současná krize může připravit mezinárodní aerolinky o více než 300 miliard dolarů (téměř osm bilionů korun).
Americké aerolinky
Velké americké letecké společnosti se dohodly s ministerstvem financí na záchranném balíčku za 25 miliard dolarů (přes 611 miliard korun). Pomoc má zajistit, že aerolinky nebudou do října propouštět. Letecká přeprava osob v USA klesla kvůli dopadům šíření koronaviru – stejně jako v Česku skupině Smartwings – o 95 procent. Aerolinky doufají, že do října se situace zlepší, přesto varovaly, že slabá poptávka po letecké dopravě by mohla přetrvat až do příštího roku, možná i déle. Je proto možné, že budou potřebovat další vládní pomoc, aby přežily.
Pomoc bude zahrnovat kombinaci hotovosti a půjček. Vláda také získá záruky, které bude možné převést na menší podíly v aerolinkách. Dohoda předpokládá, že největší aerolinky budou muset vrátit 30 procent z obdržené částky a poskytnout záruky, které odpovídají deseti procentům půjčené částky.
S dohodou souhlasilo šest největších aerolinek – American Airlines, United Airlines, Delta Air Lines, Southwest Airlines, JetBlue Airways a Alaska Airlines – a také čtyři další letecké společnosti.
Lufthansa bude propouštět
V největší německé letecké společnosti Lufthansa v důsledku koronavirové krize zanikne zhruba 10 tisíc pracovních míst. Informaci sdělil novinářům šéf podniku Carsten Spohr. Současně očekává, že firma bude po skončení krize provozovat o stovku méně letadel. Před vypuknutím pandemie způsobené koronavirem aerolinky zaměstnávaly kolem 130 tisíc lidí a disponovaly zhruba 760 letadly, napsala agentura DPA.
Lufthansa v minulém týdnu oznámila provozní ztráty z prvního čtvrtletí, které dosáhly 1,2 miliardy eur, v přepočtu téměř 33 miliard korun. Firma zároveň avizovala, že v nynějším čtvrtletí bude ztráta výrazně vyšší.
Podle listu Business Insider skončila v pondělí večer horečná jednání o záchraně aerolinek. Vláda v Berlíně měla za devět miliard eur získat ve firmě čtvrtinu akcií, blokační podíl a až dvě místa v dozorčí radě. Podle informací listu Süddeutsche Zeitung se však vedení Lufthansy proti podmínkám postavilo a chystá drastický scénář, jak si z kritické situace pomoci po vlastní ose.
Francouzský dopravce dostane úvěrový balíček
Aerolinky Air France dostanou s podporou francouzské vlády úvěrový balíček sedm miliard eur (190,6 miliardy Kč), aby koronavirovou krizi přestály. Tři miliardy jim půjčí stát, který bude ručit až za 90 procent zbylých úvěrů od šesti bank. Nizozemská část skupiny, aerolinky KLM, pak obdrží od tamní vlády dvě až čtyři miliardy eur, uvedl nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra.
Se zestátněním skupiny Air France-KLM se podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira v tuto chvíli nepočítá. „Letadla Air France jsou na zemi, a tak musíme Air France podpořit,“ řekl ministr v rozhovoru s televizí TF1. Upřesnil, že pomoc je podmíněna ziskovostí a tím, aby se skupina Air France-KLM „stala tou nejekologičtější aerolinkou na planetě“. „Podpora státu má za cíl zachovat nezávislost společnosti a pracovních míst,“ dodal.
Agentura Reuters uvedla, že pomoc pro aerolinky ještě musí schválit Evropská komise.
Hlavu na špalku mají i výrobci
Špatně na tom nejsou jen dopravci, ale také letečtí výrobci. Například generální ředitel Airbusu Guillaume Faury popsal v dopise zaměstnancům, jaké dopady koronaviru společnost čeká. Bez okamžité reakce je podle něj v sázce přežití firmy.
Společnost už na začátku dubna oznámila, že výrobu sníží o třetinu. V páteční zprávě zaměstnancům ale Faury napsal, že avizované omezení produkce není tím nejhorším scénářem. Airbus za několik týdnů přišel o třetinu kontraktů, protože pandemie paralyzovala cestování letadlem. Aerolinky se proto zdráhají nové stroje přebírat.
„Hotovost nám ubývá nebývalým tempem, což může ohrozit vlastní existenci společnosti,“ sdělil Faury. „Musíme teď nutně držet hotovost, obnovit finanční rovnováhu, a tím si zajistit kontrolu nad svým osudem,“ vysvětlil.
Pokud jde o zaměstnance, firma začala využívat vládních podpůrných programů. Ve Francii Airbus poslal domů 3000 pracovníků. „Nyní patrně potřebujeme plán dalekosáhlejších změn,“ napsal Faury.
Letadla parkují v pouštích
Po celém světě je teď podle výzkumné společnosti Cirium odstaveno více než 17 tisíc letadel určených pro osobní přepravu. To představuje nebývalý tlak na finance leteckých společností. Prioritou na letošní rok se náhle stalo nalezení správného místa a podmínek pro odstavení téměř 70 procent světové flotily a udržování strojů, aby byly schopné letu.
Letadlo nejde jednoduše oprášit a poslat zpátky do provozu. Při odstávce je potřeba spousta práce, od údržby hydrauliky a systémů řízení letu až po ochranu před hmyzem a volně žijícími zvířaty. Pak je tu vlhkost, kvůli které mohou některé části korodovat a která může poškodit interiér. I když stojí na vzletových drahách, mají letadla obvykle plnou nádrž, aby se zajistilo, že s nimi nebude vítr hýbat, a nádrže musí zůstat chráněny před poškozením.
Aerolinky proto hledají místa, kde mohou stroje dlouhodobě uskladnit – jde zejména o ty nejsušší lokality, tedy australské vnitrozemí a Mohavskou poušť v USA. Společnost KLM má více než 200 letadel na amsterodamském letišti Schiphol, to je však v současné době přeplněno.
