Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jednání o míru na Ukrajině by mohla vstoupit do nové fáze. Ruský diktátor Vladimir Putin uznal, že je připraven jednat s ukrajinskou stranou bez předběžných podmínek. Dříve přitom zahájení rozhovorů podmiňoval mimo jiné odstoupením Volodymyra Zelenského z funkce.
Vývoj ovlivňuje také sílící tlak ze strany Spojených států, které se v posledních měsících snaží o uzavření mírové dohody. Zatímco ještě v pátek si zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff vyměňoval v Moskvě úsměvy s představiteli Kremlu, už o den později přišla ze strany Donalda Trumpa nečekaná kritika Ruska.
„Putin neměl v posledních dnech důvod posílat střely do civilních oblastí a na města. To mě přivádí na myšlenku, že válku možná nechce zastavit. Příliš mnoho lidí umírá!!!“ napsal americký prezident na svou sociální síť Truth Social.
Jen krátce před zveřejněním tohoto příspěvku se Trump nečekaně setkal s ukrajinským prezidentem před pohřbem papeže Františka přímo ve vatikánské bazilice svatého Petra Šlo o první setkání od roztržky v Bílém domě, která značně ochladila ukrajinsko-americké vztahy.
Kyjev si pak výsledky tohoto patnáctiminutového setkání chválil. „Dobrá schůzka. Hodně jsme toho probrali mezi čtyřma očima. Doufám ve výsledky ve všech oblastech, které jsme probrali. Ochrana životů našich lidí. Úplné a bezpodmínečné příměří. Spolehlivý a trvalý mír, který zabrání vypuknutí další války,“ zhodnotil Zelenskyj na síti X jednání s Trumpem.
Vývoj v jednáních o míru na Ukrajině
Americký prezident Donald Trump poprvé veřejně odpověděl na otázku, jaké ruské ústupky vlastně obsahuje jeho plán na ukončení války. Stalo se tak v Bílém domě během schůzky s norským premiérem Jonasem Gahrem Storem. „To, že zastaví válku. Že přestane s dobýváním celé země.“
Slova jsou potvrzením trendu, kterým nová americká administrativa na válku nahlíží: V dlouhodobé perspektivě by se Ukrajina ve válce nedokázala ubránit a silnější Rusko s většími materiálními a lidskými zdroji by ji přetlačilo.
Americký prezident pokračuje ve svých snahách o rychlé uzavření míru na Ukrajině a v sobotu ráno vyjádřil také naději, že by mohla být dohoda už velmi blízko. Zdůraznil rovněž potřebu uspořádat setkání na „velmi vysoké úrovni“.
Před přijetím míru přitom stojí ještě spousta překážek, na kterých se obě strany nemohou dohodnout. A navzdory slibům Trumpa, že uzavře mír během krátké doby, zatím neexistuje oficiální shoda ani na jedné.
V tuto chvíli jsou nicméně na stole dva mírové plány. Jeden, který si dohodla Moskva s Washingtonem a předložili ho Američané, a ten, který vznikl ze strany Kyjeva a některých evropských zemí.
Americký návrh má tři klíčové body, které mají předcházet klidu zbraní: uznání Krymu za součást Ruska, konec snahy Ukrajiny vstoupit do NATO a zmrazení konfliktu na současných frontových liniích. S posledním požadavkem měl podle zdrojů listu Financial Times už souhlasit i Putin, oficiálně ovšem v tomto ohledu Kreml mlčí.
Americký návrh příměří
Agentura Reuters v pátek získala kompletní znění návrhu, který Spojené státy v Paříži předložily spojencům. Obsahuje body, o nichž už dříve média spekulovala.
Předkládáme český překlad dokumentu, jak ho zveřejnila agentura.
Kyjev reagoval tím, že „mírová dohoda musí být založena na mezinárodním právu a nesmí být formou kapitulace“. Možnost uznání Krymu jako součásti Ruské federace dlouhodobě odmítá. Také v hlavních městech řady evropských zemí je americký plán vnímán jako příliš ve prospěch Moskvy, která válku rozpoutala svou invazí do sousední země.
Podobně obě strany naráží i v otázkách bezpečnostních záruk, které Kyjev považuje za zásadní pro obranu před dalším ruským vpádem.
O těch se má ale podle amerického plánu jednat až později a jsou také jedním z předmětu sporu, přestože Rusko už ustoupilo například od maximalistického požadavku na demilitarizaci celé Ukrajiny.
Americko-ruské sbližování
Zdá se ale, že prozatím ve vyjednávání určuje tempo spíše Moskva, která se těší mnohem vřelejším gestům z americké strany. Trump například poznamenal, že ruská strana učinila „dost velký ústupek“, když nabídla, že se přestane snažit ovládnout celou Ukrajinu.
Již zmíněná návštěva Witkoffa, který zamířil do Kremlu za poslední měsíce už počtvrté, pak jen potvrzuje sbližování mezi státy.
Putin a Witkoff si na úvod podle ruské agentury TASS vyměnili přivítací zdvořilosti v angličtině: „Jak se daří, pane prezidente?“ zeptal se Witkoff. „Skvěle, děkuji! A jak vám?“ odvětil Putin. „Moc rád vás zase vidím,“ dodal americký vyslanec.
Podobná setkání s obavami sleduje Ukrajina, která by chtěla větší prostor u jednacího stolu.
Putinův poradce Jurij Ušakov označil páteční jednání s Witkoffem za konstruktivní a velmi užitečné. Jednání podle něj sblížilo postoje Moskvy i Washingtonu nejen v otázce Ukrajiny, ale také u řady dalších mezinárodních témat.
Ruská armáda přitom pokračuje v bombardování ukrajinských měst. Po čtvrtečním náletu na Kyjev zemřelo 12 lidí a dalších devadesát bylo zraněno. O týden dříve ruské rakety zase zasáhly město Sumy, kde bylo zabito nejméně 36 lidí, včetně dvou dětí, a dalších 119 bylo zraněno. Útok cílil na civilisty, kteří se účastnili bohoslužeb během Květné neděle.
