Marodi: Antibiotika se nemusí dobírat a můžete s nimi i na sluníčko

Antibiotika často užíváme špatně. Není potřeba je brát vždy, když se objeví zelená rýma nebo výtok z oka. A vyhýbat bychom se měli hlavně těm, která máme nejraději – rychlým třídenním. Rozhodně nejsou šetrná.

Třídenní antibiotika patří mezi oblíbence mezi pacienty. Často si je žádají zejména na dovolenou, což je samo o sobě ve většině případů nesmyslné. V novém podcastu Marodi dětský lékař Cyril Matějka, známý jako Cyril Děckař, rozebírá s praktickou lékařkou Ludmilou Bezdíčkovou chyby, které dělají pacienti při užívání a lékaři při předepisování antibiotik.

„V naší ordinaci jsme úplně radikální odmítači předepisování léků na dovolenou, zvlášť pokud pacienti cestují do zemí, kde je dobře dostupná péče. Tam to potřeba není. Případy, kdy jsem na dovolené nasazovala antibiotika, jsou opravdu vzácné,“ říká MUDr. Ludmila Bezdíčková. Výjimkou jsou pacienti, o kterých lékařka ví, že trpí například na infekce močových cest nebo uší. Takoví od ní dostanou balení antibiotik s podrobným poučením, v jaké situaci ho mají užít.

Trochu výjimečná je z jejího pohledu situace, když se někdo vydá do destinací, kde není k dispozici lékařská péče, například do džungle nebo velehor. „Tam může hrozit nějaká kožní infekce, případně třeba pokousání zvířetem. V takovém případě je na místě si antibiotika vzít – i my sami lékaři bychom si antibiotika v takové situaci přibalili. Je jen opět potřeba pacienta hodně poučit o tom, v jaké situaci léky nasadit,“ vysvětluje lékařka.

Pediatr Cyril Matějka má zkušenost, že pacienti se na dovolenou vybavují antibiotiky automaticky, protože se díky zásobě účinných léků cítí bezpečněji. „Slouží jim jako taková berlička, ale nakonec je nevypotřebují a pak jim krabičky leží v šuplíku,“ říká lékař. Což je možná ještě ta lepší varianta. „Horší možností pak je, když nespotřebovaná antibiotika rozdají. Dají léky babičce, dědečkovi, psovi a koňovi, a ne vždycky správně. To je přesně to, co vede k antibiotické rezistenci. Proto léky na dovolenou nedávám. A to ani lokální antibiotika, kapky či mastičky,“ říká Ludmila Bezdíčková. A dodává: „Všichni chtějí mít doma framykoin, aby tím mohli mazat nemocné oko. Přitom většinou stačí koupit dezinfekční mast, která je volně prodejná, a může ji použít i laik, aniž by si uškodil,“ vysvětluje MUDr. Bezdíčková.

Opatrně je naopak třeba zacházet s už zmíněným Sumamedem. „Toto třídenní antibiotikum reálně není třídenní, svou hladinu v těle udrží třeba pět nebo sedm dnů. Má široké spektrum a vyvraždí nám i různé jiné bakterie v těle, které potřebujeme,“ popisuje nevýhody současné hvězdy mezi antibiotiky lékařka. Navíc účinná látka azitromycin obsažená v Sumamedu patří k těm, na něž si bakterie nejrychleji budují odolnost.

Pokud jej nasazujeme na banální infekce, nebude pak zabírat u těžce nemocných či lidí po transplantacích, pro které je kvůli své bezpečnosti klíčový. „Právě pro tyto pacienty si ho potřebujeme schovávat. Takže jsem určitě proti rozsáhlému užívání a předepisování Sumamedu, a to zejména dětem,“ říká doktorka Bezdíčková.

Které antibiotikum je naopak bezpečné? Možná překvapivě lékaři zmiňují starý dobrý penicilin. Bohužel se k jeho užívání pacienti často staví s nedůvěrou, v první řadě kvůli obavám z alergické reakce. Cyril Matějka to moc dobře zná ze své ordinace: „Když to přeženu, tak každý druhý pacient tvrdí, že má alergii na penicilin. My si říkáme – ale co když měl jen vyrážku někdy ve dvou letech, má to celý život v lékařské dokumentaci a ve skutečnosti žádnou alergii nemá?“

Praktická lékařka Bezdíčková potvrzuje, že podle statistik je reálných alergií asi desetkrát méně než těch, co lidé mají ve svých anamnézách. Jednoduše třeba proto, že vyrážka je často průvodní jev infekcí, které se léčí antibiotiky. Pokud se chybně vyhodnotí, že ji způsobil právě nasazený penicilin, vyřadí to účinný lék ze hry. Pacient pak při dalších onemocněních zbytečně užívá širokospektrá antibiotika.

„Je potřeba dekódovat pacientovu historii. Když ji rozmotáme, ukáže se často, že žádnou alergii na penicilin nemá,“ říká lékařka. Kvůli potvrzení nebo vyvrácení alergie na penicilin své pacienty někdy posílá i na specializované vyšetření. Seznam pracovišť, která je provádějí, najdete na stránkách České alergologické společnosti.

Penicilin je bezpečný a dá se s ním dělat poměrně dost věcí. Tak schválně: bojíte se chodit na sluníčko, když ho užíváte? Podle lékařů je to jen další mýtus. „Může ho užívat i těhotná žena a může se s ním jíst cokoliv,“ vyjmenovává výhody léku doktorka Bezdíčková.

Dalším mýtem, který lékaři řeší v podcastu Marodi, je dobírání antibiotik. Myslíte si, že je nutné vždy využívat celou krabičku? Dozvíte se, jestli jsou probiotika dobrá investice a zda se je vyplatí nasadit zároveň s antibiotiky a také proč dává lékařka Ludmila Bezdíčková přednost kimchi před tabletkami. Rozebíráme rovněž užitečnost oblíbených CRP testů a streptestů. Co ve skutečnosti říkají a kdy je radši nedělat? Co signalizuje „nudle“ zelené barvy při rýmě a proč by nás automaticky neměla děsit? Má smysl se jako pacient ozvat, když lékař předepíše širokospektrá antibiotika? Podcast Marodi vám dá k diskuzi s lékařem potřebné argumenty.