Nezvykle přísný trest za tragickou nehodu? Soud rozhodl i bez posudku

Pořad Ve stínu mapuje případ řidiče odsouzeného za smrtelnou nehodu. Tvrdí, že chodkyni neviděl, soud má za to, že ji vidět měl a mohl. Nyní si odpykává trest. Den před nástupem do výkonu trestu nám popsal svůj příběh.

Pan Jaroslav, který si přál zůstat v anonymitě, působil 16 let u městské policie, předtím dva roky u vězeňské služby. Ve volných dnech si přivydělával jako servisní technik a zkušební řidič u dopravní firmy, jedním takovým bylo i 24. září 2024. Tehdy měl na starost kontrolní jízdu s nákladním vozidlem, jemuž den předtím opravoval návěs. S plně naloženým kamionem absolvoval tři bezproblémové jízdy mezi Modřicemi a Blučinou.

Při čtvrté jízdě projížděl Blučinou rychlostí necelých 40 kilometrů v hodině. Panovalo příznivé počasí s dobrou viditelností, v řízení neměl žádná omezení. I tak došlo k tragické události. „Blížil jsem se k přechodu, viděl jsem pohyb lidí a pozvolna jsem dobržďoval na 7 km/h. Pouštěl jsem chodkyni z levé strany, a když jsem viděl, že vešla na chodník, rozhlédl jsem se na veškerá místa, kam jsem se mohl podívat. Nikoho jsem neviděl, takže jsem se začal pomalu rozjíždět.“

Při rozjezdu si ale nevšiml, že na přechodu je také další chodkyně - starší žena vedoucí kolo. Kamion ji srazil. Jaroslavovi během pár vteřin došlo, že něco není v pořádku. Zastavil, šel zkontrolovat vozidlo a pod autem spatřil zaklíněnou ženu, která navzdory pokusům o poskytnutí první pomoci na místě zemřela.

„Byla to strašná situace, ptal jsem se sám sebe, proč se to stalo? Vůbec jsem nevěděl, jak k tomu došlo,“ popsal Jaroslav pro pořad Ve stínu.

Případ vyšetřovala policie a na podzim roku 2025 stanul Jaroslav před soudem.

Okresní soud Brno-venkov mu za usmrcení z nedbalosti uložil dvouletý nepodmíněný trest odnětí svobody a zákaz řízení na 50 měsíců. „Soud má za to, že obžalovaný poškozenou vidět mohl a měl. Pokud ji přehlédl, stalo se tak jeho nedbalostí,“ stojí v rozsudku, který posléze potvrdil i krajský soud v rámci odvolacího řízení.

Bývalý strážník vinu nezpochybňuje, ale domnívá se, že za svůj čin by měl dostat spíše podmíněný trest. Jeho advokáti zároveň upozorňují na možný nedostatek v dokazování během soudního řízení. Soud totiž rozhodl bez zadání znaleckého posudku z oboru dopravy zaměřeného na příčiny dopravních nehod.

„To je podle mě velké nestandardní pochybení, když soud vychází pouze z fotografií a kamerového záznamu, který není úplně dobrý. Jedná se o záznam z budovy, ta kamera je daleko a jsou tam i nějaké překážky. A potom se vychází z nějakého dojmu osob, které podle mě v životě neřídily nákladní automobil, tudíž prostě nevědí, jak to auto reaguje. Trestní řízení musí být postavené na faktech a vycházet z objektivních skutečností, nikoliv z dojmů a pocitů někoho, kdo to hodnotí,“ konstatovala Jaroslavova právnička Denisa Kurková.

Podobně hovoří i advokát Štěpán Ciprýn, kterého jsme požádali o posouzení případu. „Soudy řešily odbornou otázku, aniž by k tomu měly odborný nebo znalecký podklad, přičemž obhajoba navrhovala provedení znaleckého posudku. A z mého úhlu pohledu je zcela běžné, že v případě dopravní nehody se smrtelným následkem znalecký posudek představuje zásadní důkazní prostředek. Pokud vezmeme v potaz, že řidič se brání tím, že paní neviděl, protože ji měl takzvaně ve slepém úhlu, je nutné, aby se s tímto tvrzením řidiče soudy vypořádaly,“ uvedl.

Soud i státní zastupitelství na dotaz, proč posudek zadán nebyl, shodně odpověděly, že měly k dispozici dostatek jiných důkazů.

Právnička Denisa Kurková nás upozornila na statistiku, kterou si advokátní kancelář nechala zpracovat na základě dat z Krajského soudu v Brně. Podle ní končí podmíněným trestem okolo 90 procent nedbalostních úmrtí v důsledku autonehody, jen pět procent odsouzených dostane nepodmíněný trest odnětí svobody, zpravidla když řídili pod vlivem alkoholu nebo drog.

To ale nebyl případ pana Jaroslava. Nepodmíněný trest se tak v tomto případě může zdát jako dost přísný.

S tímto pohledem jsme konfrontovali i soudkyni Okresního soudu Brno-venkov Michaelu Janočkovou. „Ukládání trestu je práce s lékárnickými vahami, kdy jsou velmi individuálně posuzovány konkrétní okolnosti trestné činnosti i pachatele. Soud nemá přístup k rozhodnutím jiných soudů a bez podrobné znalosti jednotlivých spisů není možné uzavřít, že jsou zpravidla za dopravní nehody s tragickým následkem ukládány podmíněné tresty. Proto se nemohu vyjádřit k tomu, zda jsou v jiných případech nehod ukládány tresty mírnější, jak tvrdíte,“ napsala v mailové korespondenci.

Nad výší trestu se pozastavil i dopravní expert a bývalý šéf BESIPu Roman Budský z platformy Vize 0. „Nechci kritizovat nebo polemizovat o tom rozsudku, ale myslím si, že ten člověk není pro společnost nebezpečný, abychom ho museli internovat. Je otázkou, jestli slušného chlapa potrestat rovnou tím, že ho pošleme mezi recidivisty,“ řekl o rozsudku Budský. Upozornil také na okolnost, že řidiči nákladních vozidel mají oproti těm za volantem osobních aut řadu nevýhod ve výhledu a navíc i omezené možnosti manipulace s vozidlem.

Přestože pan Jaroslav už déle než měsíc tráví ve vězení, stále doufá, že se původní rozsudek podaří zvrátit. Jeho advokáti totiž podali dovolání k Nejvyššímu soudu. „Slibujeme si, že soudy vyšších instancí už velice přísně a kriticky zhodnotí, jestli proces byl řádný, jestli měl všechny parametry, které mít měl. A zároveň si slibujeme, že bude vyhodnocováno, jestli jednání pana Jaroslava spadá do oněch pěti procent trestných činů, které mají být trestány nepodmíněným trestem odnětí svobody,“ řekla advokátka Denisa Kurková.

Zásah Nejvyššího soudu je tak pro Jaroslava zřejmě poslední nadějí.

Lze bez odborného posouzení spolehlivě určit, co řidič viděl? Jak na situaci nahlíží dopravní expert Roman Budský a na co by si podle něj měli dávat chodci pozor? Více se dozvíte v nejnovější epizodě pořadu Ve stínu, kterou najdete v úvodu tohoto článku nebo v podcastových aplikacích.