Článek
Letecký koncern Smartwings bojuje o přežití už od začátku pandemie covidu-19. V příštích dnech pro něj ale začne ještě náročnější období. V sobotu 27. února totiž po půl roce vyprší mimořádné moratorium, které jej chránilo před věřiteli.
Další vyhlídky letecké skupiny těžce zasažené celosvětovou krizí letecké dopravy jsou velmi nejisté. Stát jí odmítl poskytnout jakoukoliv speciální pomoc.
Z neoficiálních informací Seznam Zpráv vyplývá, že mateřské aerolinky Smartwings, orientované na charterovou dopravu, mají velmi solidní šanci se zachránit. Minimálně pro nejbližší týdny a měsíce. Na dobré cestě je údajně jednání s bankami i pronajímateli letadel o záchranném plánu. Vše nasvědčuje tomu, že firma by měla získat státem garantovaný úvěr z programu Covid Plus ve výši dvou miliard korun.
Podstatně svízelnější je ale situace dceřiné společnosti ČSA, která podmínky pro obdobnou pomoc nesplňuje. Stát také odmítl žádost obou aerolinek o poskytnutí kompenzace formou sedačkovného za období nouzového stavu z jara loňského roku, kdy se letecká doprava prakticky zastavila. Stejně tak bez kladné odezvy skončila žádost ČSA o přímou finanční pomoc ve výši 1,1 miliardy korun, jak o tom už Seznam Zprávy informovaly.
Vicepremiér Karel Havlíček nabízel jako alternativu zařazení do nově připravovaného plošného kompenzačního programu, který má pomoci firmám z nejvíce zasažených odvětví, jimž výrazně klesly tržby. Avšak obrysy tohoto programu jsou stále velmi mlhavé, a pro ČSA je tudíž toto „záchranné lano“ nyní nepoužitelné.
Podají sami insolvenční návrh?
Varianta, že ČSA – firma se stoletou tradicí – nakonec skončí v insolvenčním řízení, je tak nyní velmi reálná. Návrh by mohli podat věřitelé, kam patří i obyčejní zákazníci, kteří si u ČSA loni koupili letenky a neměli možnost je „prolétat“. Za zrušené lety dluží ČSA cestujícím bezmála miliardu korun (i proto firma naléhavě žádala stát o pomoc). Loni podle předběžných výsledků prodělala přes 1,5 miliardy korun.
Podle informací Seznam Zpráv z okruhu vedení koncernu Smartwings není ale vůbec vyloučené, že insolvenční návrh nakonec podají samy ČSA v roli dlužníka. S obdobným právním krokem už v minulých týdnech přišly jiné české firmy, třeba oděvní podniky Blažek, Pietro Filipi a Kara. Současným majitelům dává tento postup větší šanci neztratit na další dění vliv.
Kdyby aerolinky ČSA insolvenční návrh podaly a následně u soudu uspěly s řešením úpadku formou reorganizace, mohlo by jim to umožnit zachovat i v této těžké chvíli letecký byznys při životě, byť třeba ve velmi okleštěné podobě. Nemuselo by dojít k ukončení podnikání a k rozprodeji veškerého majetku, jako se to děje v případě, kdy je úpadek řešen formou konkurzu.
Seznam Zprávy se s dotazem, zda jsou aerolinky ČSA připraveny samy podat insolvenční návrh, obrátily na spolumajitele Smartwings Jiřího Šimáněho. „Omlouvám se, ale v tuto chvíli to nechci komentovat,“ uvedl Šimáně ve čtvrtek.
Hospodářské noviny v minulých dnech upozornily, že ČSA už nahlásily na Úřad práce možné propuštění až všech 430 zaměstnanců. Podle následného vyjádření letecké firmy ovšem k hromadné výpovědi v takové míře vůbec dojít nemusí, jde jen o záměr, který je součástí plánované restrukturalizace.
Pražské letiště chce peníze dopředu
Majitelé koncernu Smartwings hasí požáry na vícero frontách. Vedle jednání s bankami a pronajímateli letadel je pro ně klíčovým partnerem Letiště Praha, kde mají obě letecké společnosti svou hlavní základnu.
A právě s pražským vzdušným přístavem, který je ve vlastnictví státu, vztahy údajně už několik měsíců povážlivě skřípou. Naznačila to i nedávna kauza s dvěma zadrženými letadly. Stroje ATR-72 na několik dnů (než je zase z rozhodnutí soudu musela vrátit) zabavila kvůli neuhrazeným závazkům servisní společnost Czech Airlines Technics, dcera Letiště Praha.
Ale to není vše. Obchodní vazby mezi státní a privátní firmou podle informací Seznam Zpráv výrazně nahlodává i fakt, že obě domácí aerolinky – ČSA i Smartwings – musí už několik měsíců platit za veškeré služby na Ruzyni v předstihu, ještě než je vůbec využijí. Standardní obchodní model, kdy se platí až po poskytnutí služby, byl loni změněn na předplatby.
A Smartwings i tato změna podle informací Seznam Zpráv přinesla významnou finanční zátěž v řádu stovek milionů korun.
Standardní i nestandardní
Placení formou předplateb potvrzují obě dvě strany.
Koncern Smartwings nezastírá, že s tím má problém. „Společnost Smartwings nemá u společnosti Letiště Praha žádné závazky po lhůtě splatnosti, a proto placení předplateb považuje za problematické a nestandardní,“ uvedla mluvčí leteckého koncernu Vladimíra Dufková.
Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha, v tom ale nic nestandardního nevidí.
„To je mechanismus, který používáme dlouhá léta. Za těch 7 let, co na letišti pracuji, si pamatuji na čtyři letecké společnosti, které se občas dostaly do tohoto režimu. U některých je to ale úplně normální a standardní postup v rámci platných obchodních podmínek, uplatňujeme ho transparentně a po vzájemné domluvě. Nikomu neulevujeme, nikoho nezvýhodňujeme,“ prohlásil Václav Řehoř v rozhovoru pro Seznam Zprávy s dovětkem, že nějaký typ zajištění pražské letiště nyní vyžaduje přibližně u poloviny leteckých dopravců.
„Jestliže s nějakou společností již spolupracujeme delší dobu, či nám platí normálně v termínu za služby, které jako letiště poskytujeme, tak finanční zajištění nepožadujeme. Jakmile to tak u nějaké firmy není – jakékoliv letecké společnosti –, tak nějakou formu zajištění požadujeme,“ podotkl Řehoř.
Navzdory požadovaným předplatbám obě strany ale deklarují, že stále jsou schopny normální obchodní komunikace. Václav Řehoř uvádí, že s oběma českými spolumajiteli Smartwings, Jiřím Šimáněm i Romanem Vikem, vychází velmi dobře. „Myslím, že si vše umíme říct na rovinu,“ řekl také šéf letiště.
Celý rozhovor s předsedou představenstva Letiště Praha Václavem Řehořem přineseme zítra.
