Článek
Už to nejsou odhady, ale tvrdá čísla. A vůbec nevypadají dobře.
V dubnu jely tuzemské továrny, v nichž se vyrábí auta nebo díly do nich, na mizerných dvacet procent. I v jiné zemi by to byl malér, ale v Česku je to výbušná situace.
Nejméně posledních deset let sloužil automobilový průmysl jako obor, na kterém stál životní blahobyt Čechů. S příchodem koronaviru, ale také s ochabujícím zájmem o nové vozy, který se objevoval už před pandemií, se automotive proměnil v kouli na noze.
„Pandemie koronaviru téměř zastavila výrobu motorových vozidel v České republice. Důsledky budou katastrofální. Některé firmy odejdou z trhu, jiné budou bojovat s prudkým nárůstem zadlužení,“ prohlásil ekonom Štěpán Křeček nad ranními čísly Českého statistického úřadu o dubnových výsledcích průmyslu.
Málokdo předpokládal, že hlášení statistiků bude tak drtivé. K poklesu průmyslové výroby o třetinu se přidává i další efekt: tržby v oboru padly o 35 procent, takže jev, před kterým už varovala Hospodářská komora, a to finanční destabilizace firem, už v mnoha případech nastal.
V dubnu stály všechny tři velké automobilky: Škoda Auto, TPCA i Hyundai. Varující jsou signály, co se děje poté, kdy se výrobní linky znovu rozjely – nikde se ani zdaleka nedostaly na hodnoty před koronavirovou krizí.
Nepříjemné je to o to víc, že automobilky jsou důležitými zaměstnavateli, v nichž se lidé dosud neměli vůbec špatně. Průměrný plat například ve Škodovce se vyšplhal už k 55 tisícům měsíčně.
Přepište dějiny (ekonomických pádů)
Nové zakázky, které evidují průmyslové firmy, jsou na nižších úrovních, než byly po velké finanční krizi v letech 2008 a 2009, což byl až dosud učebnicový příklad toho nejhoršího, co ekonomiku může potkat. Už je překonán.
Český průmysl bude dál stahovat dolů nechuť zákazníků obměňovat vozový park. Lidé, ale především i firemní klientela jsou teď extrémně opatrní a odkládají větší nákupy, kam určitě pořízení nového vozu patří.
„Karanténa pohřbila dlouholeté pravidlo českého průmyslu, že jeho situaci určuje poptávka ze zahraničí. Ta sice v dubnu klesla o něco více než domácí, ale i čistě domácí poptávka byla jen na 70 procentech běžné úrovně,“ napsal ekonom Natlandu Petr Bartoň.
A data nenaznačují, že by šlo pouze o krátkodobou záležitost po dobu karantény.
„Vliv domácí poptávky ještě zesílí. V poptávce ze zahraničí totiž klesly budoucí zakázky stejným tempem jako současné tržby o 40 procent oproti normálu. V domácí poptávce ale klesly nové zakázky o deset procentních bodů více než současné tržby (o 40 % vs. o 30 %). To znamená, že tak jako v minulosti táhl vývoz náš růst, tak nyní náš propad bude tažen domácí poptávkou. Cizí průmyslové země tak zvládly boj s nemocí covid-19 lépe než naše země,“ argumentuje Bartoň.
Důvody jsou zřejmé: letitá koncentrace českého průmyslu na jediný obor (výrobu aut). Ve chvíli, kdy automobilky zastavily provoz, padl na kolena celý český průmysl – až na světlé výjimky (například papírny). Výroba motorových vozidel je sama zodpovědná za polovinu tuzemského průmyslového propadu.
A jak Bartoň upozorňuje, na automobilky je nabalena další výroba: v dubnu klesla výroba plastů a pryže o 49 procent, usní o 44 procent.
Z historického pohledu představuje letošní duben pro tuzemskou průmyslovou výrobu nejprudší pokles. „Orientačně pro celý rok 2020 pracuji s předpokladem poklesu průmyslové výroby okolo osmi procent, nejistota je však výrazná a snadno si lze bohužel představit i výraznější pokles,“ uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali.
