Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Sto dní po zahájení druhého prezidentského období Donalda Trumpa zažívají americké finanční trhy bezprecedentní otřes. Prezident USA s trochou nadsázky „skartoval“ dosavadní pravidla, která po desetiletí formovala mezinárodní obchod i světový řád.
Akcie, státní dluhopisy i dolar rychle ztrácejí hodnotu. Trhy tuto situaci označují jako „Sell America“ tedy volně přeloženo jako „výprodej Ameriky“, což odráží hlubokou nedůvěru investorů v ekonomickou politiku současné vlády.
Podle Tomáše Vlka, hlavního analytika Patria Finance, je současný synchronní výprodej akcií, dluhopisů a dolaru velmi nezvyklý.
„Obvykle se investoři v případě obav přesouvají z akcií do dluhopisů nebo do dolaru. Teď ale vidí vládu, která svými kroky ohrožuje ekonomiku, zvyšuje inflaci, dramaticky zvyšuje zadlužení a narušuje mezinárodní obchodní systém založený na dolaru,“ vysvětluje Vlk pro SZ Byznys.
To podle něj vyvolává překvapení a vede k odlivu kapitálu z USA, který otáčí dosavadní trend „vše do Ameriky“.
Ztráta důvěry
Podobný pohled nabízí i Jakub Marcolla, investiční specialista WOOD & Company. Potvrzuje, že standardně by při poklesu akciových trhů investoři hledali útočiště v dluhopisech či dolaru, tentokrát však dochází k výprodejům napříč všemi americkými aktivy.
„Stojí za tím ztráta důvěry v USA, způsobená nepředvídatelnými kroky prezidenta Trumpa, zejména zaváděním cel proti klíčovým obchodním partnerům, včetně Číny,“ vysvětluje Marcolla pro SZ Byznys. To podle něj vzbuzuje obavy ze stagflace – tedy kombinace stagnace ekonomického růstu a růstu inflace – a přispívá k aktuálnímu fenoménu „Sell America“.
Analytici se shodují, že současný odliv kapitálu z amerických aktiv nemá v nedávné historii přímou obdobu. „Na rozdíl od finanční krize v roce 2008 nebo pandemie covidu, kdy investoři i přes výprodeje nadále důvěřovali americkým dluhopisům a dolaru, je nyní problém v samotné politice USA,“ říká Vlk.
Připomíná, že během poslední finanční krize i během covidu se investoři přesouvali z akcií do bezpečných amerických dluhopisů. „Dnes však vláda sama podkopává důvěru v americké trhy.“
Jakub Marcolla hledá historické paralely ještě dále do minulosti. „Nejblíže aktuální situaci je období 70. let, kdy došlo ke kolapsu Brettonwoodského systému a USA čelily stagflaci,“ upozorňuje.
Tehdy se svět odklonil od dolaru vázaného na zlato, což vedlo k oslabení dolaru, propadu akcií, růstu výnosů na dluhopisech a prudkému růstu ceny zlata. Podobné symptomy vykazuje podle něj také současná situace. Druhou srovnatelnou epizodou byl rok 2011, kdy Spojené státy narazily na dluhový strop a dočasně přišly o nejvyšší úvěrový rating.
Výprodej dolaru
Americký akciový index S&P 500 již oficiálně vstoupil do fáze medvědího trhu, když od svého posledního maxima ztratil více než 20 procent. V uplynulém týdnu sice část ztrát umazal, obavy investorů však přetrvávají i nadále.
Aktuálně je index zhruba deset procent pod maximem z 19. února. Nejníže se zatím propadl 7. dubna, tedy po 47 dnech od dosažení vrcholu. Zda už trh našel své dno, nelze s jistotou říct. Historická data ale ukazují, že v obdobích výraznějších poklesů dosahoval S&P 500 dna v průměru až po 133 dnech od předchozího maxima.
Vývoj akciového indexu S&P 500 za posledních 12 měsíců. Hlavní ukazatel akcií v USA je od svého únorového maxima přibližně o deset procent níže.
Dolarový index, který měří hodnotu dolaru k šesti hlavním světovým měnám, mezitím spadl na nejnižší úroveň od roku 2022. A možná ještě závažnější je, že americké státní dluhopisy – považované za jeden z nejbezpečnějších pilířů světového finančního systému – zažily jeden z největších výprodejů za poslední dvě dekády, informuje agentura Reuters.
Zpočátku ale investoři považovali americké dluhopisy za bezpečné útočiště a jejich výnosy klesaly. S rostoucími obavami z inflace a rozpočtové neudržitelnosti však přešli k hromadnému prodeji, což způsobilo prudký nárůst výnosů (tedy snížení cen dluhopisů).
Problém navíc umocňuje aktuální kombinace faktorů. Tarify přicházejí v momentě, kdy americký rozpočtový deficit za letošní rok podle Mezinárodního měnového fondu dosáhne 6,5 procenta HDP, což výrazně zvyšuje obavy o dlouhodobou udržitelnost státního dluhu. Pokud totiž investoři prodají americké vládní dluhopisy, může mít Trump problém financovat deficit státní pokladny.
Americká centrální banka (Fed) zatím odmítá snižovat úrokové sazby, protože cla zavedená Trumpovou administrativou zvyšují inflační rizika. Zároveň však Fed signalizuje ochotu zasáhnout, pokud by se situace na trzích dále zhoršila a došlo ke zhoršení likvidity. Shrnuto, podtrženo - centrální banka je ve vyčkávací pozici.
Zavedení nových cel překvapivě dolaru nepomohlo – naopak. Od začátku roku jeho index oslabil zhruba o devět procent, což je nejhorší začátek roku od roku 1971, kdy Spojené státy opustily zlatý standard. Tento prudký pokles podle odborníků naznačuje, že investoři stále více pochybují o budoucnosti americké ekonomiky i o postavení dolaru jako globální měny.
Proti euru dolar od začátku roku ztrácí přibližně deset procent a podobný vývoj je patrný i vůči české koruně, kdy se kurz pohybuje kolem 22 Kč za dolar.
Vývoj dolaru vůči koruně za posledních 12 měsíců. Americká měna vůči té české poslední měsíce oslabuje - od ledna aktuálně o deset procent.
Zlato vítězem
Naopak zlato se v této turbulentní době čím dál více leskne. Cena žlutého kovu nedávno vystoupala nad 3500 dolarů za unci a od začátku ledna zdražilo na trhu přibližně o čtvrtinu. Zlato tradičně posiluje v obdobích nejistoty a geopolitického napětí – a navíc se díky oslabenému dolaru stává levnější pro kupce mimo Spojené státy.
Podle Martina Stránského, ředitele společnosti Gold.plus, přispěla k růstu ceny zlata kombinace několika faktorů.
„Bezprecedentní geopolitická nejistota, vyvolaná ostrými postoji americké administrativy vůči Číně, Ukrajině a spojencům v NATO, spolu s obavami z prohlubujícího se deficitu amerických veřejných financí a oslabujícím dolarem vytvořily ideální podmínky pro růst ceny zlata,“ vysvětluje pro SZ Byznys Stránský.
Vývoj ceny zlata za posledních 12 měsíců. Cenný kov pohání směrem vzhůru především nervozita na trzích.
Zlato podle něj v současnosti plní dvojí roli. Na jedné straně je tradičním bezpečným přístavem v období zvýšené volatility, na straně druhé se stává i cílem spekulativního kapitálu. „Investoři vnímají zlato nejen jako uchovatele hodnoty, ale i jako nástroj k aktivnímu obchodování,“ upozorňuje Stránský.
Výhled do dalších měsíců zůstává podle něj pro zlato příznivý. „Vzhledem k pokračující nejistotě kolem americké hospodářské politiky lze očekávat další růst ceny, možná až k hranici 4000 dolarů za unci. Pokud by však americká centrální banka (Fed) byla nucena zvyšovat úrokové sazby, mohlo by to tempo růstu zpomalit,“ odhaduje.
Dlouhodobě bude zlato podle Stránského těžit zejména z geopolitických rizik, oslabující důvěry v tradiční měny a rostoucí poptávky ze strany centrálních bank v Asii.
Co bude dál?
Podle Vlka z Patria Finance již hlavní vlna strachu z výprodeje amerických aktiv patrně odezněla. „Přicházející zprávy naznačují, že Donald Trump není úplně lhostejný k problémům dolaru či dluhopisů a dokáže v určitých chvílích ustoupit. To trh ví, proto by nemusel znovu panikařit, spíš bude číhat na příležitosti,“ říká.
Zároveň však upozorňuje, že důvěra v USA byla vážně narušena a investoři budou v budoucnu při alokaci kapitálu opatrnější. Oslabování dolaru a širší diverzifikaci investic proto vnímá jako trend na řadu dalších let.
Marcolla z WOOD & Company rovněž očekává zvýšenou volatilitu a připomíná, že investoři budou velmi pozorně sledovat kroky americké centrální banky. „Na trzích zůstávám mírným optimistou, ale vzhledem k citlivosti na jakoukoliv novou zprávu se situace může změnit doslova ze dne na den,“ varuje.
Klíčovým momentem proto bude nejbližší zasedání Fedu, které se uskuteční 6. až 7. května. Právě jeho závěry mohou naznačit, zda centrální banka přistoupí k opatřením na podporu trhů, nebo zda ponechá politiku beze změny kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům.
