Článek
Bitcoin se v úterý 25. května odpoledne obchoduje za zhruba 37 tisíc dolarů. Jeho tržní kapitalizace je 691,5 miliardy dolarů. Je to tedy stále velmi malinká část celkového objemu finančního trhu. Pro srovnání – automobilka Tesla se obchoduje za 584 miliard dolarů. Technologická společnost Apple pak za 2,1 bilionu dolarů.
1. Kryptoměna
Bitcoin zatím není spolehlivý platební prostředek, a to hlavně kvůli své volatilitě. Není to ani komodita (uhlí, ropa, kovy…), která by se dále nějak zpracovávala. Jeho využití je omezené.
2. Ale jednou bude…
Pro příznivce jsou kryptoměny aktivem, které v budoucnu může přinést výrazné zhodnocení (měřeno v běžných penězích, jako je koruna či dolar). „Osobně beru bitcoin jako dlouhodobé úspory – to znamená, že do něj odkládám menší částky pravidelně, nehledě na aktuální cenu,“ říká například bitcoinový analytik SatoshiLabs Josef Tětek.
Patří ke skupině lidí, která bitcoin chápe jako dlouhodobý nástroj na uchování hodnoty, kdy člověk nesmí být „netrpělivý a vyplašený z krátkodobých cenových pohybů“. Je to tedy cosi jako digitální zlato, jehož množství je omezené, a proto si udrží svou hodnotu. Podle příznivců bitcoinu se dřív nebo později stane ekvivalentem fyzického zlata, respektive jej nahradí.
3. Regulace
Postoj ČNB vůči kryptoměnám je v tuzemsku zatím benevolentní. Do vznikajícího odvětví kolem kryptoměn a blockchainových technologií centrální banka nadměrně nezasahuje – dohlíží hlavně na dodržování opatření proti praní špinavých peněz a emise tokenů s povahou investičního nástroje. I proto je v Česku mnoho bitcoinových bankomatů, a to například na rozdíl od Německa, kde je regulace přísnější.
Problém může být pro majitele bitcoinu prokazování původu výnosů z kryptoaktiv, které musí banky v rámci uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti přezkoumávat. „Tato povinnost se týká i případných peněžních prostředků pocházejících ze zhodnocení krypto aktiv. Legislativa bankám nezakazuje přijímat jakékoliv peněžní prostředky, u kterých nejsou pochybnosti o tom, že pochází z legální činnosti,“ řekla pro SZ Byznys mluvčí ČNB Petra Vostrčilová.
Chystá se však sada evropských předpisů Digital Finance Package, která pravděpodobně zavede regulaci směřující k omezování suverénní držby bitcoinu a kryptoaktiv.
4. Nejistota investorů
Podle aktuální třetí výroční zprávy o globálních kryptohedgeových fondech od poradenské společnosti PwC patří pro mezinárodní investory mezi největší překážky investic nejistota v oblasti regulace (82 % respondentů průzkumu). Dokonce i ti, kteří do digitálních aktiv investují, ji uvádějí jako hlavní problém (50 %). Reputační riziko investoři vnímají jako vysoké (77 %).
Celkem 64 % respondentů uvedlo, že pokud by měly být odstraněny hlavní překážky, pak by zahájili nebo urychlili své investice.
5. Ekologické faktory: Bitcoin vs. zlato
Podle analýzy švýcarské banky Julius Bär, která spočítala klimatický dopad těžby zlata a těžby bitcoinu, lze tvrdit, že nákup jednoho bitcoinu za dnešní ceny má zhruba podobný klimatický dopad jako zpáteční let Curych-Berlín (200 kg CO2e). Nákup standardního zlatého slitku má zhruba podobný dopad na klima jako konzumace hamburgeru nebo švýcarského sýrového fondue (10 kg CO2e).
6. Ideální pro spekulanty
Cena bitcoinu i ostatních kryptoměn nemá žádný fundament, od něhož by se odvíjela. Na rozdíl od veřejně obchodovaných firem, které investoři víceméně oceňují podle jejich ziskovosti, respektive potenciální ziskovosti. Cena se tedy řídí výhradně sentimentem, který je z povahy věci nepředvídatelný.
Bitcoin je tedy ideální pro spekulanty. „Krátkodobý spekulativní nákup bitcoinů může dávat smysl v případě prudkého a náhlého propadu. Jde vidět, že investorská báze bitcoinu je velmi oddaná a v případě propadu převažuje ‚buy the dips‘ mentalita (nákup po prudkém poklesu, pozn. red.),“ říká portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Například minulý týden, kdy se kurz nejznámější digitální měny propadl pod 30 tisíc dolarů, se zapojili prominentní investoři a doporučovali měnu k nákupu. Kurz podporuje i masivní zájem retailových investorů, kteří se v posledních měsících přesouvají z akcií problémových firem právě na kryptoburzy. Jde o podobné chování, jako v případě slavné tulipánové horečky v Holandsku v letech 1634–1637.
7. Masivní investice
Řada zavedených firem vyvinula velké úsilí a zkoumá, co by blockchain a kryptoměny mohly pro jejich podnikání znamenat v budoucnosti. Společnost J. P. Morgan vytvořila JPM Coin jako metodu, která má umožnit bezproblémové vypořádání peněz. Společnost IBM pomohla vytvořit takzvanou platformu Hyperledger. Společnost Facebook stála v čele vývoje konceptu stabilní mince libra, kterou později přejmenovala na diem. Softbank prostřednictvím fondu Vision Fund investovala do řady podniků zaměřených na blockchain atd.
Tyto projekty jsou všechny zatím na začátku a například jejich vliv na akcie uvedených společností není zásadní.
