886 korun za jeden respirátor. Co ještě našla policie u Vojtěcha?

Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu ukončili po patnácti měsících rozsáhlé vyšetřování nákupu ochranných pomůcek proti nákaze covid-19.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prověřili desítky obchodů, mnohdy za stovky milionů, které loni po vypuknutí pandemie řešilo Ministerstvo zdravotnictví. Nakonec případ odložili, což stvrdil dozorující státní zástupce Ondřej Trčka z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

„Po přezkoumání věci nedošlo ke zrušení usnesení státním zástupcem a usnesení nabylo právní moc,“ uvedl žalobce Trčka.

Případ je tím pádem u konce, avšak 150 stran policejního dokumentu přináší řadu detailů o tom, co se při nákupech v hektické době prvních měsíců pandemie odehrávalo.

Vyšetřování začalo loni na konci května poté, co média několik týdnů upozorňovala na některé pochybnosti v souvislosti s nákupy ministerstva.

V policejním dokumentu vyšetřovatelé také citují konkrétních osm zpráv z médií, čtyři z nich publikovaly Seznam Zprávy.

Z dokumentu vyplývá, že detektivové se zajímali především o dobu, kdy nákupy roušek a respirátorů začaly.

Co z dokumentu vyplynulo?

Těsně před vyhlášením prvního nouzového stavu loni 12. března Ministerstvo zdravotnictví v rámci jednání bez uveřejnění uzavřelo smlouvy se šesti firmami. Až na jednu výjimku se všechny na dodávkách ochranných pomůcek podílely.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za hnutí ANO) během výslechu policistům sdělil, že tyto společnosti nabídly respirátory pouze v objemu deseti tisíc kusů.

Což nestačilo. A tak vznikl na ministerstvu tým centrálního nákupu. Vedl ho tehdejší náměstek Filip Vrubel a Marek Brosche, který byl v té době náměstkem ředitele vinohradské nemocnice. V týmu bylo 32 lidí a zajišťoval nákupy z celého světa. Řada obchodů, které tým uzavřel, vzbudila pochybnosti.

Jednu z prvních objednávek, o kterou se policie také zajímala, uzavřelo ministerstvo loni 12. března se společností Batist Medical z Červeného Kostelce.

Za jeden respirátor třídy FFP2 zaplatil Vojtěchův resort 866 korun bez DPH. Za tuto částku si od této firmy objednal celkem 9000 kusů respirátorů.

„Z dnešního pohledu byla tato cena jistě enormní, ale v té době fakticky neexistoval trh,“ řekl podle policejního dokumentu ve své výpovědi vedoucí nákupního týmu Filip Vrubel.

Dodal však, že to byla jediná nabídka, kdy byl někdo schopný v tehdejší překotné době dodat ochranné pomůcky do druhého dne. „Z tohoto pohledu to byla cena akceptovatelná,“ uvedl s dovětkem, kdo tento obchod vyjednal.

„Pokud si správně vybavuji, s touto společností jednal přímo premiér,“ sdělil policii Vrubel.

Jeho kolega Marek Brosche pak policistům řekl, že zmíněná firma dodatečně poskytla ministerstvu slevu. Ta byla ve výši 3,8 milionu korun. Takže konečná cena za respirátor byla nakonec zhruba poloviční.

Ministr Vojtěch pak také podle dokumentů na policii připustil, že nakupovali za vysoké ceny, a vysvětloval to také tím, že k nabídkám, které úřad akceptoval, neexistovala alternativa.

Policisté pak dospěli k tomu, že i v případech, kdy by některé nákupy byly předražené, nelze jednoduše říct, že byl spáchán ze strany dodavatelů trestný čin.

„Ze strany těchto dodavatelů se naopak jedná pouze o legitimní snahu v souladu s povinností péče řádného hospodáře maximalizovat zisk společnosti s přihlédnutím k aktuální situaci na trhu,“ uvedli vyšetřovatelé v dokumentu.

Dalším z případů, kterými se policie také zabývala, byla smlouva na takzvaný letecký most se společností EGT Express. Její majitel Jaroslav Spáčil mimochodem v minulých letech daroval hnutí ANO přes milion korun.

Seznam Zprávy již v této souvislosti napsaly, že ve smlouvě představitelé ministerstva nechali odstavec, který umožňoval firmě EGT Express v letadle zaplaceném zcela ministerstvem bezplatně využít volný prostor. Olomoucký podnikatel Jaroslav Spáčil tak k nákladu ministerstva nechal naložit zboží pro soukromé firmy – a od nich pak dopravu zvlášť zkasíroval, přestože let už měl – od Vojtěcha – zaplacen.

Policie v této souvislosti zjistila některé další podrobnosti. „Objem nákladu Ministerstva zdravotnictví v jednotlivých letech kolísal. Nikdy nepřekročil šedesát procent letadla,“ uvedla policie s tím, že firmě bylo zaplaceno celkově 89 milionů korun.

Podle vyšetřovatelů došlo k některým pochybením. Ta ale nedosahovala takové intenzity, že by za ně někoho nakonec obvinili.

Audit Ministerstva zdravotnictví, z něhož policie také cituje, uvedl několik příkladů. Pochybením bylo třeba to, že nebyly stanoveny kompetence zmíněného nákupního týmu. Dva vedoucí neměli jednoznačně stanoveny úkoly. Není ani zřejmě, jak byli členové týmu vybráni a jaké měli role.

Na podobné pochybnosti narazilo také Ministerstvo financí. To zjistilo problémy rovněž u uzavíraní smluv se zahraničními dodavateli. Problém byl rovněž se zveřejňováním některých smluv v registru.

Policisté však nezjistili, že by ministr nebo někdo další z jeho podřízených způsobil jakoukoliv škodu. Nezískali poznatky ani o tom, že došlo ke korupci. A také ceny, za které ministerstvo ochranné pomůcky nakupovalo, byly podle vyšetřovatelů adekvátní k situaci, která na celém světě během začátku pandemie covidu-19 probíhala.

„V daném případě je nemožné vyvozovat odpovědnost ministra zdravotnictví za jeho vlastní přijatá rozhodnutí, neboť plnil úkol, kterým ho vláda pověřila,“ konstatovala také policie.

Na závěr policisté uvedli, že během vyšetřování nehodnotili kritizovaný postup vlády v případě podzimního a vánočního rozvolňování opatření proti covidu-19, nákupu vakcín proti koronaviru nebo legislativních nedostatků u některých nařízení.

„Neboť se jedná o rozhodnutí politického charakteru, k jejichž posuzování není nikterak legálně povolán a proti nimž je v demokratickém právní státě třeba brojit jinými způsoby než cestou trestního práva,“ dodali vyšetřovatelé.