Článek
Majitelé známého pražského hotelu InterContinental v minulých měsících vyvolali u části obyvatel Starého Města negativní reakce hlavně svým záměrem postavit na náměstí Miloše Formana novou prosklenou budovu. Naproti tomu velkoryse pojatá rekonstrukce samotného hotelu v Pařížské ulici a úprava jeho okolí se prozatím setkávala v zásadě s kladnou odezvou.
Jenže komplexní přestavba hotelové budovy by pro obyvatele luxusní pražské čtvrti mohla ve výsledku znamenat větší ohrožení než uvažovaná novostavba „Brand Store“.
Jde totiž o to, že uvnitř železobetonového objektu zůstal z éry socialismu velký objem karcinogenního azbestu. Jak samotní majitelé hotelu z firmy R2G na dotaz Seznam Zpráv sdělili (a následně potvrdila i hygienická stanice), jde o zhruba 35 tun.
Z části hotelu směrem k Vltavě byly už obvodové panely s obsahem škodlivin odvezeny pryč, směrem ke Staroměstskému náměstí na budově ale stále zůstávají.
Kolemjdoucí je mohou poznat podle šedé barvy, vyplňují prostory mezi okny. Každý panel je obložen dvěma azbestocementovými deskami a uprostřed je izolace. Panel je uložen v ocelovém rámu.
Zástupci firmy R2G ujišťují, že žádné nebezpečí lidem nehrozí. „Právě přítomnost azbestových desek v záklopech obvodových plášťů byla jedním ze zásadních argumentů pro rozhodnutí sejmout a nahradit celou fasádu tohoto typu, i když to znamenalo technicky a finančně náročnou akci,“ uvádí k probíhající komplexní přestavbě hotelu Jakub Dyba, investiční ředitel R2G.
Ze strany ke Staroměstskému náměstí panely s azbestem stále ještě v obvodovém plášti hotelu zůstávají. Jde o šedé plochy kolem oken.
Právě proto komplexní rekonstrukce
V hotelu InterContinental kdysi přespávaly takové světové veličiny jako třeba americký prezident George Bush starší nebo král popu Michael Jackson. Že se v něm vyskytuje azbest, a navíc v takovém objemu, nikdo v okolí dosud nevěděl. Nevěděli to ani nejaktivnější z obyvatel této části metropole, kteří jinak záměry a počínání nových majitelů hotelu bedlivě střeží.
„Velmi mě to překvapuje. Doposud jsem o tom neslyšel,“ uvedl Tomáš Bürgermeister, který bydlí naproti hotelu a dříve zorganizoval podpisovou akci proti zástavbě náměstí Miloše Formana.
Podobně hovoří i Tomáš Bajusz, předseda spolku Občané Prahy 1, který se už rozhodl ve věci obrátit s dotazy na pražské hygieniky a v době rozhovoru s redaktorem Seznam Zpráv hovořil i o tom, že k případu volá policii.
Seznam Zprávy se o přítomnosti velkého objemu azbestu v InterContinentalu dozvěděly náhodou, když se zajímaly o jeho likvidaci v jiných částech Prahy, především v areálu někdejších Michelských pekáren.
Tam sanační firma Trepart, najatá stavební společností Skanska, administrativní budovu částečně postavenou z takzvaných boletických panelů poslala k zemi proti všem předpisům a případ teď ve správním řízení budou řešit pražští hygienici. Přitom v kauze z Michle jde „jen“ o zhruba tři čtvrtě tuny azbestu, tedy zhruba padesátinu toho, co se nachází v InterContinentalu.
Nicméně zástupci majitelů hotelu ujišťují, že v jejich případě se o žádnou nelegální akci nejedná. Oproti Michli práci s azbestem dopředu hygieně řádně nahlásili a používají prý technologický postup, který brání úniku nebezpečných azbestových vláken do ovzduší.
„Je pro nás zásadní do budoucna vyloučit zdravotní riziko pro všechny, kteří se v hotelu pohybují, tím spíše, že v uplynulých dekádách provozu mu byli vystavováni stejně jako v dalších podobných stavbách a je naší společnou odpovědností tento stav napravovat,“ vyzdvihuje Dyba z firmy R2G, jakou pozornost azbestu věnují.
Nezabalená budova
Jenže je otázkou, zda investoři i dodavatelské firmy v čele s Metrostavem skutečně udělali maximum pro to, aby předešli úniku azbestových vláken do ovzduší. Inkriminované panely obložené azbestem jsou totiž po uvolnění z železobetonové konstrukce spouštěny k zemi jeřábem.
Kolem budovy není vytvořeno hermeticky uzavřené kontrolované pásmo. Přitom takovéto pásmo napojené na speciální odsavače vzduchu s HEPA filtry je podle předních českých odborníků jediný skutečně spolehlivý způsob, jak úniku rakovinotvorných vláken předejít.
Vytvoření kontrolovaného pásma a tudíž „zabalení“ celé stavby podle informací Seznam Zpráv také doporučovalo vícero sanačních firem, které se o zakázku zajímaly. Znamenalo by to mimo jiné postavit kolem budovy lešení. Nakonec ale zvítězila levnější varianta s jeřábem.
„Kdyby se to zabalilo, stály by ty práce šest až osm milionů korun, s jeřábem to vyjde na jeden až dva miliony,“ odhaduje rozdíl nejmenovaný manažer jedné z českých sanačních firem.
„Práce probíhají v souladu se schváleným technologickým postupem. Je možné, že další uchazeči o zakázku pracovali s rozdílnými způsoby technologie, ale rozhodovalo to, co bylo schváleno hygienickou stanicí,“ odvolává se na pražské hygieniky investiční ředitel R2G Dyba.
Hygienici: Pásmo není nutné
Účinnost technologického postupu je podle slov Dyby ověřována i měřením koncentrace azbestových látek v ovzduší nezávislou společností, přičemž dosud vše probíhá s negativními výsledky.
Panely jsou podle manažera R2G šetrně snímány bez zasahování do částí obsahujících azbest, dále jsou prý všechny zabaleny, označeny, katalogizovány a uloženy do zakrytých kontejnerů.
Následně jsou převáženy na specializované pracoviště k separaci azbestu. Azbestový odpad z InterContinentalu podle vyjádření Dyby nakonec končí na skládce firmy Ekologie v Lánech.
Že je vše v souladu s českou legislativou, říká i pražská hygienická stanice. Kontrolu práce s azbestem v InterContinentalu podle mluvčího Zbyňka Boublíka hygienici prováděli 27. dubna.
Nevybudování hermeticky uzavřeného kontrolovaného pásma hygiena jako problém nevidí. Stěžejní je prý předejít uvolňování azbestového prachu do okolního prostředí.
„Pokud jde o odstraňování obvodových panelů, které se demontují v místě ocelového rámu, tedy bez jakéhokoliv zasahování do azbestocementových desek, je možné obvodové panely odstraňovat bez vytvoření hermeticky uzavřeného kontrolovaného pásma, a to za dodržení dalších opatření, například postřikem odpovídajícím fixačním přípravkem,“ obhajuje zvolenou technologii i mluvčí pražských hygieniků Boublík.
Nebezpečí i pro školy?
Nicméně obavy místních obyvatel investoři a hygienici zatím nerozptýlili. „Díval jsem se dnes, jak ty panely odstraňují a z fasády se do okolí práší, jsem přesvědčen, že ten azbest z toho uniká. Navíc jen výjimečně ti pracovníci na stavbě používají osobní ochranné prostředky,“ popisuje vlastní zkušenost Tomáš Bajusz, předseda spolku Občané Prahy 1.
„Nechápu, proč to celé nepřikryli, když se to i na daleko menších budovách mimo centra měst takto dělá. Jako zásadní ohrožení ale vidím hlavně to, že jen padesát metrů od hotelu je základní škola, přitom děti tam chodí každý den na dvůr. A v okolí jsou i další školy,“ varuje Bajusz.
„Dotazovali jsme se už stavebníka a ten nás ujistil, že je vše v naprostém pořádku,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv ředitelka přilehlé Základní školy náměstí Curieových Tereza Martínková.
