Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Počet lidí, kteří v domácím prostředí pečují o své blízké, rok od roku roste. Trend je patrný konkrétně na datech České správy sociálního zabezpečení ohledně čerpání dlouhodobého ošetřovného.
U veřejnosti je známější zejména po období pandemie „klasické“ ošetřovné, které mohou lidé čerpat až devět dní kvůli péči o nemocné – převážně děti. U dlouhodobého ošetřovného lze o blízké pečovat až 90 dní.
„Jde o člověka, kterého pouští z nemocnice a potřebuje ještě péči. Už to není na hospitalizaci, ale ještě není v pořádku a je potřeba, aby se o něj někdo staral,“ popisuje Zdeňka Michálková, předsedkyně Unie pečujících, typickou situaci, kdy zafunguje dlouhodobé ošetřovné.
Za posledních pět let se téměř zdvojnásobil počet evidovaných případů pobírání dlouhodobého ošetřovného. V roce 2019 to bylo 10 939 případů, loni už 19 447 případů.
„Určitě je to téma, které řešíme. Máme na to i informační letáčky,“ konstatuje Barbora Doubravová, vedoucí projektu zaměřeného na takzvanou sendvičovou generaci starající se jak o děti, tak rodiče v rámci Centra pro rodinu a sociální péči.
Současně vzrostly podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí i proplácené peníze na dlouhodobé ošetřovné. A to dokonce rychleji než počet ošetřovaček. V roce 2019 šlo o 110 milionů korun. V roce 2024 už o 251,5 milionu korun.
Mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta ovšem upozorňuje, že jde v rámci resortu o nepatrné částky. „Dlouhodobé ošetřovné zůstává i přes zmiňovaný nárůst dávkou nemocenského pojištění, která má velmi nízký podíl na celkových výdajích. Tvoří totiž přibližně jen 0,5 % výdajů,“ podotýká mluvčí.
Rodinám nic jiného nezbývá
Vysvětlení rostoucího trendu je hned několik a z různých úhlů se dotýkají zásadního okamžiku rodin, kdy si musí položit otázku, jestli a jak se postarají o blízkého, který je kvůli zdravotnímu stavu rázem odkázaný na pomoc druhých.
„Řekla bych, že je to v mnoha případech i to, že rodině nic jiného nezbývá. Zkrátka jim řeknou, tady ho máte, vracíme vám ho, už jsme v nemocnici udělali, co jsme mohli. A teď se o něj starejte doma. A udělejte si to, jak chcete,“ zmiňuje Zdeňka Michálková, předsedkyně Unie pečujících.
Mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová zdůrazňuje změny, které se udály u dlouhodobého ošetřovného od počátku roku 2022.
„Byl rozšířen okruh případů, kdy lze dlouhodobé ošetřovné poskytovat. Snížila se podmínka hospitalizace ze sedmi dnů na čtyři a byl dán nový důvod pro dávku, kdy ošetřující lékař může rozhodnout o vzniku potřeby dlouhodobé péče u pacienta v inkurabilním stavu (nevyléčitelném - pozn. red.), který vyžaduje poskytování paliativní péče a dlouhodobé péče v domácím prostředí; v tomto případě se od počátku roku 2022 podmínka hospitalizace nevyžaduje,“ popisuje Jitka Drmolová.
Od roku 2025 je pak možné vyřídit dlouhodobé ošetřovné online.
Rozdíl mezi ošetřovným a dlouhodobým ošetřovným
- V obou případech pečující osoba pobírá 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den.
- V obou případech je také nutné, aby měl člověk nemocenské pojištění.
Ošetřovné
- Maximálně lze ošetřovné čerpat 9 dní.
- Výjimkou jsou případy, kdy je rodič samoživitel. Ten může čerpat ošetřovné až 16 dní, pokud se stará o dítě mladší 16 let, které ještě nedokončilo povinnou školní docházku.
- O potřebě ošetřování či péče rozhoduje ošetřující lékař osoby, která onemocněla, a to vystavením Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péče).
Dlouhodobé ošetřovné
- Dávka umožňuje lidem zůstat doma v situaci, kdy budou pečovat o člena rodiny, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči.
- Maximálně lze ošetřovné čerpat 90 dnů.
- Nárok na další dlouhodobé ošetřovné může vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl člověk (přesněji pojištěnec) naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče o tutéž ošetřovanou osobu nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Zdroj: ČSSZ
Právě širší využití u nevyléčitelných stavů zmiňuje i Ministerstvo práce. „Platí, že pozorujeme zvýšený počet případů u nádorových onemocnění,“ říká Jakub Augusta.
Obecně pak Jitka Drmolová nevylučuje ani domněnku, že roste počet dlouhodobých ošetřovných kvůli tomu, že česká populace stárne. „Je samozřejmě možné, že demografický trend stárnutí populace hraje ve zvyšujícím se počtu případů dlouhodobého ošetřovného roli, nelze však říci, jak velkou – statistiky podle diagnóz standardně nejsou sledovány,“ reaguje Jitka Drmolová.
Ochota pečovat o příbuzné je na špičce Evropy
Vedle nepříjemných odpovědí na zdůvodnění trendu - od přirozeného stárnutí přes častější využívání u nádorových onemocnění - ovšem vidí Sarah Huikari, vedoucí poradenství v Opora Diakonie, která se zaměřuje se na podporu pečujících osob, i pozitivní zprávu o českých rodinách.
„V České republice máme velmi vysoké procento ochoty pečovat doma o blízké, někde u 80 procent, to je v rámci Evropy na špičce,“ říká Huikari s odkazem na průzkum veřejného mínění, který si loni na podzim nechalo zpracovat MPSV.
Podle Sarah Huikari je pro Čechy přirozené i morální starat se o blízké. „Je to možná dobrá zpráva o tom, že ne všechny rodinné vazby jsou narušené. Ale častokrát se pečující role ujímají i v rodinách, kde vztahy nebyly jednoduché. Přesto mají sílu to udělat,“ říká s odkazem na reálné zkušenosti s klienty, kteří vyhledávají poradenství.
Konkrétně pak popisuje, že roste počet pečujících mužů. Z dat přitom vyplývá, že na čtyři pečující v Česku připadají tři ženy. A to platí jak pro dlouhodobé ošetřovné, tak i klasické ošetřovné.
„Čím dál tím více mužů se zapojuje. I do péče o blízké v domácím prostředí. A muži hlavně dominují v logistice. A na nás jako na Oporu Diakonie se obrací celá řada mužů s žádostí o poradenství. Chodí i na naše svépomocné nebo psychoterapeutické skupiny. Jsou to třeba vnuci. Jsou to překvapivé konstelace, když slýcháme, že je to dominantně role žen,“ konstatuje Sarah Huikari.
Devadesát dní je málo
Oslovené odbornice ovšem upozorňují, že pečující naráží na problém, že po dlouhodobém ošetřovném, které lze čerpat maximálně 90 dní, přichází z pohledu pečujících osob mezera ve státní pomoci.
„Když je potřeba další péče a rodina chce pečovat, tak na to nic nenavazuje. Teoreticky příspěvek na péči. Jenomže za tři měsíce ho nevyřídíte, není výjimkou ani šest měsíců a déle. Rodina se ocitne bez podpory,“ říká Zdeňka Michálková, předsedkyně Unie pečujících.
Pro příspěvek na péči je totiž potřeba mít sociální šetření v místě a zhodnocení od posudkového oddělení. Podle Zdeňky Michálkové je přitom lidí dělající posudky stále málo.
Stejně tak podle odbornice za tři měsíce není reálné sehnat ani pobytovou službu. „Za tři měsíce ji neseženete ani náhodou. A může být i problém sehnat pečovatelku na více hodin. Je to minimum na to se zorientovat,“ říká předsedkyně Unie pečujících.
Podle Sarah Huikari je přitom pro pečující složité se vyznat v možné podpoře. „Je to zátěž na pečujícího nebo pečující rodinu v tom se zorientovat v džungli podpory,“ říká vedoucí poradenství.
Podle mluvčího Ministerstva práce a sociálních věcí se během tohoto volebního období udělaly změny u příspěvku na péči.
„Je třeba připomenout, že v polovině loňského roku byla tato forma pomoci výrazně navýšena ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku dostávají osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. V tomto případě se jednalo o navýšení o téměř osm tisíc korun měsíčně,“ říká Jakub Augusta.
Zároveň dodává, že do konce volebního období už nebude příležitost pro zásadní reformy v této oblasti. „Do budoucna bychom se ale příspěvku na péči chtěli dále věnovat, protože existuje prostor pro některé změny, které dříve jmenoval právě i pan ministr Jurečka,“ říká Jakub Augusta.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka už dříve mluvil například o přepracování takzvaných nezvládnutých životních potřeb, podle kterých se následně vyhodnocuje stupeň závislosti a na základě něj i výše příspěvku na péči.
