Článek
Poslancům mají nově hrozit peněžité postihy za neúčast na jednání pléna, výborů nebo komisí, pokud se neomluví. Dolní komora rozhodla, že o srážkách z platu bude v těchto případech rozhodovat organizační výbor.
Podle šéfa Sněmovny Vondráčka je ale úterní usnesení jen začátkem a chce změnit jednací řád. Organizační výbor totiž nebude schopný zkoumat, co je omluva bez řádného důvodu. Jinými slovy, výbor se bude zabývat jen tím, jestli byla omluva podaná, nebo ne, důvody pro absenci zkoumat nebude.
Anketa
„Mojí motivací je, aby poslanci chodili na plénum a výbory, aby pracovali. Když normální člověk nepřijde do práce, má neomluvenou absenci a za ten den nepobírá mzdu. Takovou novelu mám připravenou,“ říká v Duelu Vondráček.
Podle současného zákona přijde zákonodárce při dvou neomluvených absencích za měsíc o polovinu platu a paušálních náhrad za následující měsíc. Při čtyřech neomluvených absencích nedostane v dalším měsíci nic.
„Ta zákonná úprava tady existuje 20 let a nikdy pořádně nefungovala,“ připomíná Vondráček s tím, že jeho návrh by se týkal nejen poslanců, ale i senátorů.
„Usnesení, které Sněmovna přijala v úterý, jsme v Senátu přijali už v roce 2003. Pokud je senátor řádně omluven, tak se už srážky z platu neřeší. Důležité je, aby veřejnost a média věděly, kdy byl kdo nepřítomen – a tyto informace jsou už dnes dostupné,“ argumentuje v Duelu předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil. Podle něj by o případných sankcích měli rozhodovat především voliči, kteří už případné absentéry podruhé nezvolí.
„Vy si fakt myslíte, že miliardáře a premiéra Babiše přinutí účastnit se jednání Sněmovny, když přijde o jeden nebo dva platy? Takových poslanců a senátorů je víc. Nemyslím, že to něco změní,“ říká Vystrčil.
Sankce, nebo zákaz mluvit?
Podle Vondráčka ale peněžní sankce budou motivací pro ostatní poslance. „Když bude přehledný a jasný systém, když se podaří změnit zákon a bude tam definováno, co je řádná omluva, což teď není, tak se účast zlepší,“ míní. Doufá, že by svůj pozměňovací návrh na změnu jednacího řádu mohl podat už v první půlce tohoto roku.
Poslanci s nejnižší účastí na hlasování ve Sněmovně.
Větší motivací než srážky z platu by ale podle Vystrčila mohlo být omezení projevů poslanců a senátorů, podobně jako to funguje v Izraeli.
„Tam se plat bere až jako poslední možnost. Ale poslanec nebo senátor má odepřenou možnost promluvit na zasedání. Například premiér Babiš by tak neměl, pokud by nebyl tázán, možnost promluvit. To znamená, že by platil politicky za to, že někam nechodí. Trest, kdy nemůže projevovat svůj názor, je ve Sněmovně nebo Senátu ta největší síla,“ navrhuje Vystrčil.
Sporné případy
Úterní usnesení Sněmovny mění především to, že dosud nebylo určené, kdo bude o finančních postizích za neomluvené absence rozhodovat. Také proto se dosavadní pravidla o postizích nevyužívala.
Nově to bude organizační výbor, který má podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka ve sporných případech říct, zda je omluva z jednání řádná.
„Předpokládám, že při posuzování bude vycházet jednak ze zákona, který už obsahuje nějaká základní ustanovení, jednak si také sestaví metodiku, na základě které bude absence posuzovat. Aby například nedocházelo k tomu, že poslanci se budou omlouvat z důvodu nemoci, aniž nastoupí na režim nemocenské,“ řekl Michálek.
Podle předsedy poslaneckého klubu Starostů a nezávislých Jana Farského by organizační výbor měl omluvenky vyhodnocovat jednou měsíčně. Myslí si však, že bez změny jednacího řádu se situace příliš nezmění.
„Z mého pohledu jde o mnoho humbuku pro nic a realita zůstane stejná, jen budeme mít všichni možná lepší pocit z toho, že jsme zpřísnili režim, který se ale reálně fakticky vůbec nezmění,“ řekl Farský.
Základní měsíční plat poslance bez náhrad nyní činí 82 400 korun. K různým funkcím se ale připočítávají příplatky. Například předsedové výborů, komisí a delegací berou 115 900 korun, místopředsedové Sněmovny 157 100 korun a předseda dolní komory 221 200 korun.
