Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V noci na 24. dubna čelil Kyjev kombinovanému masivnímu útoku. Nepřítel použil řízené a balistické střely i útočné drony. Výsledkem byly škody v pěti městských částech. Nejhůř dopadla právě čtvrť Sviatošyn, kde byla částečně zničena obytná budova. To všechno ani ne pár hodin poté, co Kreml požadoval plné uznání ukrajinské kapitulace, včetně přijetí ruské nadvlády nad čtyřmi ukrajinskými oblastmi, neutrálního statusu pro Ukrajinu a ukončení veškeré západní vojenské pomoci.
Podle posledních zpráv si útok vyžádal nejméně dvanáct mrtvých a devadesát zraněných. Moskva tvrdí, že údery mířily na vojensko-průmyslový komplex – ale pohled do trosek paneláku, odkud hasiči vynášejí těla civilistů, říká něco jiného.
Na místě je český reportér Ray Baseley, který Seznam Zprávám detailně popsal, co viděl: Trosky rozmetané desítky metrů od místa dopadu, zničené byty, krev na schodištích a lidi, kteří zoufale čekají na své blízké. Hasiči z míst dopadu celý den vysvobozují civilisty, starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že padající trosky z dronů způsobily několik požárů a škod.
„Věděli jsme, že rakety jsou v okolní oblasti, měli jsme jen minuty, nestihli jsme se dostat do krytu. Pak začaly výbuchy, já jsem se podíval z okna a viděl jsem, jak jedna z těch raket dlouhého letu letěla nad naším domem, viděl jsem to z okna a asi tři sekundy poté jsem uslyšel výbuch ve Sviatošynu,“ popisuje reportér.
Uprostřed zdemolovaného obytného bloku to vypadá, že celá jedna bytová jednotka je prakticky zničena a okolní byty jsou výrazně poškozené. Záchranáři stále pracují – odklízejí sutiny, vraky aut a vše, co brání přístupu k zasypaným lidem.
Zdemolovaný dům v kyjevské čtvrti Sviatošyn.
Jedna z přeživších je dokonce z Prahy, rozhovor s ní vedl Baseley. V Kyjevě pobývala se svou rodinou, přijela, aby ji navštívila. A jen díky náhodě nebyla v okamžiku zásahu v pokoji, který se proměnil v hromadu trosek.
„Můj táta tušil, že se stane něco špatného, a tak trval na tom, abychom všichni spali v jeho pokoji. To mi zachránilo život,“ říká Katerina, která umí perfektně česky, zatímco stojí před sutinami obytného domu a spolu s kamarády celý den čeká na zprávy o kamarádovi. V ruce má jen telefon a nervózně sleduje záchranné složky, které odklízejí kusy betonu, aby se dostaly do nižších pater budovy.
Když raketa zasáhla budovu, okna se roztříštila a všude kolem se rozletěly kusy skla. Se sourozenci musela odtáhnout otce, který nemohl chodit. A pak jen utíkali. „Potřebuješ se postavit na nohy, ale nemůžeš, protože je všude sklo a vše je rozbité. Bála jsem se, že nejsem naživu,“ svěřuje se Katerina.
O několik hodin později se dozvídá, že to kamarád nepřežil. Jeho sestra ano, přišla však o obě nohy a má zpřelámaná žebra.
Místní oplakávají mrtvé.
„Skupina 20 dětí tady čekala asi od rána. Byl to jejich spolužák a kamarád. A teď tady všichni pláčou. Přišla za nimi psycholožka hasičů, řekla jim to a oni si tu informaci začali předávat mezi sebou. Řekla jim, že jejich kamarád je po smrti a co se mu stalo. Nikdo to nechápe. Je to strašné,“ říká reportér Baseley s roztřeseným hlasem.
Na místě útoku jsou také dobrovolníci, kteří pomáhají odklízet trosky, hledají přeživší a přispívají ke koordinaci záchranných prací. Mezi nimi je i Tom, dobrovolník z Oregonu, který navzdory postoji administrativy prezidenta Donalda Trumpa riskuje a osobně nabízí svou pomoc na místě.
„Cítil jsem, že Ukrajincům dlužíme, a za druhé, byl jsem opravdu ohromen tou odhodlaností lidu, hlavně jejich vojáků na frontě. Je neuvěřitelné, jak statečné mají vojáky,“ říká muž s tím, že před pěti hodinami začal uklízet pokoj pětileté dívky.
Dětské hřiště se změnilo na místo piety.
Tři dny v týdnu dobrovolničí se skupinou, která pracuje na různých projektech. Aktuálně je součástí týmu, který renovuje zdravotnické zařízení pro veterány. A dnes byla jejich skupina povolána sem, na místo útoku.
„Je to něco, co se mi navždy zaryje do paměti. Na tohle nikdy nezapomenu. V tom dětském pokoji bylo všude rozbité sklo, střepy, sklo na posteli. Kromě toho, kde bylo předtím její tělo. Přežila to, ale muselo to být úplně hrozné – vyletělo okno a celé ji zavalilo sklem. Jsem otec, víte? Tohle mě fakt poznamenalo,“ svěřuje se dobrovolník.
