Článek
Podle organizace Abortion Without Borders (AWB), která pomáhá ženám s přístupem k bezpečné interrupci, vyhledalo od přijetí nových zákonů v zemi více než 1 000 polských žen ve druhém trimestru potraty na zahraničních klinikách. Desítky tisíc žen se pak podle organizace musely uchýlit k ilegální variantě interrupce přímo v zemi. Celkově jde podle AWB o 34 tisíc žen.
AWB uvedla, že její údaje jsou pravděpodobně neúplným obrazem skutečného počtu polských žen, které v uplynulém roce vyhledaly interrupci nelegálně nebo v zahraničí. Nevládní organizace odhadují, že v minulosti, kdy Polsko přísně omezovalo podmínky, za nichž mohly ženy žádat o přerušení těhotenství, vyhledávalo nelegální potrat 80 až 200 tisíc žen ročně.
14 organizací na ochranu lidských práv podle Human Rights Watch (HRW) uvedlo, že těhotné ženy v Polsku čelí extrémním překážkám v přístupu k legálním interrupcím.
„Rozhodnutí Ústavního soudu způsobuje nevyčíslitelné škody ženám a dívkám - zejména těm, které jsou chudé, žijí na venkově nebo jsou jinak sociálně vyloučené,“ uvedla Urszula Grycuková z polské Federace pro ženy a plánování rodiny (Federa).
„Zdraví těhotných žen je ohroženo, protože jim jejich vlastní vláda odpírá přístup k základní péči,“ dodala Grycuková. Federu v 11 měsících po vydání rozsudku kontaktovalo 8 100 žen. To je třikrát více než ve stejném období v předchozích letech.
Dne 22. října loňského roku polský ústavní soud rozhodl o zpřísnění už beztak velmi restriktivních předpisů týkajících se potratů. Přerušení těhotenství je povoleno pouze v případě znásilnění, incestu nebo ohrožení zdraví matky.
Soud tehdy prohlásil, že interrupce není v souladu s ústavou, a to ani v případě závažného poškození plodu. Kvůli vývojovým vadám plodu se přitom do té doby v Polsku provádělo asi 98 procent všech legálních potratů. V praxi to v tradičně katolické zemi znamenalo téměř úplný zákaz potratů. Zákon vstoupil v platnost v lednu 2021.
Podle AWB vycestovalo v uplynulém roce nejméně 460 polských žen, které chtěly podstoupit interrupci ve druhém trimestru, do Anglie, kde lze interrupci provést až do 24. týdne těhotenství a ve výjimečných případech i později. Charitativní organizace uvádí, že pomohla ženám z Polska za legální interrupcí vycestovat také do České republiky, Belgie, Německa a Španělska.
Z žen, které vyhledaly služby organizace AWB během 12 měsíců od vyhlášení zákona, pomohla nejméně 18 tisícům žen přidružená organizace Women Help Women, která zprostředkovává přístup k tabletám na přerušení těhotenství.
„Od změny zákona se k nám obrací stále více žen, které řeší závažné poškození plodu. Pacientky nám říkají, že lékaři závažnost abnormalit bagatelizují a že v některých případech lékaři úmyslně oddalují sdělení diagnózy,“ řekla webu The Guardian Mara Clarkeová, zakladatelka AWB.
U příležitosti ročního výročí rozhodnutí ústavního soudu, které v zemi výrazně omezilo právo na interrupci, se v pátek večer ve Varšavě a dalších polských městech konaly protesty. Loňské pouliční protesty byly za třicet let od pádu komunismu největší, ten dnešní byl oproti tomu podle agentury AP výrazně menší.
Demonstrovalo se v několika městech, ale největší akce byla ve metropoli, kde k sídlu ústavního soudu pochodovalo několik stovek lidí. „Nedržíme smutek, nezapalujeme svíčky. Nevzdáváme se!“ zdůraznila vůdkyně hnutí Stávka žen Marta Lempartová, která vedla varšavskou demonstraci. Vybízela ke sbírání podpisů pod peticí za legalizaci potratů.
Potraty byly v Polsku vždy přísně omezovány a byly zakázány až do roku 1932, kdy byl zákon změněn tak, aby umožňoval legální potraty ze zdravotních důvodů nebo v případě znásilnění či incestu. Rozhodnutí z října 2020 vyústilo ve vlnu celonárodních protestů, kdy tisíce žen a dívek po celé zemi vyšly do ulic v rámci celonárodní stávky v černém oblečení. Ve Varšavě proti nové legislativě demonstrovalo odhadem 100 000 lidí.
