„Dítě nechte v rodině, neumře-li do pěti minut.“ Kauza Viktorky má nový směr

Případ malé Viktorky, kterou svěřil soud do péče biologických rodičů a letos v březnu ji otec zavraždil, v nové epizodě Ve stínu odkrývá, pod jakým tlakem se ocitají úřady. To může vést k ponechávání dětí v rizikovém prostředí.

„My prostě musíme dávat děti do biologických rodin, a to i v horších případech, než jste vy,“ zdůvodnila soudkyně benešovského soudu Sandra Kimmelová, když loni 9. října rušila pěstounskou péči a svěřovala dvouapůlletou Viktorku biologickým rodičům.

Otci, který trpí paranoidní schizofrenií v kombinaci se závislostí na návykových látkách, a matce, která měla dlouhodobé problémy s drogami.

Podle zjištění pořadu Ve stínu přitom existovala řada varovných informací o otcově minulosti i jeho rizikovém chování. Ty se ale do výsledného rozhodnutí soudu podle dostupných informací nepromítly.

Pět a půl měsíce poté otec Viktorku zavraždil.

Případ, který ukazuje velké systémové selhání v péči o ohrožené děti, rekonstruujeme ve speciální podcastové sérii Viktorka. Dnešní, pátá epizoda přináší mimo jiné pohled odborníků z praxe.

„Pokud si pracovníci nejsou jistí, jestli mají dítě z biologické rodiny odebrat, zaznívá doporučení: zeptejte se sami sebe, jestli to dítě do pěti minut zemře, když ho tu necháte. Pokud ne, zůstává v rodině,“ popisuje zkušenost z terénu Kateřina Hůlová, ředitelka středočeské organizace Člověk v tísni.

Ve své praxi pracuje s ohroženými dětmi ve spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Podle ní dnes často převažuje přístup, kdy mají úřady tendenci ponechávat děti v biologických rodinách i v situacích, které mohou být pro dítě rizikové.

„Biologická rodina má dnes velmi silnou prioritu. Ve chvíli, kdy se řekne biologická rodina, začíná se zapomínat na to, že dítě má být na prvním místě,“ říká Hůlová.

Podle ní se v některých případech zvyšuje práh, kdy jsou úřady ochotny zasáhnout – i tam, kde už existují závažná varování.

Tým Ve stínu se na postupy úřadů ptal přímo.

Metodik sociálně-právní ochrany dětí na Středočeském kraji Josef Smrž i vedoucí odboru Libor Možíš odmítli odpovědět a odkázali na tiskové oddělení. „My se k těmto kauzám nesmíme vyjadřovat,“ řekl Možíš.

Tiskové oddělení Středočeského kraje následně zaslalo obecné vyjádření: „Úřad odmítá, že by pracovníky instruoval k ponechávání dětí v rodinách ‚za každou cenu‘. Naše postupy se řídí zákonem a každý případ se posuzuje zvlášť. Krajský úřad setrvale klade důraz na individuální posouzení ohrožení dítěte,“ uvedla mluvčí Zuzana Žídková.

Právě individuální vyhodnocení rizika je přitom podle zjištění Ve stínu jedním z klíčových bodů celého případu.

V případě malé Viktorky nepochybně existovala řada varovných signálů.

Otec byl podle znalců nebezpečný pro své okolí, trpěl vážnou duševní poruchou a měl problém s drogami. Přesto mu soud svěřil dítě do péče.

Po předání dcery od pěstounů do biologické rodiny se podle svědectví z okolí jeho stav zhoršoval – přestal brát léky, mluvil o tom, že ho „vyléčil vesmír“, jeho chování vyvolávalo obavy.

Orgán sociálně-právní ochrany dětí měl v rodině vykonávat dohled. Podle dostupných informací však nevedl k zásahu.

Zhoršující se situace si všímali i někteří členové širší rodiny. Bývalý partner Viktorčiny matky v dnešní epizodě podcastové série popisuje, že změnu chování otce zaznamenal zhruba měsíc před vraždou. Když chtěl, aby Viktorka přišla na narozeninovou oslavu svého polorodého bratra, otec to odmítl.

„Zavolal mi a takovým rázným způsobem na mě vyštěknul, že co si to dovoluju. Řekl mi, že matka má nový život – a pak už si mě zablokoval na WhatsAppu,“ říká.

Podle zjištění z předchozích epizod přitom otec přestal užívat léky a jeho stav se zhoršoval. Informace o tom existovaly, ale úřady žádné kroky nepodnikly.

Případem se nyní zabývají orgány činné v trestním řízení. Viktorčin otec je ve vazbě, obviněný z vraždy, ke které se doznal. Podle právníka Daniela Toboly, který mu byl přidělen jako obhájce ex offo, bude klíčovou otázkou příčetnost v době činu.

„Bude se zkoumat, do jaké míry byl schopen své jednání ovládat a chápat jeho následky,“ uvedl Tobola.

Podle dřívějších znaleckých závěrů přitom měl dlouhodobě sníženou schopnost ovládání, zejména při užití návykových látek.

Do případu se zároveň vložila ministerstva spravedlnosti a práce a sociálních věcí – ministři Jeroným Tejc a Aleš Juchelka oznámili, že kauzu prověřují.

Právnička a senátorka Hana Marvanová, která zastupuje původní pěstounku Viktorky i část rodiny, v dnešní epizodě mluví o nutnosti pojmenovat konkrétní odpovědnosti: „Musí se říct, kdo selhal,“ říká. Sama je připravena v této věci – v případě nečinnosti ministerstev – podat trestní oznámení.

Případ malé Viktorky podle odborníků neukazuje jen jednotlivou tragédii, ale problém, který může přesahovat do řady dalších případů.

Podstatné věci už podle předchozích zjištění Ve stínu víme: varovné informace existovaly, instituce, které měly dítě chránit, existovaly a odpovědnost je třeba pojmenovat. Zásadní otázkou zůstává, jestli ji někdo ponese.

Protože pokud ne, podobné případy se mohou opakovat.

Případ budeme sledovat dál.

Podrobnou rekonstrukci přináší investigativní série Viktorka v podcastu Ve stínu. Nejnovější epizodu s názvem Selhání si můžete poslechnout v přehrávači umístěném nahoře v textu.