Článek
Před čtvrt rokem ho nikdo neznal, byl studentem sociologie v Hradci Králové, který hledá zajímavou práci v reklamě. Dnes může napřímo oslovovat přes 150 tisíc lidí přes profil na Instagramu a Twitteru. Jaroslav Salon totiž na konci srpna zkusil vyťukat na Twitter hlášku, která vlastně porovnává anglický a český přístup k věci a hraje si přitom s oběma jazyky. V češtině klidně navrch s jadrným výrazem.
Úspěch předčil všechna očekávání, druhý den měl profil 30 tisíc sledujících a od té doby roste. Jaroslav Salon si také splnil sen a tento týden nastoupil do české reklamní agentury. Co bude dál? „Dokud to lidi bude bavit, budu v projektu pokračovat. Až ne, elegantně ho zavřu,“ říká jednadvacetiletý muž.
Communication Summit
Ve čtvrtek 19. listopadu proběhl Communication Summit, který dává dohromady profesionály z marketingové a PR komunikace. Letos byly jeho tématem také dopady koronaviru do komunikace a marketingového trhu. Seznam byl online partnerem akce.
Kdy jste poprvé řekl či napsal: In Czechia We Don't Say?
Myslím, že 19. srpna letošního roku v sedm večer.
Jak vás to napadlo?
Na Tiktoku, kde jsem viděl videa, v nichž si Američané dělají srandu z britského přízvuku. Snažil jsem se to chvíli překlopit do češtiny, což mi nešlo. Ale objevil jsem podobné projekty jako je „In Czechia“ v Itálii a v Turecku. Tak jsem začal vymýšlet hlášky v češtině.
Překvapila vás odezva?
Čekal jsem něco většího, samotnému mi to přišlo jako dobrý nápad, ale co se začalo dít potom, to opravdu ne. Druhý den měl profil 30 tisíc příznivců a lidé přibývali po stovkách za hodinu. Dnes mám 160 tisíc followerů dohromady na Instagramu a na Twitteru.
Jak se dá taková popularita zpeněžit?
Moc dobře ne. Můžete přesdílet jiné profily, ale není to něco, z čeho by šlo moc dobře žít. Zkoušel jsem také odkazy na svůj osobní profil, ale další zdroje jsem nehledal. Se vším mi hodně pomohl youtuber a rapper Johny Machette, abych se v pro mě novém světě vůbec vyznal.
Proč jste to tedy celé udělal?
Snažil jsem se vytvořit nějakou virální věc, která bude mít dosah a lidé ji sami budou sdílet. Chtěl jsem na sebe upozornit, protože mým snem byla práce v marketingu a reklamě. Nakonec se mi to podařilo. Včera jsem měl první pracovní den v jedné české agentuře. Nabídek bylo více, ale já určitě ještě nejsem v pozici, abych mohl něco vést, nebo samostatně vymýšlet.
Kde berete stále inspiraci na hlášky pro „In Czechia“?
Většina je z mé hlavy, občas nějaké filmy, občas mi lidé posílají své nápady. Snažím se to držet tak, abych dal každé dva dny jeden nový příspěvek.
Byl jste řečníkem na Communication Summitu, co bylo vaším tématem?
Celá konference měla podtitul „Mluvme jako lidi“, tedy aby firmy a značky mluvily při komunikaci se zákazníky lidsky. V tomto duchu jsem to pojal. Lidé musejí rozumět sdělení a občas je dobré si udělat trochu srandu i ze sebe.
Hlášky „In Czechia“ se objevily v reklamách na Jägermeister či Skutečný dárek. Platí vám za to firmy?
Ne. To se nedá ochránit. A popravdě si ani nemyslím, že by to těm značkám moc pomohlo. Ono to sdělení obvykle moc nefunguje. To spíše pomohlo mně.
Kde vidíte sám sebe v budoucnu? Chcete být influencer na sociálních sítích, nebo se vidíte v reklamě?
Chci zůstat v reklamě a marketingu. A rád bych jednou pomáhal studentům, kteří sami třeba nevědí, jak se do tohoto světa dostat. Jak na sebe upozornit a jakou práci dělat.
Kdy skončí „In Czechia“?
Dokud bude lidi bavit a bude vtipná, tak s ní budu pokračovat. Až uvidím, že mele z posledního, tak ji raději elegantně zakončím.
