Článek
Při cestě z Londýna do Sydney obsadili hlavní roli Boeing 787–9 Dreamliner, 100 tun leteckého paliva, 50 cestujících v pozici „pokusných králíků“ a posádka, která bude pod ještě větším tlakem, protože se k pionýrům ultradlouhého letu připojil také šéf aerolinek Qantas Alan Joyce.
Ten již dříve prohlašoval, že strávit bez několika hodin celý den ve vzduchu považuje za „nejzazší hranici letectví“, což se neobejde bez důkladného pozorování, zda jsou průměrní cestující vůbec schopní takovou zátěž snést. Už při mnohem kratších, třeba pětihodinových letech totiž lékaři varují například před trombózami. Další problémy s sebou přináší také známý jet lag, tedy úplné rozhození vnitřních hodin člověka.
Při 17 800 kilometrů dlouhé cestě na trase Londýn-Sydney se ručičky biologických hodin protočí několikrát, protože na jiném letu se asi nedá zažít východ slunce hned dvakrát.
Qantas začaly s extrémními lety experimentovat na trase mezi západoaustralským městem Perth a britskou metropolí Londýnem, což představuje vzdálenost 14 449 kilometrů. O pozici aerolinky s nejdelším letem se Australané přetahují se Singapore Airlines, které nasadily stroje mezi Singapurem a New Yorkem (15 344 kilometrů), a šejky z Kataru, jejichž Qatar Airlines spojují vzdálenost 14 535 kilometrů mezi metropolemi Dauhá v Perském zálivu a Aucklandem na Novém Zélandu.
Zákazníci to chtějí. A aerolinky rády vyhoví
Aerolinky takové „štreky“ plánují, protože se snaží vyjít vstříc zákazníkům. Těm se nechce přestupovat a i pro samotné provozovatele letadel nemusí být zastávka vždycky výhodnější než superdlouhý let.
Alan Joyce z Qantas také plánuje, že pokud lety přes půl planety spustí, nechá si za místo na palubě pěkně zaplatit. Cesta bez přestupu by podle listu Australian Financial Times měla stát o 20 až 30 procent víc než cesta s přestupem.
Testování na lince mezi Perthem a Londýnem totiž prokázalo, že lidé rádi nepohodlí dlouhého letu vymění za ušetřený čas. Zatímco průměrná obsazenost letů Qantas činí podle listu 82 procent, z Perthu do Londýna není při 95 procentech obsazených místo prakticky volno. A ještě lepší čísla Joyce hlásí z lepších cestovních tříd, kdyby měla business class 100 míst, na 98 z nich by seděl pasažér.
Proto není divu, že Qantas přemýšlejí, jak ubrat sedačky v economy class a nechat na jejich úkor nabobtnat vyšší cestovní třídy. Ještě několik let mohou počítat, podle jejich šéfa by mohlo pravidelné spojení začít fungovat začátkem roku 2023. Dříve však hovořil už o roku 2022.
