Článek
Švédská energetická firma Vattenfall získala povolení k výstavbě projektu v Nizozemsku, který plánuje kombinovat solární energii s farmářstvím. Obor, který propojuje obnovitelné zdroje se zemědělstvím, se nazývá agrovoltaika, někdy také agrofotovoltaika.
Podle společnosti Vattenfall má nizozemská veřejnost výhrady vůči umístění solárních panelů na polích. Především proto, že se půda nedá využít i k zemědělským účelům. Právě proto se Vattenfall snaží o spojení těchto odvětví.
„V rámci pilotního projektu projektu Symbizon budeme zkoumat kombinaci solární farmy s pásovým zemědělstvím za účelem získání nových poznatků o efektivním využívání půdy,“ uvádí firma Vattenfall ve svém prohlášení.
Oboustranné panely zachytí více světla
Projekt Symbizon by měl trvat čtyři roky. Nacházet se bude východně od Amsterdamu ve městě Almere. Finanční náklady by mělo zaplatit nizozemské ministerstvo hospodářství a politiky v oblasti klimatu.
Annemarie Schoutenová, vedoucí solárního rozvoje společnosti Vattenfall v Nizozemsku, pro server CNBC vysvětlila, jak by měl celý projekt vypadat: „Na solární farmě chceme střídat řady panelů s pásy, kde se pěstují různé plodiny pro ekologické zemědělství. To znamená, že se na hektar instaluje mnohem méně solárních panelů, než je obvyklé.“
Schouten uvedla, že firma použije oboustranné solární panely, aby byl zajištěn „dostatečný výtěžek světla“. Díky tomu by se mělo podařit zachytit odražené světlo z půdy, plodin a přilehlých řádků a použít je k výrobě sluneční energie. Solární panely se zároveň budou otáčet za sluncem, aby se zvýšila produkce energie. Kapacita parku se podle Vattenfallu odhaduje na 0,7 megawatt-peaku.
I když plány vypadají slibně, energetická společnost ještě musí potvrdit, zda bude projekt skutečně spuštěn. Rozhodnout by se mělo do konce roku 2021. Pokud Vattenfall dostane „zelenou“, stavební práce začnou v roce 2022.
Pokud bude systém schválen a plně realizován, zapojí se do něj více zúčastněných stran. Mezi ně například patří nezávislá výzkumná organizace TNO, která by mimo jiné vyvinula „solární sledovací algoritmus“, který by monitoroval výnosy energie a plodin.
Kromě TNO bude účinky solární farmy sledovat i Aeres Hogeschool, největší soukromá ekologická farma v Nizozemsku. Ta se kromě výnosu plodin zaměří i na případné choroby rostlin a obtížnost využití pro farmáře.
Francie a Německo mají s agrovoltaikou zkušenosti
Myšlenka rozmístění solárních panelů na zemědělské půdě existuje již mnoho let. Například Německo má v tomto oboru bohaté zkušenost. V minulosti uvedlo do praxe projekt Next2Sun, který byl postavený na svislých solárních panelech, které umožňovaly pěstování v řadách.
Podle německého Fraunhoferova institutu pro solární energetické systémy spočívá kouzlo agrovoltaiky v tom, že „umožňuje dvojí využití půdy pro sklizeň zemědělství a sluneční energie.“
Podle institutu vzrostly výtěžky agrovoltaických instalací z přibližně pěti megawattů v roce 2012 na cca 2,9 gigawattu v roce 2018.
Propojení zemědělství a obnovitelných zdrojů se testuje i v jiných zemích, například ve Francii, kde se solární panely umisťují i do vinic. Solární panely mohou být také použity na pomoc těm, kteří pracují v zemědělství, při jejich každodenních činnostech. Například Organizace pro výživu a zemědělství OSN poznamenala, že „solární technologie se stávají životaschopnou volbou pro velké i malé farmáře.“
