50 let od okupace. Video ze soukromého archivu kameramana ukazuje, co se dělo, když přijely tanky

Unikátní snímek Zdeňka Vlčka z Liberce ukazuje, jak se velitel posádky tanku 314, jenž v srpnu 1968 zavinil smrt jednoho člověka a zranění  několika dalších obyvatel, krátce poté, co se strojem narazil a poškodil podloubí domu v centru Liberce, vysoukal ven a ohrožoval pistolí neozbrojené občany, kteří tragické události přihlíželi. Podle svědectví sovětský voják nakonec zmizel v útrobách tanku, protože na něj začal křičet příslušník Veřejné bezpečnosti, ať všeho nechá a nestřílí.

Kvůli nebezpečí shromažďování zakázali státníci veškerá sportovní utkání. Ostravský novinář popisoval, jak se o zrušených kláních dozvěděl. Ostrava byla tehdy jako jediný okres odříznuta od komunikace.

Jeden z článku popisuje zrušení fotbalových utkání. Na zápasy druhého kola Československého poháru fotbalisté ani nepřijeli. Zrušilo se i finále Středoevropského poháru v Trnavě, kde měli hrát Jugoslávci. Rakouští fotbalisté sice do Prahy přijeli, ale zůstali na hotelu.

Studenti, učitelé a zaměstnanci Vysoké školy báňské a Pedagogické fakulty napsali 22. srpna vzkaz sovětským vojákům. Informují je, že zemi žádné nebezpečí kontrarevoluce nehrozí. „Naší jedinou chybou bylo, že jsme se vrátili k hluboce lidskému a svobodnému Marxovu a Leninovu pojetí socialismu,“ vysvětlují.

Sociální sítě na severu Moravy plní obrázek vyzývající k vyvěšení červených trenýrek. Ty mají symbolizovat nejen odmítnutí vpádu vojsk Varšavské smlouvy, ale odsuzují i postoj prezidenta Miloše Zemana k sovětské okupaci. Ten se podle oficiálních informací zítra nezúčastní žádné vzpomínkové akce, ani nechystá k této události projev.

Na výzvu zareagoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který uvedl: „Kdo souhlasí s okupací ČSSR vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 a považuje invazi za bratrskou pomoc, vyvěsí rudé trenky. Kdo okupaci odsuzuje, chce uctít památku nevinných obětí a ctí svobodu a demokracii, vyvěsí státní vlajku České republiky.“

95. narozeniny oslavila v sobotu Olga Syková z Těpeř v Libereckém kraji. Její životopis obsahuje hned dva pozoruhodné příběhy. Pokaždé šlo o útěk z vlasti. V 50. letech utekla jako perzekuovaná přes šumavské lesy do západní Evropy a dále se dostala do Argentiny. Po Vítězném únoru 1948 totiž trpěla její rodina, přišlo zatýkání, ona sama s maminkou skončila ve vězení. Mučili ji elektrickým proudem. Rozhodla se proto s nasazením života z nesvobodné země utéct. Následně v Brazílii poznala svého budoucího muže, shodou okolností Čecha.

Do České republiky se vrátila tajně na jeden jediný týden v roce 1968. Se čtyřmi dětmi ale z obavy odešla opět za hranice. Od roku 1989 pravidelně navštěvuje rodnou vesnici a přátele. Na svou vlast i přes těžká období nezanevřela.

„Na všech závodech ve městě došlo k ‚značnému narušení pracovní doby‘. Lidé se místo dopolední pauzy na svačinu vydali protestovat proti tankům ve městě. Z pultů mizí potraviny, řidiči nakupují benzin do kanystrů.“

Přečtěte si celé oficiální hlášení Městské správy Veřejné bezpečnosti k bezpečnostní situaci ve městě Ostrava z 21. 08. 1968.

Dosud nezveřejněné fotografie ze srpnových událostí roku 1968 budou vystaveny v Ostravě. Dílo fotografa Ivana Slámy bude od zítra k vidění u vstupu do budovy Českého rozhlasu Ostrava.

Okupace Brna začala lstí. Na letišti v Tuřanech přistálo letadlo s příslušníky KGB, kteří byli přestrojení v uniformách letecké společnosti Aeroflot. Měli za úkol připravit podmínky pro další invazivní vojska. Obsadili tedy letiště a řídili přistávání dalších sovětských letadel. Brzy ráno začali obsazovat i centrum města. Začali redakcemi několika deníků, tiskárnami, hlavním nádražím, poštou a přerušili telefonní spojení.

V Prostějově si lidé v úterý připomenou nejen vpád vojsk Varšavské smlouvy, ale zejména neděli 25. srpna. Tehdy byli v ulicích města zastřeleni tři lidé a dalších devět jich bylo zraněno. Do dějin Prostějova vešlo toto datum jako „krvavá neděle“. A právě od neděle 25. srpna bude v Prostějově ke zhlédnutí výstava mapující okupaci Československa a konkrétně Prostějova. Součástí výstavy bude i promítaní dosud nezveřejněných záběrů ze srpna 1968. Výstavu si budou moci zapůjčit i prostějovské školy.

Pardubický hejtman Martin Netolický se podivuje nad jednáním Miloše Zemana. „V letošním osmičkovém roce si kromě oslav 100 let od vzniku Československa připomínáme také události, které rozhodně veselými nejsou, ale o to více stojí za naši pozornost. V únoru jsme si připomněli 70 let od komunistického převratu, který na více než 50 let zastavil veškeré demokratické procesy v naší vlasti, a nyní si musíme připomenout okupaci naší země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Je pro mne naprosto nepochopitelné, že se někteří vysocí představitelé našeho státu snaží zpochybnit průběh okupace a její důvody. Stejně tak je pro mne nemyslitelné, aby nejvyšší ústavní činitel, tedy prezident republiky, v rámci řady vzpomínkových aktů veřejně nevystoupil před občany a neuctil památku desítek mrtvých a stovek zraněných,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Považuji proto za velmi důležité, abychom jako krajští zastupitelé vyjádřili alespoň symbolickou minutou ticha a hymnou České republiky sounáležitost s lidmi, kterým nebylo lhostejné další směřování našeho státu a kteří nesouhlasili s tehdejší agresí vůči suverénnímu státu,“ dodal Netolický.

Pietní akt za tragickou událost, ke které došlo před 50 lety v souvislosti s okupací Československa armádami zemí Varšavské smlouvy, si zítra v 10.00 hodin připomenou lidé v Desné v Jizerských horách. Tehdy osmiletá Daděnka Škavová a její babička Marie Vodáková zahynuly při nehodě cisterny, která tudy projížděla ve vojenském konvoji. Rodina se omluvy za neštěstí nikdy nedočkala.

Výstavu věnovanou období okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy s názvem 1968 si můžou zájemci v Brně prohlédnout do úterý, kdy v den 50. výročí výstavu ukončí. Zahájena byla 1. srpna. V Křížové chodbě Nové radnice je k vidění řada fotografií, archivních dokumentů či vzpomínek pamětníků. „Chceme ono tragické léto připomenout především mladé generaci. Nepochybuji však o tom, že nová fakta, svědectví či neznámé dokumenty, které jsme na výstavě shromáždili, zaujmou i pamětníky těchto událostí,“ uvedl spoluautor projektu Jan Kratochvil. Vstupné je zdarma.

Jak interpretovali tehdejší představitelé komunistické strany příběh havárie tanku č. 314, který měl během srpnových událostí v roce 1968 na svědomí smrt nevinného Vincence Březiny? Podle komunistů mohla za nehodu stroje „vlastenka”, která vylila z druhého patra domu kbelík s vodou, kvůli čemuž měl několik tun vážící tank dostat smyk. Později soudruzi popisovali událost ještě absurdněji. Tvrdili, že někdo řidiči tanku průzorem chrstnul vodu, ten se lekl a pohnul řídící pákou. Březina se stal devátou obětí vpádu vojsk do města. Těžkým zraněním podlehl v nemocnici 12. září.

Vzpomínková cyklojízda na oběti rudé agrese se pojede v pondělí v Brně. Vyjíždět se bude ve tři čtvrtě na sedm od Anthroposu. Klidným tempem se pojede přes ulici Hlinky. Jízdu cyklisté zakončí na ulici Moravské náměstí 4. Předpokládaný příjezd je o půl osmé.

Devět mrtvých, pětačtyřicet zraněných, tanky v centru města, zbořený dům hned vedle radnice a neustálá střelba. Tak vypadal 21. srpen 1968 v Liberci. Liberec byl prvním větším městem, do kterého vojska Varšavské smlouvy přijela. Ruské tanky totiž mířily z Polska přes Liberec do Prahy. V úterý se na počest mrtvých před radnicí uskuteční pietní akt. Na náměstí se na jeden den vrátí i tank, který najel do podloubí a jeho fotografie se stala symbolem srpnové okupace.

Téměř po čtyřiceti letech bude k vidění dílo Střelnice brněnské umělkyně Inez Tuschnerové. Ta jím reagovala na okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Moravská galerie v Brně chystá na počest Tuschnerové výstavu. Dílo Střelnice bude k vidění v Pražákově paláci od 14. září.

Pracovníci pardubického muzea se ponořili do archivů: „U příležitosti vzpomínky 50. výročí tzv. obrodného procesu je třeba zmínit také vznik Fondu republiky v létě 1968. V něm tehdy občané shromáždili 159 milionů Kčs a 41 kg zlata. Přispívalo se do něho mimo jiné i zakoupením vstupenky na Pražský hrad. Jedna z těchto vstupenek se nedávno dostala do našich sbírek. A jak skončily peníze, které občané dobrovolně nashromáždili? Normalizační vedení státu je údajně rozpustilo ve státním rozpočtu.”