Za měsíc ztráta 40 milionů. Ale riziko ke kapitalismu patří, říká Jančura

Jak se řídí společnosti velikosti Student Agency a RegioJet z chalupy?

Víceméně dobře, ale smutně. Firmu jsme museli dát téměř kompletně do klidu. 95 procent zaměstnanců je doma. Bylo to tedy spíš takové vypínání firmy, a to lze dělat i z chalupy.

Kolik toho teď funguje?

Cestovní část kompletně stojí. Nikdo si teď nekoupí ani letenku, ani dovolenou. Především pomáháme klientům, kterým byly zrušeny lety, s přerezervacemi. V dopravě je zase podstatná část mezinárodní – a do zahraničí jezdit nesmíme. Zbývá vnitrostátní část, a tou zase teď nikdo nechce jezdit. Provoz jsme nepřerušili, zachovali jsme několik spojů na každé lince, abychom zajistili základní dopravní obslužnost a lidé, když potřebují, se měli jak dostat. Je to ale tak pět až osm procent všech spojů.

Jak jsou tedy vaši zaměstnanci teď placeni, když je většina z nich doma?

To teď ještě řešíme – jestli to bude vycházet 60 procent, nebo jestli jsou některé naše činnosti státem zakázané a pak budou mít ti lidé právo na sto procent.

Mít většinu lidí doma – jak dlouho to takto utáhnete?

Když se 13. března Česko zastavilo, bál jsem se, že to bude extrémně těžké. Že se zastaví příjmy, ale náklady zůstanou. Naštěstí stát přišel s kurzarbeitem. To beru jako obrovskou pomoc – kompletní mzdy včetně odvodů by žádná firma, která takto musela utlumit provoz, nebyla schopna pokrýt. Zároveň žádáme o odklady splátek za úvěry a leasingy a to je obrovská pomoc.

Na nás má korona naprosto zásadní vliv, podobně jako například na ČSA. Od samého začátku jsme přišli o tržby a budeme poslední, kdo bude mít možnost provoz cest do zahraničí naplno obnovit. Máme dva a půl tisíce zaměstnanců. Ale díky kurzarbeitu a odkladu splátek máme rezervy na několik dlouhých měsíců dopředu a víme, že to zvládneme.

Ze všech stran slyším, že by vlády měly zachraňovat podniky, hospody, ČSA. V tom jsem skeptický. Myslím, že do kapitalismu patří také určité riziko podnikání, byť takovéto riziko nikdo nepředpokládal. Podnikatelé to ale musí zvládnout. Musí si půjčit peníze a musí to zvládnout.

Kolik takto spící firma stojí?

Obratově jsme na osmi procentech loňského dubna. Je to diametrální rozdíl v objemu tržeb: stovky milionů měsíčně. Například za duben bude aktuální účet za koronakrizi představovat ztrátu až čtyřiceti milionů korun. Věřím ale, že v květnu už se to bude zase zlepšovat.

Tím si budeme prožírat minulost i budoucnost a nebude to v ekonomice pouze jeden ztracený rok, možná dva až tři a budeme si na to muset vydělat v dalších letech. Tím pádem mohou být výrazně ovlivněny další investice.

Chtěli jste stavět depo za čtvrt miliardy a nakupovat nové vlaky. To teď padá?

Letos má přijít 15 lokomotiv za miliardu a půl. Financování máme zajištěno, to určitě uděláme, protože nám to nahradí lokomotivy, které máme na operativní leasing a tedy ušetříme. Do depa také musíme jít, to jsou nutné věci. V létě jsme ale chtěli podepsat smlouvu na 15 nových souprav – tedy přes sto vozů –, a to je zatím ve hvězdách. Tam se uvidí.

Přes to všechno, souhlasíte s těmi vládními opatřeními v boji s nákazou?

Nikdo na světě není schopen říct, která cesta je správná. Jestli je to ta švédská – promořit se, nebo jestli se toho viru zbavíme. Musíme věřit, že i když celá Evropa tápe, my tápeme tím správným směrem.

Kdy vyjede víc autobusů a vlaků?

Teď byly Velikonce, které za normálního stavu představují největší stěhování národů. Teď přibylo pár cestujících. Naše autobusy jsou nastaveny na tolik spojů, aby se zaplatila alespoň nafta a řidič. Když bude zájem, budeme se vracet rychle. Myslím, že to bude v momentě, kdy se lidé vrátí do hospod a poprvé se trošku odvážou a spadne to z nich. A třeba začnou i cestovat. S rouškou. Věřím, že to bude během května.

Kolik lidí teď ve vašem autobusu jezdí?

V autobusu tak 12. Ve vlaku podle trasy asi 30–50, a to jezdíme jen dva páry spojů denně. Ještě před měsícem jezdilo z Prahy do Brna nebo Ostravy 400 cestujících v každém vlaku.

Garantujeme bezpečnou vzdálenost. Ve vagonu, který je normálně pro 80 cestujících, je uvolněno pouze 20 sedaček. Pokud jedou dva cestující, mají vlastní kupé. V autobuse má jeden cestující pro sebe celou dvojsedačku.

Jak náročné bude dopravu znovu nastartovat? A když mluvíte o květnu, jak vypadá příprava na start?

Zásadní je uvolnit hospody, školy – cestování do škol je pro dopravu zásadní. Nastartovat se to dá během jediného dne. Zaměstnanci se do práce už těší.

Váš zelený konkurent zastavil autobusy úplně. Není to ekonomičtější?

Oni se zastavili v celé Evropě, takže teď jsme asi největším linkovým autobusovým dopravcem v Evropě. Oni ale určitě začnou jezdit znovu. My se snažili udržet alespoň základní dopravní obslužnost na každém spoji. Cítíme že je to naše povinnost.

Jak tahle krize změní dopravu? Myslím tím, až odezní?

Každou krizi je třeba vnímat pozitivně. Já se v tom špatném snažím vždy hledat něco dobrého – třeba se nám podaří koupit další vagony od firmy, která zkrachuje. Byla by ale obrovská škoda, kdyby se snížil pohyb obyvatel po Evropě.

Byl tu i názor, že Češi se nepodívají za hranice dva roky…

Názorů je milion. Pokud bychom dva roky neměli nikam jezdit, budeme hledat krásy Česka. Já tedy doufám, že alespoň na Slovensko nebo do Rakouska budeme brzy zase moci jezdit. Chápu, že se nám neotevřou země, které nemají koronu pod kontrolou, ale třeba bychom mohli jezdit do zemí, které ji pod kontrolou mají velmi dobře. Což je Rakousko, Slovensko, Maďarsko a některé další země ve střední Evropě. Beru to ale tak, jak to je. Je to férové pro všechny.

Češi jsou navíc fantastický národ, když přijde špatná věc – třeba teroristický útok –, jsme národ, který se nejdřív otrká. Každý si tady dokáže spočítat, že to, aby se něco stalo, je statisticky nemožné.

Změní se rozložení sil na železnici a v dopravě? Objeví se třeba noví hráči?

Moc nových hráčů určitě nepřijde. Kdyby měli přijít, už by tu byli. Podle mého se určitě nezmění tlak Evropské unie na podporu železnice, a pokud budou železnice i aerolinky v problémech, udělá se vše proto, aby přežila železnice. Ta je páteřním druhem dopravy a železnicí cestují lidé, kteří cestovat musí.

Vyjdou z této krize posílené České dráhy? Třeba proto, že mají na rozdíl od ostatních dotované spoje?

Dotované spoje jsou obrovská výhoda. Dvě třetiny máte pokrytou z dotací a jen třetinu od cestujících. Na druhou stranu, České dráhy jsou tak velké, že ta díra je o to větší, takže v tomto jim moc nezávidím.

Jak to teď děláte s penězi za letenky? Vracíte je?

My nejsme letecká společnost – pouze přeprodáváme. Pokud nám letecká společnost vrátí peníze, tak je klientům vracíme. Pokud nám ale dá voucher, musíme klientovi dát jenom voucher.

To je teď problém všech cestovních kanceláří nebo leteckých společnosti – neschopnost vracet lidem peníze. Podobně jako banky. Kdyby deset procent lidí chtělo nárazově vybrat peníze z bank, tak je konec. I díky tomu vznikl ve sněmovně zákon, který má po dobu jednoho roku umožnit cestovkám dávat lidem vouchery.