Článek
Kůrovcová kalamita není první, která v České republice zlikvidovala rozsáhlé smrkové porosty. V 70. a 80. letech minulého století část republiky zasáhla takzvaná imisní kalamita, která poškodila zejména sever Čech, a zanechala za sebou obrovské holiny. Lesníci tehdy vytěžili miliony metrů krychlových dřeva. Symbolem kalamity se staly Krušné hory, postižena byla i oblast Českého středohoří.
Způsob, jakým se tam tehdejší lesníci dokázali s množstvím holých ploch popasovat, by se mohl stát inspirací pro jejich nástupce, kteří nyní bojují s následky kůrovcové kalamity.
Zemědělec a lesník Daniel Pitek, který dobu imisní kalamity pamatuje, byl tehdy u toho, když lesníci začali rozsáhlé holiny zalesňovat. „Nejprve to vše shrnuli a snažili se vše opět zalesnit smrkem. Ten se však neujal,“ vzpomíná, když stojí uprostřed hustého březového lesa. „Tohle je původní ohromná holina a ta bříza tady není sázená, je z náletu. Břízy se tady vysemenily na obrovské plochy. Získali jsme tady bez nějakých prostředků nový les,“ říká.
Stojíme na pozemcích, které patří státnímu podniku Lesy České republiky. Tamní lesní správce Petr Tendler je ve věku, kdy imisní kalamitu může pamatovat maximálně jako malý kluk. Březové lesy zdědil po svých předchůdcích. „V té době žádná jiná dřevina nebyla schopná odolávat extrémním podmínkám té holiny. Bříza rychle roste a připraví plochu po extrémní kalamitě pro další dřeviny, které jsme potom schopni pod ní vypěstovat,“ říká a ukazuje na takzvaný kotlík, tedy oplocený prostor vklíněný do březového lesa, v němž lesníci pěstují část nového lesa, složenou už z kulturnějších dřevin.
Březové lesy zakládané před 30 až 40 lety už také nejsou čistě březové. „Tady pod námi je lípa, která je do březového porostu sázená, aby se rozpojil korunový závoj, snížilo se zakmenění, do lesa se dostala voda a světlo. Hned za mnou je oplocenka s bukem, jedlí. Támhle je dub, javor klen, jilm. Dnes už je to směs dřevin a je to strukturované věkově i prostorově,“ popisuje Pitek.
Bříza. Pionýrská dřevina
Procházka po lesích, na které lesníci s ekology z Hnutí Duha pozvali i zákonodárce, měla ukázat směr, jakým se mohou vydat lesníci, jimž po kůrovcové těžbě zůstaly rozsáhlé holiny, které potřebují znovu zalesnit. „Tohle je určitě částečné řešení. Je to přirozená obnova s minimálními náklady, a plochy se tak připraví pro cílové dřeviny, které jsme schopni pod březové porosty vnést,“ říká Tendler.
Bříza je totiž považována za takzvanou pionýrskou dřevinu, jež rychle přirůstá, ale zároveň se nedožívá tak vysokého věku jako ostatní stromy, kterým při růstu poskytuje stín a ochranu a ve vhodný čas jim ustoupí.
K takzvané přirozené obnově ji už někteří lesníci po kůrovcové kalamitě používají, a to nejen pro snížení nákladů, ale i kvůli nedostatku pracovních sil v lesnictví.
Podle odhadů zabírají smrkové porosty v Česku asi 1,3 milionu hektarů dřeva, z nich velká část má padnout za oběť kůrovci. Ten působí miliardové škody. Podle think tanku Czech forest jen loni brouk způsobil škody za 20 miliard korun, letošní škody odhadl až na 30 miliard.
