Článek
Na začátku února 2009 zveřejnil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) informaci, že příjmy a výdaje státního rozpočtu jsou v rovnováze. Jeho kritik Vlastimil Tlustý (ODS) tehdy přispěchal s komentářem, že rozpočet toho roku bude katastrofa. Obvykle přece bývá v lednu kladná bilance, protože v zimě stát nic neutratí za investice. Tlustý měl pravdu, schodek dosáhl koncem roku téměř 200 miliard korun.
O dvanáct let později publikovala Alena Schillerová (ANO), že lednový schodek rozpočtu dosahuje 31,5 miliardy. Tentokrát není nikdo překvapen. Deficit má do konce roku dosáhnout 400 miliard, protože vláda musí v časech pandemie utrácet za podporu firem a domácností, navíc se snižují daně z příjmu zaměstnanců a spotřební daň za naftu.
Proticovidová podpora ovšem během ledna nedosáhla ani osmi miliard. Program Antivirus na podporu zaměstnanců, pro které podniky nemají práci, spolkl 3,3 miliardy korun, dalších 1,9 miliardy jde na kompenzace živnostníkům a malým firmám, program Covid – Nájemné přišel na necelou miliardu, něco přes miliardu stojí podpora zemědělcům a sportovcům. Rodinám školáků přispěl stát na ošetřovné 300 miliony a zbylé částky jsou zanedbatelné.
Nečekaně se ovšem na výpadku podepsaly nižší daňové příjmy. Daňové škrty zhorší rozpočtovou bilanci až v únoru, už teď se však propadl výběr DPH a spotřebních daní. Podle ministerstva je důvod zřejmý: „Jejich inkaso nadále negativně ovlivňují dopady opatření zaváděných k zastavení šíření nákazy nemoci covid-19,“ stojí v tiskové zprávě.
Tím ministerští experti potvrdili, že také zimní lockdown snížil výkonnost tuzemského hospodářství. Ze srovnání letošního ledna s prvními měsíci každého čtvrtletí minulého roku vyplývá, že se tentokrát daňové příjmy nepropadly tak prudce jako například loni v dubnu, kdy se vybralo jen 30 miliard. Současných 57 miliard je však pět miliard pod výběrem daní z loňského října, kdy se ekonomika už částečně zotavila po jarní uzávěře. To ukazuje nejen to, že se nevybírají daně, důležitější je informace, že lidé znovu omezují spotřebu.
Naopak nepřekvapilo, že k důvodům rekordního schodku patří rovněž rekordní výdaje. Celkem o 20 miliard se proti loňskému lednu zvýšily náklady na provoz sociálních ústavů, na platy učitelů a dotace zdravotním pojišťovnám, „jenom“ o tři miliardy víc stály státní pokladnu sociální dávky. Letošní leden se od minulých let nelišil tím, že se prakticky neinvestovalo.
