Článek
Povinné testování pracovníků probíhá v Česku zhruba dva týdny, ale i přesto je záchyt pozitivních nízký. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je záchyt mezi 1 až 1,5 procenta.
„Samozřejmě ty antigenní testy nejsou tak přesné jako PCR testy, o tom není nejmenší pochyb, ale pokud vezmeme, že denně tímto odchytíme v jednotkách tisíc pracovníků, tak to rozhodně není málo,“ říká ministr Havlíček v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Ministr se domnívá, že právě takto nízký záchyt ukazuje, že situace ve firmách není katastrofální a masivní počty nakažených nejsou v průmyslu.
Havlíček také dodává to, že vláda navrhne povinné testování i pro firmy do 50 zaměstnanců. „Nyní se testují 2,5 až 3 miliony lidí, ale my přijdeme s tím, aby to dělaly i firmy do 50 zaměstnanců, takže poté by to byly řádově zhruba 4 miliony pracovníků,“ uvádí.
Pokud si systém sedne, přemýšlí podle něj vláda nad tím, že systém testování by mohl začít i v jiných odvětvích. Negativní test by podle něj mohl být vstupenkou do divadel, fitek nebo na sportovní akce.
Řada firem s více než tisíci zaměstnanci má malé procento záchytu svých zaměstnanců. Například zlínská společnost Continental Barum měla za týden téměř jednoprocentní záchyt. Čím to podle vás je, že záchyt je tak nízký?
To ale není úplně malý záchyt. Dnes máme záchyt průměrně mezi 1 a 1,5 procenta. A jsou firmy, které mají záchyt v řádu jednotek procent, a pak jsou firmy, které mají 0,5 procenta záchyt. Do značné míry záleží na tom, jak se k tomu daná firma stavěla v minulosti. Byly firmy, které si antigenní testy dělaly, a ty logicky už mají situaci podchycenou a záchyt mají nízký. A firmy, které začaly až nyní, tak mají záchyt logicky vyšší. Všechno ale začne dávat větší smysl, když se bude ve firmách testovat pravidelně. Zatím se musí testovat jednou týdně, takové je nařízení, ale samozřejmě by bylo lepší, pokud by se testovalo dvakrát týdně.
Budete tedy prosazovat, aby se ve firmách testovalo dvakrát týdně? Mohou to firmy vůbec logisticky zvládnout? A také by to byla další finanční zátěž.
Je pravda, že někteří epidemiologové tvrdí, že by to bylo ideální, protože jednou za týden je málo. Ale ano, je to logisticky nesmírně náročné. Pro malou firmu, která má 30 zaměstnanců, by to těžké nebylo, ale pro firmy, které mají tisíce zaměstnanců, by to bylo velmi logisticky náročné. Budeme o tom ale diskutovat, ale je prostě pravdou, že logisticky to není možné udělat ve všech firmách.
A podle vás záchyt 1 až 1,5 procenta není malý?
Tak samozřejmě ty antigenní testy nejsou tak přesné jako PCR testy, o tom není nejmenší pochyb, ale pokud vezmeme, že denně tímto odchytíme v jednotkách tisíc pracovníků, tak to rozhodně není málo. Vezměte si, že za normální situace například na Správě železnic jsme odchytili sto lidí. Pokud bychom to neudělali, tak sto lidí by to po nádražích roznášelo dál. Takže není to jednoduché, ale pokud to budeme dělat pravidelně, tak záchyt bude vyšší a testování prostě smysl má.
Veřejnost i odborníci se však pozastavují nad tím, že když testujeme zhruba 2,5 milionu pracovníků, tak záchyt je nízký. Zároveň máme stále vysoká čísla nakažených.
V tuto chvíli je to zhruba 2,5 milionu pracovníků, ale berme to tak, že čísla nakažených, které jsou vysoká, jsou dána tím, jak se vyvíjela situace před 14 dny. Časová doba a to, že máme 1 až 1,5 procenta, není úplně tak málo a částečně to značí další věc. Ten problém růstu nakažených není kvůli firmám, tak, jak se říkalo. A je potřeba to takhle vnímat. První čísla nám tak ukazují, že ve firmách to není tak katastrofální, jak se myslelo.
Nemůže být nízký záchyt ale způsoben tím, že stát firmám proplácí pouze 60 korun, takže pro nákup testů volí tu nejlevnější variantu antigenních testů? Tím pádem nemusí být testy tak kvalitní a nemají vysokou míru senzitivity?
Je potřeba ale říci, že firmy to dělají pro sebe a také proto, že cítí, že to dává smysl. A pokud nebudou nakupovat kvalitní testy naschvál, škodí tím firmy samy sobě. Protože ve firmách, které to šidí, budou pozitivní a společnost bude muset jít do karantény. Takže je to v jejich zájmu. A je minimum firem, které to obchází. A to, že stát dává firmám 60 korun, v tom nehraje roli. Pokud bychom dávali firmám 100 korun, tak jak by to dopadlo? Ty testy by se zastavily na ceně 100 korun a vydělávaly by na tom akorát distributoři a dodavatelé. Dneska jsme zabezpečili to, že je tady těch testů už několik milionů v zásobách a cenově letí dolů a za chvíli budou na 60 korunách.
Některé firmy už před tím, než se na ně vztahovala povinnost, dopředu avizovaly, že váš plán plnit nebudou. Máte informace, kolik firem v současné době vládní nařízení neplní?
Drtivá většina firem vládní nařízení dodržuje a souhlasí s tím, protože ví, že to dělají pro sebe. Já beru, že některé firmy nás kritizují, když něco děláme blbě, ale tohle je zrovna věc, která má obrovskou podporu a je to cesta, jak nechat průmysl otevřený. Už jenom prosadit tento nápad, o který jsem se snažil společně s paní ministryní Alenou Schillerovou, bylo náročné. Sociální demokraté prosazovali spíš cestu, aby se průmysl zavřel. Odbory byly rozpolcené, protože část odborů doporučovala cestu testování a Českomoravská konfederace v čele s Josefem Středulou chtěla volit cestu zavření průmyslu. Takže to byla náročná diskuze, ale věřím, že to firmám pomůže, aby zůstaly otevřené.
Krok vlády ale byl z pohledu firem unáhlený, nebyly na to připravené a jenom, aby splnily vládní nařízení, tak některé firmy poslaly své zaměstnance na testovací místa určená pro veřejnost. V Libereckém kraji tak nastal minulý týden kolaps testovacích kapacit.
To ale bylo na začátku. Je to tak vždycky, když si ten systém sedá. Také byl problém s tím, že bylo testů málo, nebo problém toho, že testy jsou drahé. Testy jsou však nyní levnější a testovací místa už nejsou přetěžovaná. Největší problém byl v Libereckém kraji, kde si to neuhlídali, ale zvládlo se to a kapacity jsou pro veřejnost volné.
Dalším problémem ale může být proplácení testů přes pojišťovnu. Bude velký problém s administrativou, fakturací, vykázáním testů, proplacením a také kontrolou, zda firmy testy v takové míře pro své zaměstnance provedly.
Řešili jsme to s panem Blatným a snažíme se to zjednodušit. Jsou tam dva druhy výkazů a my nyní chceme dát výkazy do jednoho. Jeden bude pro pojišťovny a druhý bude všeobecně pro hygienu, kam se budou nahlašovat okamžitě pozitivní a negativní pracovníci. Ministerstvo zdravotnictví tak připravuje jeden formulář, který bude jak pro hygienu, tak pro zdravotní pojišťovny, bude to jednoduché.
Máte přesná data, kolik pracovníků testy minulý týden zachytily?
Zatím to máme pouze z průzkumů a vychází to, že to je něco mezi 1 a 1,5 procenta. Ale budeme to průběžně vyhodnocovat a uvidíme to i na celkových číslech, ale osciluje to mezi 1 a 1,5 procenta provedených testů.
Neměla by vláda nařídit centrální evidenci těchto nakažených?
To bychom museli evidovat na týdenní bázi několika milionů lidí, a teď si musíme vzít, že jsou firmy, které mají tři zaměstnance. To bychom na to museli vytvořit gigantickou administrativu a je to otázka, jestli to je nezbytně nutné. Nyní se testují 2,5 až 3 miliony lidí, ale my přijdeme s tím, aby to dělaly i firmy do 50 zaměstnanců, takže poté by to byly řádově zhruba 4 miliony pracovníků.
Mohl by být negativní test v příštích týdnech vstupenkou do restaurací, obchodů?
Přemýšlíme nad tím, je to další krok, ale nejdřív se musíme dostat z této situace. Ale pochopitelně to testování může být vstupenkou pro některé aktivity. Těžko říct, jestli pro restaurace, ale dovedu si představit, že negativní antigenní test by mohl být vstupenkou do divadla, kina nebo na sportovní aktivitu.
