Článek
1. Důchodová reforma
Tématem důchodů Babiš prezentaci svého vládního programu zahájil, považuje je tedy zřejmě za klíčové téma. Jeho kabinet „je připraven a odhodlán“ prosadit důchodovou reformu – o což se pokoušely předcházející vlády skoro dvacet let. Nikdo neuspěl.
Zatím není jasné, jak na věc chce Babišova vláda jít.
Důchodová reforma musí vyřešit dvě zásadní otázky: Jak vysoká bude státem garantovaná penze a kdy na ni budou mít občané nárok. A určit, z čeho se penze budou platit.
Zatím Babiš oznámil pouze oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu, což by mělo systém zprůhlednit. Stále se však počítá s tím, že peníze na důchodový účet poplynou ze sociálního pojištění aktivních zaměstnanců.
Jenomže to do budoucna nebude stačit. Svědčí o tom dlouhodobě se zhoršující kondice důchodového účtu. Ten je sice od konce loňského roku v plusu díky mimořádně dobře šlapající ekonomice, ale deset let před tím vykazoval schodky a bylo třeba ho krmit ze státní kasy.
Až opět přijde nevyhnutelné zpomalení ekonomiky, na penze jen sociální odvody už zase nebudou stačit. Tím spíš, že populace stárne, na penze rostoucího množství důchodců vydělává stále méně aktivních zaměstnanců.
Problém lze řešit jen nepopulárními opatřeními: Prodlužováním odchodu do důchodu nebo snižováním státem garantované základní penze, k níž by si lidé museli přidávat vlastní celoživotní úspory, pokud by nechtěli padnout do chudoby. Případně najít pro důchodový systém nějaký zcela nový, originální pravidelný zdroj příjmů.
Místo toho Babiš ale zatím jen slíbil štědřejší důchodovou politiku. „Chceme garantovat valorizace důchodů a zvýšit důchody, připravujeme návrh na předchozí odchod do důchodu pro lidi v náročných povoláních," prohlásil.
Jak chce vláda tento slib provést, není zatím vůbec jasné.
2. Nižší daně
Babišova vláda chystá změnu daně z příjmu. „Zrušíme superhrubou mzdu a upravíme solidární daň,“ uvedl premiér.
Namísto patnáctiprocentní daně, kterou dnes zaměstnanci platí ze své tzv. superhrubé mzdy (to jsou veškeré náklady zaměstnavatele na zaměstnance, včetně firemních odvodů), má přijít zdanění hrubé mzdy (tedy té, kterou máte v pracovní smlouvě) ve výši 19 procent.
Ve výsledku se pro zaměstnance moc nezmění, rozdíl v tom, co dostanou „v čistém“ na ruku, bude spíš kosmetický. Budou sice platit vyšší sazbu, ale z menšího balíku peněz.
Co říkají na ekonomický program vlády experti
„Ekonomický program nové vlády lze charakterizovat jako směs rozumných kroků (strategický investiční plán), populismu (snížení daně z přidané hodnoty na pivo) a mlácení prázdné slámy (řada bezobsažných odstavců o důchodové reformě).“
analytik společnosti Deloitte David Marek
„Programové prohlášení je pravděpodobně nejvíce populistický komplexní dokument, který vrcholový představitel ČR od roku 1989 předložil.“
Radim Dohnal z portálu Capitalinked.com
„Ekonomický program vlády je slabý. Ve veřejných financích bude vláda podle něj zřejmě dělat pravicovou politiku na straně příjmů a levicovou politiku na straně výdajů, což může být udržitelné jen po dobu silného růstu ekonomiky. Aktivitu vlády budou opticky zvyšovat návrhy na přeřazení relativně drobných položek z vyšší do nižší sazby DPH, což bych neoznačil za pravicové, či za levicové, nýbrž za populistické,“ podotkl.
analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek
„Vláda příliš nepočítá s obecným hospodářským zpomalením, které se dostaví v příštích letech během jejího předpokládaného vládnutí.“
analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda
Vláda chce také změnit zdanění vysokopříjmových zaměstnanců, kteří dnes odvádějí kromě rovné 15procentní daně ještě navíc 7procentní solidární daň, vypočtenou ze superhrubé mzdy. „Stávající solidární zvýšení daně zachováme zavedením sazby 23 procent z hrubé mzdy,“ upřesňuje vládní programové prohlášení.
Zaměstnancům by to mělo přinést úlevu o jeden procentní bod. Vláda jde každopádně přesně opačným směrem, než jaký před volbami plánovali sociální demokraté. Koncept ČSSD „spravedlivé daně“ totiž počítal s razantním progresivním zdaněním lidí s vyššími příjmy.
Babišova vláda dále slibuje zlevnit některé zboží a služby přeřazením do nižších sazeb DPH. Premiér sáhl po „lidovkách": pivu nebo kadeřnických službách.
Podle programového prohlášení má kabinet prosadit pokles daně na 15 nebo 10 procent u stravovacích služeb, točeného piva, vodného a stočného a u řemesel s vysokým podílem lidské práce, kam kromě kadeřnictví patří například drobné opravy, domácí péče o seniory a děti či úklid v domácnostech.
4. Velkorysá digitalizace
Kromě nižších daní kabinet slibuje zjednodušení daňového systému a hlavně – dlouho očekávanou možnost podávání daňových přiznání přes internet.
Poměrně konkrétní jsou ostatně všechny vládní sliby týkající se razantní digitalizace celé státní správy.
Tento plán ale stojí na rozšíření vysokorychlostního (a cenově dostupného) internetu po celé zemi. Internetovou infrastrukturu, bez níž lze státní správu digitalizovat jen obtížně, už ale slibovala předchozí Sobotkova vláda, v níž už Babiš byl, a zjistila, že jde o hodně tvrdý oříšek. Stejně jako další Babišův plán – donutit telefonní operátory razantně zlevnit a umožnit tak širší používání moderních internetových aplikací i lidem s nižšími příjmy.
5. Velkorysé investice
Kromě internetové infrastruktury Babiš slibuje také velký posun v zanedbané české infrastruktuře dopravní.
„Do roku 2021 zprovozníme 210 kilometrů nových dálnic,“ slibuje premiér, jehož ministři obsazují křeslo ministra dopravy poslední dvě vládní období, aniž uspěli. Jak chce Babišův staronový ministr dopravy Dan Ťok s těmito investicemi pohnout, když se mu to moc nedařilo v předchozích letech, není zřejmé.
Teď by ale přece jen mohl být v o něco lepší pozici. Hlavním důvodem, proč se v Česku nestaví dost rychle nové dálnice a silnice, není nedostatek peněz, ale mizerně fungující byrokracie kolem veškerého stavebnictví. Stát má problém vykupovat pro nové silnice a dálnice pozemky, má problém dotahovat v rozumné době do konce stavební řízení.
Teď je ale ve schvalovacím procesu v Parlamentu nový zákon o liniových stavbách, který má výkup pozemků zjednodušit. Pokud projde v Senátu a u prezidenta, dostane se stát k pozemkům pro klíčové komunikace dříve, snazší bude jejich vyvlastnění. Pak by to ovšem ještě chtělo splnit další slib na zjednodušení stavebního řízení.
6. Platy pro státní zaměstnance
Babiš zklamal státní zaměstnance, když zhatil naděje na jistý a výrazný růst jejich platů. „Nebudeme platy navyšovat plošně,“ prohlásil.
Zároveň ujistil, že bude tlačit ministry, aby ve svých resortech šetřili, outsourcovali okrajové činnosti a škrtali neobsazená tabulková místa. Pokud ho poslechnou, mělo by ve státní správě dojít na propouštění a rozdělení ušetřených peněz mezi zbylé zaměstnance. Ostatně to Babišovi radil i prezident Zeman.
Otázka je, zda se to povede. Některé plánované reformy předpokládají naopak nárůst zaměstnanosti. Jen vojáků má přibýt na 30 tisíc. Sociální reforma bude zřejmě spojena s potřebou vyššího počtu úředníků.
Babiš počítá s ořezáním rozpočtu pro neziskové organizace. Pokud je přiškrtí, bude muset zčásti jejich roli převzít stát, protože nejvíc peněz do neziskového sektoru jde na sport pro mládež a na sociální práci.
V některých resortech pak vláda slíbila skutečně razantní zvýšení platů: Například ve školství, kde mají výdělky do roku 2021 stoupnout o polovinu proti loňskému roku a vyšplhat se na průměr blížící se 45 tisícům. I komunisté označují plat 45 tisíc za „ambiciózní slib“. Zatím lze rychlé zvyšování platů ve školách pokrývat ze státního rozpočtu, do nějž díky rozjeté ekonomice proudí nadstandardní příjmy. Jak se ale tento slib bude plnit v hubenějších letech, není jasné.
7. Levné energie
„Chceme zajistit energetickou soběstačnost a konkurenčně schopné ceny pro lidi," uvedl premiér.
Jeho vláda bude muset především rozhodnout, z čeho se v České republice bude vyrábět elektřina po roce 2035, až začnou dožívat nejstarší domácí jaderné bloky v Dukovanech. Babiš, stejně jako prezident Miloš Zeman, spoléhají na výstavbu dalších nových jaderných reaktorů, jež by měla financovat polostátní energetická společnost ČEZ. Proti tomu se ale stavějí soukromí minoritní akcionáři ČEZu. Reaktory, z nichž jeden přijde až na 300 miliard korun, by tak zřejmě musel platit stát – a v důsledku tak daňoví poplatníci či spotřebitelé elektřiny.
Cena energií navíc do konce Babišova funkčního období poroste, shodují se na tom alespoň energetičtí analytici. Kabinet tedy bude muset přijít s nějakým skutečně originálním, neočekávaným řešením, má-li premiérovy sliby ohledně bezpečné a cenově dostupné energetiky naplnit.
8. Sociální reforma
Premiér slíbil také komplexní reformu sociálního systému. Cílem je dostat co nejvíc lidí žijících z dávek do práce. A zlepšit financování služeb pro ty, kteří solidární pomoc trvale či dočasně potřebují.
Cestou je podle Babiše zlepšení „nefunkčního systému“ rekvalifikací. A jak se lze dočíst v programovém prohlášení, přijít má také revize a reforma sociálních dávek. Ty mají být v budoucnu cíleny především na rodiny s dětmi a handicapované občany. Finanční dopad ani provedení zatím není jasné.
9. Další dárky voličům
Babiš přinesl spoustu dalších slibů: Od zlepšení čerpání eurofondů přes velkorysejší dotace na domácí kotle nebo lepší odpadové hospodářství až po 60 opravených nádraží, elektronickou dálniční známku, řidičák na zkoušku či zlepšení lékařské péče v odlehlých regionech.
Zpravidla není vůbec jasné, jak se jednotlivé slibované kroky budou realizovat. A hlavně, kde na slibovaná opatření bude stát brát, až skončí současný ekonomický boom. Vystřízlivění může být rychlé – ekonomové varují, že recese se může ohlásit už do dvou let.
