Článek
Dva a půl roku poté, co policisté obvinili kvůli machinacím s dotacemi dva ve své době vlivné severočeské podnikatele Alexandra Nováka a Daniela Ježka, jsou známy podrobnosti, proč oba skončí před soudem.
Obžaloba čítající téměř 700 stran konkrétně popisuje, jak z veřejné podpory fondů Evropské unie bohatly společnosti, v nichž přímo působili Novák a Ježek nebo jejich příbuzní. Anebo jejich obchodní partneři.
Státní zástupce Tomáš Minx v tomto kontextu zmiňuje zhruba tři desítky staveb za více než jednu miliardu korun.
Kromě Nováka a Ježka bylo v kauze obžalováno dalších pětadvacet lidí. Mimo jiné bývalá ústecká hejtmanka Jana Vaňhová, karlovarský hejtman Josef Novotný, dále jejich náměstci či další tváře ústecké a karlovarské politiky.
Alexandr Novák a Daniel Ježek stáli podle žalobce na vrcholu skupiny nyní obžalovaných lidí. Loajální jim byl bývalý ředitel dotačního úřadu Petr Kušnierz, který však dnes v pozici spolupracujícího obviněného vypovídá proti nim.
Tajné policejní odposlechy opakovaně zaznamenaly, jak si podnikatelé volali šéfa do svých kanceláří, které měla jejich firma Energetické a dopravní stavby v posledním pátém patře budovy, kde sídlil i dotační úřad rozdělující miliony.
„Loajalita Petra Kušnierze se neprojevila jen ve slovech, ale i v činech,“ napsal do obžaloby žalobce Minx. „Byl vždy připraven, a to jak na zavolání Daniela Ježka, tak i Alexandra Nováka si překopat celý svůj program. Taktéž pro Daniela Ježka byl připraven se prakticky kdykoliv dostavit do pátého patra na zavolání či se s ním setkat na jiném místě,“ doplnil Minx.
Zdravím, Peťulo
Ježek i Novák při výslechu na policii kontakty s Kušnierzem popírali. Ježek vypověděl, že neměl pravomoc na to, aby měl na vliv na schválení projektů, které podpořila Evropské unie dotacemi.
Novák pak uvedl, že s Kušnierzem neměl žádný osobní vztah, nikdy společně nic neřešili a nikdy do procesu přidělování dotací nezasahoval.
Jenže obžaloba dokládá, že mezi říjnem 2010 a březnem následujícího roku se uskutečnilo mezi trojicí Kušnierz, Ježek a Novák celkově 22 schůzek. V kontaktu spolu byli i přes mobilní telefony. Novák si s Kušnierzem během této doby volal nebo napsal SMS zprávu 42krát. A u Ježka s Kušnierzem zaznamenali policisté dokonce 76 „kontaktů“. Tedy případů, kdy jeden druhému volal nebo poslal zprávu.
A žalobce pro doložení vztahů Kušnierze a obou vlivných podnikatelů disponuje i nahrávkami - například z prosince 2010:
Daniel Ježek: Péťo?
Petr Kušnierz: Uctivá poklona, zdravím.
Daniel Ježek: I tebe zdravím, povídej Peťulo.
Petr Kušnierz: Je možné se někde sejít, budeš se někde pohybovat?
S Novákem je tu pak například rozhovor zachycený jen krátce poté - dva dny před Vánocemi:
Alexandr Novák: Čau, nechodíš po dárcích, nenakupuješ, neutrácíš?
Petr Kušnierz: Ne, pracuji, pracuji.
Alexandr Novák: Někdo musí pracovat, vytvářet ten hrubý domácí produkt, nebudeš náhodou v Praze?
Detaily o tom, co Ježek, Novák a Kušnierz na daných schůzkách řešili, v obžalobě chybí. Vyšetřovatelé však z jiných zjištění tvrdí, že existovaly seznamy takzvaných zájmových projektů. Tedy těch, u nichž mělo být předem jasné, že dostanou peníze z Evropské unie.
Na jednom takové seznamu, kde byly označeny konkrétní projekty, byly podle policie také otisky Daniela Ježka. Ten však odmítl, že by nějaké zájmové projekty označoval.
Peníze tam a zpět
Jenže žalobce také popsal, jaké Novák dělal konkrétní kroky, aby vybraní žadatelé o peníze z Evropské unie nakonec dotace získali.
Třeba jak zajišťoval, aby společnosti, jež měly získat podporu, prokázaly, že nejsou jen prázdné schránky a že mají na bankovních účtech objem peněz, které projekty (později proplacené z dotací) potřebují.
Státní zástupce třeba píše, že na účty třech různých firem poslal Novák postupně částku 40 milionů korun, další 11 milionů a poslední 1,075 milionu euro. A když tyto společnosti dotačnímu úřadu prokázaly, že mají dostatek finančních prostředků, tak se částky Novákovi vrátily zpět.
Právě díky tomu se zároveň mohly dostat do další fáze hodnocení. Až nakonec úřad potvrdil, že peníze na stavbu hotelů dostanou.
Jednalo se o případ Hotelu 99, hotelu Aréna v Chomutově a hotelu Lázeňský vrch v Litvínově. V průběhu vyšetřování budovy dvou z nich - Hotelu 99 a litvínovského Lázeňského vrchu - obstavila policie.
Žalobce píše, že na několika stavbách Novák s Ježkem profitovali. Šlo právě o zmíněnou výstavbu chomutovského Hotelu 99. Na ní se podílela firma Energetické a dopravní stavby.
145 tisíc měsíčně
Projekt získal dotaci z Evropské unie ve výši 57 milionů korun.
„Alexandr Novák a Daniel Ježek z projektu Hotel 99 prokazatelně profitovali, neboť v době, kdy byly na bankovní účet společnosti Energetické a dopravní stavby připisovány částky z realizace tohoto projektu, byli oba zaměstnanci a akcionáři společnosti a zhodnocovali si tak svůj majetek,“ uvedl žalobce Minx.
Vysvětlil, že podle pracovní smlouvy s firmou Energetické a dopravní stavby Novák a Ježek konkrétně inkasovali v letech 2011 a 2012 podle státního zástupce 145 tisíc korun měsíčně. Přitom předseda představenstva jejich firmy měl jen měsíční odměnu 50 tisíc korun.
Další projekt s názvem Apartmány 99, který získal dotaci 53 milionů, pak stavěla firma AMP Chomutov, jejíž akcionářkou byla od listopadu 2011 Novákova manželka.
Projekty Hotel 99 a Apartmány 99 tedy dohromady získaly unijní dotace převyšující 110 milionů korun. A šlo vůbec o jednu z nejvyšších částek, jaká byla na stavbu nebo rekonstrukci hotelů v Česku přidělena.
Na devíti stavbách s podporou z Evropské unie se podle žalobce podílely také firmy, v nichž působil bratr Daniela Ježka. Společnost Joel realizovala stavby za 130 milionů. Stavby Holding pak čtyři projekty za desítky milionů korun.
Dvě firmy na Floridě
Obžaloba navíc zmiňuje, že Novák a Ježek měli rovněž vazbu na ústeckou firmu Insky. S tou podle státní zástupce měla firma Energetické a dopravní stavby minimálně obchodní vztahy.
Žalobce Minx v této souvislosti zmiňuje také případ, kdy Novák a Ježek prodali této firmě pozemek v lokalitě Hora Svaté Kateřiny. Podle odhadu znalce měla parcela o rozloze 115 metrů čtverečních hodnotu necelého jednoho milionu korun.
Firma Insky ho však od Nováka a Ježka koupila za 24,9 milionu korun. Plánovala tam postavit fotovoltaickou elektrárnu, nakonec od projektu ustoupila.
„Daniel Ježek a Alexandr Novák prodejem jednoho pozemku v hodnotě necelého milionu korun vydělali 24 milionů, a to v období, kdy společnost Insky realizuje zakázky v řádu tři čtvrtě miliardy korun z ROPu,“ uvedl žalobce Minx.
Státní zástupce v obžalobě popisuje propojení rodin Ježka a Nováka. Působí společně v několika firmách. Vlastní zhruba padesát pozemků v Česku a mají také dvě firmy na Floridě ve Spojených státech.
„Je nepochybné, že členové rodin Novákových a Ježkových jednají ve společně shodě. Tyto závěry jsou důležité pro posouzení napojení obou rodin na finanční prostředky z fondů Evropské unie v souvislosti s projekty, které byly vybrány ve veřejné soutěži zmanipulované organizovanou zločineckou skupinou,“ dodal žalobce Minx v obžalobě.
