Článek
„Odmítám prohlášení ruského ministerstva zahraničních věcí, že Česká republika tímto kalí atmosféru vzájemných vztahů. Naopak se snažíme být realističtí, pragmatičí a věcní,“ řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček v reakci na prohlášení ruského ministerstva zahraničí.
Tiskové oddělení ruského ministerstva zahraničí ve středu uvedlo, že český krok zavést 21. srpen mezi památné dny sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy.
„Pro nás je důležité, aby se historie nestala součástí současné politiky,“ řekl ministr zahraničí. Věcná debata o historii podle něj patří historikům, například na česko-ruském fóru.
„Pro politickou reprezentaci na ruské straně mám jedno poselství: jsme připraveni se bavit o pozitivních záležitostech našich vztahů,“ opověděl Petříček na dotaz, jakou podobobu mají současné vztahy s Ruskou federací. Počátkem příštího roku by se také měl sejít s ruským velvyslancem.
Už dopoledne Petříček na Twitteru uvedl, že „je zcela legitimní, že si připomínáme civilní oběti. Ovzduší kalí spíše snaha události roku 1968 relativizovat“.
1/2 ❗️21. srpen 1968 byl národní tragédií. Napadení naší země vojsky Varšavské smlouvy je nezpochybnitelné, mnoho nevinných lidí při tom zemřelo. Vojska opustila ČSR až v roce 1990. Naštěstí jsme od té doby suverenním státem. Státem, který se rozhodl památku těchto obětí uctít.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) December 19, 2019
Ministerstvo zahraničí také v tiskovém prohlášení uvedlo, že invaze v roce 1968 znamenala traumatizující mezník moderní české historie a že je přirozené, že si chce Česko nevinné oběti připomenout. Ruský postoj kritizovalo. „Česko jako suverénní stát usiluje o historií nezatížené vztahy s jinými zeměmi. K dosažení tohoto cíle je třeba vůle a skutků na obou stranách. Bohužel, politizace historických témat ruskou vládou, k naší lítosti, ve vzájemné agendě převažuje,“ uvedla diplomacie.
Prohlášení ruského ministerstva odmítl i český prezident. „Ruská kritika toho, že Česko zařadilo 21. srpen mezi památné dny, je nepřijatelná. Okupaci Československa v roce 1968 a její oběti je nutné si připomínat, ne na ně zapomenout,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
„Vyjádření je absolutně nepřiměřené a nepřijatelné. Okupaci v roce 1968 a její nevinné oběti je nutno si připomínat, nikoliv na ně zapomenout. Fakt, že pan prezident příslušný zákon 13. prosince podepsal, je jasným a principiálním stanoviskem,“ napsal Ovčáček ČTK v textové zprávě.
Česko si bude 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.
Ruská diplomacie se proti rozhodnutí českých zákonodárců ve středu ohradila. Tento krok sotva přispěje ke spolupráci mezi oběma státy, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS.
„Snaha Prahy znovu se vracet k událostem starým půl století s cílem zapojit je do současného politického kontextu, neochota otočit tuto stránku dějin, která kalí ovzduší rusko-českých vztahů, sotva napomůže úspěšnému průběhu dvoustranné spolupráce,“ uvedla ruská diplomacie. Na stránce ministerstva je materiál označen jako komentář tiskového oddělení úřadu.
Přijetí zákona komentář označil za „velké rozčarování“. Odporuje totiž podle něj dvoustranným úmluvám zakotveným v česko-ruské smlouvě o přátelských vztazích a spolupráci ze srpna 1993, ve které obě strany vyjádřily přání udělat tlustou čáru za totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a dalším neoprávněným pobytem sovětských vojsk na československém území, dodalo ruské ministerstvo.
Agentura TASS připomněla, že podle českých historiků během pobytu sovětských vojsk v Československu od srpna 1968 do poloviny roku 1991 zahynulo 406 československých občanů, ruští historici hovoří o smrti 12 sovětských vojáků jen během prvního měsíce po vstupu vojsk Varšavské smlouvy.
Proti byla KSČM
To, že Česko si bude 21. srpen připomínat jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, schválil Senát 4. prosince v rámci novely o státních svátcích. Novelu, kterou předložilo devět desítek poslanců ze všech klubů kromě KSČM, prezident Miloš Zeman podepsal, jak 13. prosince oznámil prezidentův mluvčí. Česko tak nově bude mít v kalendáři 15 významných dnů.
Sněmovní projednávání poznamenal výrok komunistického poslance Stanislava Grospiče, podle něhož obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací a že lidé, kteří v důsledku invaze zahynuli, byli většinou oběti dopravních nehod. Grospičova slova vyvolala vlnu kritiky a odsouzení, poslanec se za ně veřejně omluvil až po několika dnech.
Česko-ruské vztahy letos negativně ovlivnilo několik událostí. V červnu vyvolal v Česku pobouření návrh ruských poslanců, aby účastníci vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů.
V září vyvolal spory návrh Prahy 6 na odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Koněva, ruský ministr kultury Vladimir Medinskij kvůli tomu přirovnal starostu městské části Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistickým pohlavárům. Starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný (ODS) se zase dostal do sporu s ruskou ambasádou kvůli záměru zřídit v městské části pomník vlasovcům, kteří v květnu 1945 padli při osvobozování Prahy a předtím stáli na straně nacistického Německa. Rusko minulý měsíc také zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací.
