75 let poté. Svět si v Osvětimi připomněl hrůzy holokaustu

Poláky organizované připomínky se v pondělí odpoledne zúčastnilo na 3000 hostů, mezi nimi 200 přeživších holokaust a také představitelé desítek států. Z Prahy přiletěl premiér Andrej Babiš. V Osvětimi je i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Program začal už dopoledne položením květin u takzvané zdi smrti, kde probíhaly popravy vězňů. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.

„Tohle výročí, tahle paměť, ten symbol, kterým je osvobození Osvětimi, ukazují jeden z nejdůležitějších základů poválečné Evropy a světa,” cituje polský deník Rzeczpospolita ředitele památníku a muzea v Osvětimi Piotra Cywińského.

Hlavní ceremoniál začal v 15:30 projevem polského prezidenta Andrzeje Dudy. Právě v tento čas před 75 lety dorazili do Osvětimi sovětští vojáci. Na místě našli zhruba 7000 vyčerpaných, vyhladovělých a umírajících vězňů převážně židovského původu. Nacisté tábor opustili 10 dní předtím.

„My v Polsku dobře známe pravdu o tom, co se tu dělo, protože nám o tom vyprávěli Poláci, kterým Němci vytetovali táborová čísla,“ řekl v úvodním projevu polský prezident. „Polská republika se stala prvním cílem napadení nacistického Německa, vytvořila největší odbojové hnutí proti třetí říši a naši vojáci bojovali proti Němcům na všech frontách 2. světové války,“ řekl také Andrzej Duda.

Po Dudovi promluvili čtyři přeživší. „Nevím, jestli je to skutečnost nebo sen, že jsem tu s vámi po 75 letech,” řekla přeživší Batševa Daganová. Před hosty zavzpomínala na zážitky z tábora.

Duda, který nedávno nedorazil na připomínku obětí holokaustu do Jeruzaléma, se v pondělí sešel v Osvětimi s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem. Vztahy mezi Varšavou a Tel Avivem jsou v posledních letech komplikované.

Jeruzalémskou připomínku i polský prezident bojkotoval kvůli ostrému polsko-ruskému sporu o výklad historie 2. světové války. Duda akci kvůli účasti ruského prezidenta Vladimira Putina, který svaluje vinu za válku na Polsko, považoval za zpolitizovanou.

Rivlin a Duda společně položili květiny u pomníku polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal do Osvětimi zavřít dobrovolně, aby prověřil zprávy o tamních zvěrstvech nacistů a informoval o nich svět.

Osvětimské připomínky se týká i průzkum agentury IBRiS. Poláků se ptal na to, jaký charakter by měla akce mít. Podle 75 procent dotázaných má jít o připomínku všech obětí německého vyvražďování – nezávisle na národnosti nebo víře. Téměř 17 procent lidí uvedlo, že má jít především o moment připomínky německé okupace Polska, a 5,4 procenta, že má jít o silnou polskou odpověď ruskému výkladu dějin.