Článek
Švédové, pro které bylo dlouho neúspěšné vyšetřování traumatem, intenzivně očekávali oznámení výsledku od letošního února, kdy tamní prokurátor oznámil, že veřejnost se rozuzlení případu dozví už brzy. Doufali, že se konečně dozvědí jméno vraha, což se ale nestalo.
Hlavní prokurátor Krister Petersson na dnešní tiskové konferenci oznámil, že pravděpodobným pachatelem je Stig Engström. Z vraždy Palmeho ho už ale nikdo neusvědčí, protože před 20 lety ve svých 66 letech spáchal sebevraždu. „Nemohu ho obvinit, jelikož je po smrti,“ řekl dnes Petersson.
O Engströmovi se od začátku vědělo, že byl na místě činu. Policie ho vyslýchala jako svědka a později ho považovala za podezřelého, protože jeho vzhledu odpovídal popis vraha od několika svědků. Kvůli tomu, že na místo přišel z nedaleké kanceláře pojišťovny Skandia se mu přezdívalo „Skandia man“. Z výpovědi zaměstnanců bezpečnostní služby zajišťující kanceláře vyplývá, že Engström opustil budovu asi minutu až dvě před střelbou.
Podle Peterssona Palmeho a jeho politické názory Engström nenáviděl. Do švédských médií podle britského Independentu v roce 2018 promluvila Engströmova bývalá manželka, která se nechala slyšet, že je přesvědčená o jeho nevině.
Vrah střílel velkým revolverem
Při útoku na sociálnědemokratického politika byla zraněna i jeho žena Lisbeth, která později za střelce označila Christera Petterssona (podobnost se jménem prokurátora je náhodná). Ten byl nejprve zhruba dva roky po vraždě zatčen a odsouzen. Po několika měsících byl rozsudek zrušen a pátrání po vrahovi začalo znovu.
Za posledních 34 let se k vraždě přiznalo 134 lidí, z nichž nikdo podle policie nebyl skutečný pachatel. Vyslechnuto bylo v případu zhruba deset tisíc lidí.
Vrah střílel přímo v centru Stockholmu před zraky desítek svědků silným revolverem kalibru 357 Magnum, který by slovy policistů Palmeho zabil, i kdyby měl na sobě neprůstřelnou vestu. Policisté tak věděli, že zřejmě muselo jít o někoho, kdo švédského premiéra chtěl opravdu zabít, a nikoliv o náhodného střelce. Víc se jim toho ale i přes přítomnost mnoha svědků dařilo zjišťovat jen velmi těžko.
O popularitě Palmeho svědčí následující fotografie:
Ulice Sveavägen nedlouho po spáchání vraždy.
Stejné místo o pár dní později.
Nepřátel měl Palme mnoho
Lidí, kteří měli potenciální motiv k zavraždění švédského ministerského předsedy, bylo mnoho. Palme byl díky svým agitacím a plamenným proslovům známý po celém světě, což rozšířilo okruh potenciálních strůjců vraždy prakticky kolem celé planety.
Kromě domácích odpůrců jeho politiky sociálního státu, boje za práva národů na sebeurčení a kritiky apartheidu v Jihoafrické republice se do popředí teorií o vraždě dostaly i zahraniční organizace jako americká CIA, sovětská KGB, německá teroristická organizace Frakce Rudé armády nebo blízkovýchodní síly jako kurdská organizace PKK a Irák. Palme kritizoval zahraniční politiku Spojených států i Sovětského svazu. Ve Švédsku byl také v nelibosti lidí z armády kvůli údajné ústupnosti vůči Sovětskému svazu.
V politice nicméně působil po dlouhá tři desetiletí a těšil se i značné popularitě části Švédů.
