Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Musíte na to jinak.“ Tuto zprávu Evropský účetní dvůr (EÚD) předal ve zkratce Evropské komisi (EK) ohledně plánů Unie v oblasti jedněch z nejzásadnějších technologických produktů současnosti – čipů. Ty jsou klíčovým prvkem elektronických zařízení od chytrých telefonů přes automobily po družice a pokročilé vojenské vybavení. Kvůli závislosti na mimounijních částech globálního dodavatelského řetězce se rozhodla EK přijít se strategií, jíž vlastní pozici posílí. Současná strategie Komise pro čipový průmysl Unie podle auditorů nebude fungovat.
„Děláme sliby, které jsou v hrubém rozporu s realitou. EU musí v odvětví mikročipů neprodleně zhodnotit skutečný stav, v němž se nacházíme. Odvětví mikročipů se rychle vyvíjí a panuje v něm intenzivní geopolitická konkurence. Svět na nás nečeká a my momentálně daleko zaostáváme za tempem, které potřebujeme pro dosažení našich cílů,“ řekla na tiskové konferenci Annemie Turtelboomová, členka EÚD odpovědná za audit.
Hlavním cílem dosavadní strategie je navýšení unijního podílu v produkci polovodičů. Komise v rámci balíčku předpisů jménem „akt EU o čipech“ plánovala, že se podíl světové produkce čipů v Unii zdvojnásobí ze současných zhruba deseti na dvacet procent, podle auditorů z Evropského účetního dvora bude ale ráda, pokud jejich podíl vyšplhá na 11,7 procenta.
„Abychom tohoto cíle dosáhli, museli bychom do roku 2030 naši výrobní kapacitu přibližně zečtyřnásobit. Při současné rychlosti pokroku je však tato představa v nedohlednu. Evropa musí být konkurenceschopná, a Evropská komise by proto měla svou dlouhodobou strategii přehodnotit tak, aby odpovídala realitě,“ vysvětluje Turtelboomová.
Stávající strategie EK pro čipy je nerealistická podle EÚD z několika důvodů. Z odhadovaných 86 miliard eur (více než 2 biliony korun), které mají být podle aktu o čipech vynaloženy do roku 2030, je Komise zodpovědná pouze za 5 procent, tedy 4,5 miliardy. Zbytek by podle očekávání měly dodat členské státy a subjekty, které v odvětví mikročipů působí. Jenže Komise nemá prostředky, jimiž by subjekty ke kroku dotlačila a nemá mandát investice členských států koordinovat na úrovni EU.
Konkurenceschopnost Unie v tomto odvětví a šanci na úspěšné provádění aktu o čipech ovlivňují i další klíčové faktory. Patří k nim závislost na dovozu surovin, vysoké náklady na energii, otázky týkající se životního prostředí, geopolitické napětí, kontroly vývozu a nedostatek kvalifikovaných pracovníků.
Odvětví mikročipů v EU navíc tvoří několik velkých podniků, které se zaměřují na projekty vysoké hodnoty, do nichž je soustředěno financování. Zrušení, zpoždění nebo neúspěch jednoho takového projektu proto může mít významný dopad na celé odvětví.
Čipy „Made in EU“
Světový význam Evropské unie v oblasti mikročipů je momentálně oproti největším globálním hráčům - tedy USA a Číně - v podstatě zanedbatelný. EU si udržuje v rámci dodavatelského řetězce této strategické komodity jediné želízko v ohni. Tím je společnost ASML, která má v podstatě světový monopol na výrobu strojů vyrábějících nejvýkonnější čipy.
Státy jsou na sobě v rámci čipového dodavatelského řetězce závislé.
Vzhledem ke složitosti a globalizovanosti dodavatelského řetězce mikročipů je dosažení úplné autonomie v oblasti výroby nemožné. Šedesát procent jedné části výroby zajišťuje tchaj-wanská firma TSMC a v závěsu například Samsung v Jižní Koreji. Ve výzkumu zase vedou firmy Spojených států jako Intel, NVIDIA či Qualcomm a evropské společnosti ASML nebo IMEC. Nikdo nedokáže stát v tomto kontextu úplně sám, přesto se světové mocnosti snaží posilovat vlastní nezávislost v odvětví.
Ačkoliv současná strategie podle auditorů nefunguje, Unie ji potřebuje. Její absence totiž v průběhu pandemie Covidu znamenala nedostatek mikročipů, s nímž se následkem pandemie potýkali například čeští i němečtí výrobci automobilů a který způsobil propad výroby aut na úroveň roku 1975.
Přijměte pozvání na speciální díl Ve vatě.
