Článek
Prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš formulovali důvody k odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného srozumitelně.
Prezident si postěžoval, že „Blatný blokoval vakcíny z Ruska a Číny“. Premiér napsal čtyři vytýkací dopisy, protože ministr brzdil jeho vysněný projekt využít při léčení covidu inovativní přípravky Bamlanivimab a Regn-CoV2, které sám nakoupil od amerických farmaceutů.
Ministr měl však k dispozici praktické důvody, proč doporučení prezidenta a premiéra nevyužít. Utrácet miliardy za nové vakcíny nedává velký smysl, dokud není jisté, že také očkování z Ruska nebo z Číny může být propustkou při cestách po Evropě.
Oba „Babišovy léky“ jsou v Česku v desítkách tisíc balení za stovky milionů korun. Podle informací z nemocnic, které jsou pověřeny jejich rozdělováním, však není pro ně po opadnutí pandemické vlny dost indikovaných pacientů.
V každém případě musí ministr, který brání utrácení peněz za vakcíny a léky, počítat s odpovídající odezvou od těch, kdo je nabízejí. V tomto případě s propuštěním.
Z pohledu zdravotnických financí jsou přitom spory o východní vakcíny a americké léky špičkou mnohem většího ledovce. Na účtech pojišťoven leželo koncem února 74 miliard korun, přitom každý měsíc pět miliard přibývalo. To umožňuje neomezené utrácení.
Boj o miliardy také probíhá na mnoha dalších frontách.
Před týdnem protestoval ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich proti novele tzv. kompenzační vyhlášky za rok 2020, ve které ještě ministr Blatný pojišťovnám nařídil vyplatit zdravotníkům dalších 12 miliard jako kompenzaci za covid.
Ředitele Friedricha rozzlobilo, že peníze nepůjdou ani na mimořádné výkony v dobách pandemie, ani na výpadky péče způsobené covidem. Peníze totiž nejsou pro nemocnice. Pojišťovny musí vyplatit 100 tisíc korun na každého zaměstnance všem ostatním institucím, které se pyšní titulem „zdravotnická“, i když je covidová krize nezasáhla. Kompenzace nemá podle Friedricha smysl například „v případě lékáren, jež nebyly nijak omezeny“, pochybnosti vzbuzuje i pomoc ambulantním lékařům, kteří na vrcholu krize vesměs odmítli vypomáhat přetíženým špitálům.
V minulém týdnu schválil parlament ve zrychleném řízení speciální zákon, ať pojišťovny proplácejí soukromým firmám samotesty, které musí provádět na příkaz vicepremiéra Karla Havlíčka. Podle studie z nemocnice Praha-Motol odhalí antigenní testy od seriózních výrobců jen 40 procent případů nákazy ve srovnání s testy PCR.
Podniky přitom nakupují neprověřené testovací sady od libovolných překupníků a státním úřadům posílají jen každodenní hlášení, kolik pracovníků bylo otestováno. Odhalit účel takové operace není snadné, v každém případě zaplatí pojišťovny za jeden test 60 korun, v součtu za stovky tisíc samotestů denně půjde opět o miliardy.
Neomezená útrata za sporné položky neznamená, že přijde zkrátka ten, kdo se v boji s pandemií osvědčil.
Platby nemocnicím i dalším zdravotníkům dosahují úrovně o 16 procent vyšší než v roce 2019, pokud odvedou 95 procent tehdejších výkonů. Zároveň se chystá kompenzační vyhláška na rok 2021, která umožní zachovat stejnou úroveň příjmů, i když vinou pandemických opatření výkonnost poklesne až o dvacet procent. Do toho se nepočítají příplatky za pacienty s covidem ani mimořádné odměny pracovníkům nemocnic a sociálních ústavů přímo ze státního rozpočtu. Přesto peněz na účtech pojišťoven přibývá.
Nashromáždit v krizových časech desítky miliard, u kterých se využití teprve hledá, se povedlo shodou okolností. Příchod koronaviru šokoval také pracovníky pojišťoven. Šéf jejich analytické komise Jiří Mrázek loni sedmého dubna publikoval prognózu, podle níž se v roce 2020 příjmy pojišťoven propadnou vinou masové nezaměstnanosti pod hranici 300 miliard, proti roku 2019 o plných 30 miliard. Okamžitě reagovala vláda s tím, že zvýšila odvody za tzv. státní pojištěnce o 20 miliard ještě v roce 2020 a o dalších 50 miliard v roce 2021.
Nezaměstnanost díky programům COVID nevyrostla a pracovníci odvody platili. Příjmy pojišťoven loni překročily 350 miliard a podle předpovědí letos zaútočí na hranici 400 miliard.
Dodnes pojišťovny varují, že už brzy, nejpozději koncem příštího roku dojde k „vyčerpání rezerv“. Tyto rezervy dosahovaly předloni 58 miliard. Loni se zvýšily na 64 miliard a letos zatím na 74 miliard. Přesto si od časů Mrázkovy prognózy nikdo nedal práci s výpočtem, jestli je mimořádná podpora opravdu třeba.
„Celou dobu jsem si stál za používáním pouze schválených vakcín. Podobně je to i s léky proti covidu. Jen tak mohu lidem zaručit, že jsou pro ně bezpečné, vyzkoušené a že opravdu fungují,“ uvedl Jan Blatný nedlouho před svým odvoláním.
S takovým postojem byl překážkou na cestě k největšímu zdravotnickému byznysu, jaký kdo pamatuje.
