Marodi: Při pálení žáhy pozor na rajčata. Co zabere jako první pomoc

Pokud vás trápí reflux, je dobré vynechat polévky a nezapíjet hlavní jídlo. Také se vyplatí omezit žvýkačky. Léky proti kyselosti žaludku jsou účinné, ale můžou vám rozhodit střeva. Mikrobiom pak nefunguje správně.

Není potřeba hned panikařit, když se občas po těžkém jídle dostaví říhání nebo takzvané „hrknutí“ žaludečního obsahu nahoru do krku. S těmito projevy se během života potká 50 až 70 procent populace. Problém nastává až ve chvíli, kdy se nepříjemné stavy často opakují a výrazně člověka omezují.

„Pálení žáhy neboli refluxní choroba vzniká v situaci, kdy se agresivní a vysoce kyselý obsah žaludku dostává zpět do jícnu. Typicky se projevuje pálivým pocitem za hrudní kostí, třeba když se ohnete k zavazování tkaniček,“ vysvětluje v podcastu Marodi gastroenterolog Jiří Cyrany z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Lidé v takové chvíli často sahají po sklenici mléka, což je klasická „babská rada“. Lékař doporučuje jednodušší řešení. „Pokud vás pálí žáha, jako první krok si jděte vypít čistou vodu. Ta spolehlivě očistí ústa i jícen od kyselého obsahu,“ radí v rozhovoru s Cyrilem Matějkou, známým jako Cyril Děckař, gastroenterolog Cyrany. A dodává, že pokud vás například po snídani trápí pálení žáhy, je dobrým opatřením vynechat situace a potraviny, které je vyvolávají.

Je třeba říct, že ne každému funguje takzvaná záklopka - ve skutečnosti se jedná o svalový prstenec mezi žaludkem a jícnem - tak úplně správně. Velký podíl na pálení žáhy má ovšem životní styl. Jako první je tedy zapotřebí zamyslet se, jestli zmíněnou záklopku, která má za úkol udržovat kyselý obsah v žaludku a nepustit ho zpět, zbytečně „netýráte“. „Když celý den nejíte, večer v osm si dáte obrovskou večeři, zapijete ji dvěma pivy a usnete na gauči, tak za mnou s refluxem ani nechoďte. Změňte svůj režim,“ říká s nadsázkou lékař. Žádná lidská jícnová záklopka totiž nedokáže zvládnout takto enormní a špatně načasovanou zátěž.

Mezi základní režimová opatření patří nejíst tři až čtyři hodiny před spaním a nepřeplňovat žaludek. Pomůže například to, když nebudete hlavní jídlo hned zapíjet velkým množstvím tekutin. Někomu pomůže i vynechání polévky. Pozor by si lidé měli dát také na potraviny, které prokazatelně snižují napětí jícnového svěrače a doslova ho povolí. Mezi ně patří například rajčata nebo peprmintové žvýkačky.

Souběžně s těmito opatřeními je možné užívat léky na snížení kyselosti. Odborně se jim říká inhibitory protonové pumpy a patří mezi ně například Helicid nebo Omeprazol. Je ale potřeba vědět, že tyto léky neřeší příčinu potíží, tedy oslabenou záklopku. Podle lékaře reflux může úzce souviset také s bránicí a vnitrobřišním tlakem, které - aby všechno dobře fungovalo - musí se zmiňovanou záklopkou spolupracovat.

Právě posílení bránice a lepší zapojení středu těla může pomoci reflux vyřešit. „Je to geniální směr vývoje, kdy fyzioterapeut už dokáže s pacientem pracovat tak, že to má na reflux efekt,“ chválí si fyzioterapii Jiří Cyrany. Určitě se tedy vyplatí zkusit najít, jestli někde ve vašem okolí fyzioterapeuti neumí pracovat i s refluxem. V poslední době se tyto možnosti značně rozšiřují.

Existuje ale ještě další důvod, proč řešit příčinu pálení žáhy, a nespokojit se pouze s dočasnou úlevou. Pokud užíváte léky na snížení kyselosti v žaludku dlouhodobě, můžete si rozhodit takzvaný střevní mikrobiom, tedy složení bakterií, které osidlují střeva a starají se o imunitu a celkově vnitřní rovnováhu těla. Výsledkem může být například cestovatelský průjem. Mít mikrobiom v co nejlepší kondici se přitom vyplatí.

„Nosíme v sobě fascinující biologický zázrak. Všechny naše mikroby váží dohromady zhruba kilo, ale co se týče počtu genů, mají jich stokrát více než celé naše tělo včetně mozku,“ popisuje Jiří Cyrany s tím, že střevní trakt má v podstatě svůj vlastní nervový systém, který přes osu střevo–mozek komunikuje s naší psychikou. „Až 90 procent hormonu štěstí serotoninu se tvoří právě ve střevní stěně. Složení mikrobiomu je pro každého člověka naprosto unikátní a vědci ho přirovnávají k otisku prstu,“ popisuje gastroenterolog.

Lidé často věří, že pokud mají trávicí potíže, vyřeší je polknutím několika miliard kultur v jedné tabletě, takzvaných probiotik. Ve skutečnosti ale ani dvě největší americké gastroenterologické společnosti dodnes nenašly shodu v tom, zda tyto doplňky plošně doporučovat například k antibiotikům, obě skupiny totiž podle Jiřího Cyranyho stejná data interpretují opačně. „Představa, že náhodný shluk mikrobů v tabletě zásadně změní tak neuvěřitelně složitou a provázanou komunitu, jakou v těle máme, je naivní. Mnohem víc než na počtu konkrétních bakterií totiž záleží na tom, jak tyto entity uvnitř střeva spolupracují a jaké mají mezi sebou sítě,“ vysvětluje Cyrany.

Jak tedy o svůj jedinečný mikrobiom správně pečovat? Recept je překvapivě prostý a máte ho doslova na talíři. Základem je co největší podíl průmyslově nezpracované stravy: tedy jíst potraviny, které mají co nejblíže k poli nebo zahradě. „Čím méně procesované jídlo je, tím lépe pro naše střeva. Pokud už jíte maso, dejte si raději čistý steak než průmyslově zpracovanou uzeninu,“ doporučuje lékař. Právě uzeniny a klobásy plné konzervantů a soli jsou totiž pro střevní mikrobiom toxické.

Kromě toho, co konkrétně byste měli jíst pro zdravý mikrobiom, se v podcastu také dozvíte, kdy jít na gastroskopii a jak se na ni nejlépe připravit. Lékaři si povídali také o vlivu léků na bolest a horečku, jako je třeba Ibuprofen, na žaludek a žaludeční vředy.