„Obrovský problém,“ říká novinář o možném uznání Krymu za ruské území

Celní válka, vyhrožování odchodem z NATO nebo sliby ohledně uzavření míru na Ukrajině. To jsou jen některé kroky Donalda Trumpa v jeho prvních sto dnech v úřadu, které se dotýkají také Evropy. Jak střet s americkým prezidentem zatím pro starý kontinent dopadl, líčíme v 5:59 s novinářem Henrym Foyem z deníku Financial Times.

Donald Trump během prvních 100 dní u moci stačil otřást globálním politickým i ekonomickým řádem. Američtí spojenci se připravují na svět bez dosavadní role Spojených států, burzy po Trumpově celní smršti sčítají škody. A své místo si v měnícím se globálním prostředí hledá i Evropa.

Ta podle vedoucího bruselské redakce deníku Financial Times Henryho Foye po Trumpově návratu na scénu zažila „šok“. Evropští politici a lídři Evropské unie sice očekávali, že změny se například v oblasti obrany nebo obchodu dít budou, překvapilo je prý ale to, jak rychle přišly. „Evropská unie byla připravená na témata, ale ne na (Trumpovu) razanci,“ říká britský novinář v rozhovoru pro podcast 5:59.

Sedmadvacítka se tak dostala pod tlak, který testuje její soudržnost. A zatímco v oblasti obchodu EU dokázala svou jednotu udržet, v otázce ruské války na Ukrajině Trumpův nástup podle Foye ještě více ztěžuje dosahování společného postoje, protože „maďarský premiér Viktor Orbán teď může říkat, že má na své straně prezidenta Spojených států“.

A právě obrana může být štěpným prvkem i nadále: „Spojené státy chránily tento kontinent po většinu času z posledních osmdesáti let. Jestli se teď opravdu stávají USA nepřátelštějšími, je to skutečný test evropské jednoty. Je to krize, před jakou Evropská unie v podobné míře nikdy nestála. Tím pádem se pravděpodobně na konci toho všeho dočkáme reakce v takovém měřítku, v jakém jsme to zatím nikdy neviděli,“ popisuje novinář.

Zásadním momentem, na který by Evropská unie a její členové museli reagovat, by podle Foye bylo ujednání o Ukrajině, které by popíralo zachování územní celistvosti a suverenity napadené země.

Taková varianta je přitom podle řady ukazatelů ve hře. Trump opakovaně tvrdí, že mír prý nelze uzavřít bez toho, aniž by se Kyjev vzdal Krymského poloostrova. A v neděli dokonce Trump vyjádřil přesvědčení, že je na tuto variantu připravený i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, což však odporuje dosavadním výrokům ukrajinské lídra. Rusko si navíc stále dělá nárok i na čtyři regiony na východě Ukrajiny.

Pokud by ale Spojené státy při jednáních s Moskvou skutečně kývly na to, že Krym uznávají za ruské území, byl by to podle novináře Henryho Foye pro Evropskou unii „obrovský problém“. Mimo jiné proto, že právě na nedotknutelnosti základních principů mezinárodního práva EU zakládá svou podporu Ukrajiny.

Nový vítr do plachet by ale dostal také už zmiňovaný Viktor Orbán. A tlak by rovněž narůstal i vůči dalším státům v oblasti Černého moře, jako je třeba Turecko. „Mohl by to být skutečný bod zlomu,“ míní britský novinář.

Evropa nicméně vlivem úřadování Donalda Trumpa snad bude moci sklízet i některé pozitivnější důsledky. Šéf bruselské kanceláře deníku Financial Times poukazuje například na to, že americký prezident může mimoděk přispět k podpoře jednotného kapitálového trhu v rámci Evropské unie.

Podle Foye se totiž dá očekávat klesající ochota investovat ve Spojených státech. Zpomalí se tak kapitálové toky a více kapitálu ve výsledku zůstane v Evropě - dokonce bez ohledu na to, jestli se samotné EU skutečně podaří jednotný kapitálový trh rozvinout.

„Myslím, že to, co Trump globálnímu finančnímu systému provádí a jak se v rámci tohoto systému podepisuje na atraktivitě Ameriky, může pomoci vytvořit podmínky, jaké by se očekávaly právě od vylepšení jednotného kapitálového trhu,“ podotýká Henry Foy.

Jiný efekt „léčby Trumpem“ může spočívat ve změně náhledu. Novinář vysvětluje, že už teď –⁠⁠ 100 dní od nástupu republikánského prezidenta –⁠⁠ si Evropa uvědomuje, že nemusí spoléhat na Spojené státy a může obchodní vztahy budovat ve velkém i jinde. Což také dělá.

V posledních měsících tak Evropská unie uzavírá nebo vyjednává celou řadu nových obchodních smluv. Henry Foy upozorňuje třeba na kontakty se zeměmi v oblasti Perského zálivu, snahu EU domluvit se s Malajsií nebo Indonésií, mluví se také o spolupráci s Indií. „Zkrátka je tu soustředěné úsilí uzavírat nové dohody. A k tomu perfektní příležitost, protože tu máme Ameriku, které už se volný obchod nelíbí,“ říká britský žurnalista.

Naopak vztah mezi Spojenými státy a Evropou považuje Foy vlivem Trumpovy administrativy za „polámaný takovým způsobem, že už ho nepůjde opravit“.

A jestli obě strany Atlantiku zůstanou blízkými partnery? Nakonec prý bude záležet na trhu –⁠⁠ na tom, zda se najdou firmy a zákazníci, kteří i nadále budou mít o zboží ze Spojených států zájem, a to navzdory novým obchodním bariérám a vyšším nákladům. Pak by snad v určité podobě mohl blízký vztah pokračovat.

Už ale podle Henryho Foye rozhodně nebude tak silný jako dřív a vytratí se z něj jistá míra důvěry. „A to je myslím ta klíčová věc. Je to totiž o důvěře - o tom, nakolik Americe důvěřujeme. A to se netýká jen obchodu, jde i o obranu, o Ukrajinu. A to slovo, které se tu nabízí, je pragmatismus. Máme teď co do činění s transakčně orientovanými Spojenými státy, a tak uvidíme na straně Evropské unie více pragmatismu,“ dodává novinář.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co by znamenalo, kdyby EU v celní válce se Spojenými státy použila takzvanou „obchodní bazuku“, nebo jestli může politika Donalda Trumpa povzbudit protiunijní síly v členských státech, ať už jde o německou AfD nebo maďarského premiéra Viktora Orbána. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.