Jak zabránit black outu. Vyperu později a ještě ušetřím, říká expert

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav zveřejnilo možné scénáře vývoje, jak bude v následujících letech vypadat evropská energetika.

Letošní analýza je proti předchozím rokům poměrně pesimistická. Ukazuje, že hned v několika zemích vyroste počet hodin, které nepůjde pokrýt dodávkami elektřiny.

„Je to scénář, který zahrnuje celou Evropu a ze kterého pak i my děláme jednotlivé výpočty pro Česko,“ vysvětluje v pořadu Inside Talks šéf ČEPS Martin Durčák. Důvodem letošní změny je fakt, že některé státy, které byly v minulosti příliš optimistické v tempu budování nových zdrojů, nyní zpomalily.

„Jiné státy, ty výrazně exportní, zase na období let 2028 a 2029 naplánovaly dlouhodobé odstávky svých zdrojů,“ dodává Martin Durčák. Upozorňuje také, že na rozdíl od minulých let, kdy byl energií přebytek a zpráva se obešla bez větší pozornosti, se jí dnes jednotlivé státy věnují daleko pečlivěji.

Scénář se dost liší od české zprávy MAF, kterou ČEPS zveřejnil na podzim. Ten počítal s tím, že v roce 2030 budou v rozdílu mezi nabídkou a spotřebou elektřiny chybět „jen“ dvě hodiny. Evropská zpráva však pro rok 2030 počítá v Česku s 11 nepokrytými hodinami, pro rok 2028 dokonce s 28 hodinami.

„Naše hodnocení vycházelo z evropských dat z let 2023 a 2022. Teď jsou ale ty evropské údaje jiné a aktualizované,“ vysvětluje Martin Durčák a dodává, že s novými evropskými daty už teď pracuje další česká analýza, která vyjde na podzim.

„Budeme data rozebírat více do detailu. Některé věci ale přebíráme, to je třeba cena emisní povolenky a tam se podle výhledu institucí, které se odhadem vývoje cen emisních povolenek zabývají, použily ty pesimističtější odhady. Což znamená, že vyšší cena může urychlit odstavování uhelných zdrojů,“ dodává Durčák.

Zmiňovaných 20 hodin rozdíl znamená, že nepokryjeme potřebu a ani ji nebudeme kapacitně stačit dovézt, protože výroba bude chybět v celé Evropě.

Uhelné elektrárny se totiž nebudou odstavovat jen u nás, podobná situace nastane i v Německu a Polsku. Právě tyto zdroje přitom představují poměrně velkou kapacitu, konkrétně v Česku zhruba 50 procent instalovaného výkonu, a pokud se v podobném tempu nepostaví zdroje nové, budou zkrátka chybět.

„Abychom narovnali tu nerovnováhu, tak musíme o něco snížit spotřebu, aby se ta rovnice zase sepnula. Je to o tom, že v některých lokalitách, pravděpodobně za úplatu, budou spotřebitelé připraveni omezit nebo posunout svoji spotřebu z té dané hodiny třeba o dvě hodiny později,“ říká Durčák.

Jak velká bude tato úplata, je podle něj otázka trhu. „Trh si sám řekne, kolik jsou lidé ochotni zaplatit za tu pohodlnost a v té hodině zaplatit vyšší tarif, aby se nemuseli omezovat. Nejjednodušší je to u velkých firem, které jsou schopny agregovat spotřebu, ale může se to týkat i domácností,“ dodává.

Moderní energetika podle něj s podobnými scénáři počítá. „Budeme vědět, kolik platíme, jaký máme tarif a budeme vědět, že když budeme v určitých hodinách flexibilní, tak budeme moct šetřit,“ dodává Durčák.

Kritické a nepokryté hodiny nastanou v zimním období, v listopadu až lednu. A právě uzavírání uhelných zdrojů bude mít velký vliv.

„Toto je samozřejmě jeden výhled, který vychází z odhadu ceny emisní povolenky. Na konci může situace vypadat jinak. Například může díky nedostatku elektřiny v určitých obdobích dojít k nárůstu cen na trhu, což může znamenat, že si uhelné elektrárny za čtyři měsíce vydělají tolik, aby to pokrylo jejich variabilní a fixní náklady na zbytek roku,“ vysvětluje Durčák.

Zatím se však počítá s tím, že bychom v roce 2026 měli zavřít 1,9 GW uhelných elektráren a v roce 2027 dalších 2,9. I to jsou však jen odhady. „My přesně nevíme, kdo to zavře, to rozhodnutí je v soukromých rukou. Model neumí pracovat s tím, že někdo bude spekulovat a očekávat nárůsty cen v určitých obdobích,“ dodává Durčák.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ještě loni upozorňoval, že řízené odstavování uhelných elektráren by pro Česko nemusel být problém. To podle Durčáka stále platí.

„Samozřejmě, pokud dojde k živelnému uzavírání a kolapsu makropodmínek, tak když uzavřeme 5,8 GW instalovaného výkonu uhelných elektráren, tak to problém samozřejmě bude,“ říká Durčák.

Česko podle něj musí stavět obnovitelné zdroje a zálohové zdroje, které budou v roce 2028 připravené naskočit. „A to nejenom těchto 20 hodin. Pravděpodobně to bude daleko širší období. Budou schopny zajistit požadovaný výkon tak, abychom nahradili období, kdy nesvítí a nefouká,“ dodává.

Zatím však taková výstavba vázne. „Evropa už ale opravdu vnímá nutnost výstavby rychlých zdrojů, které budou kompenzovat obnovitelné zdroje a připravuje se zjednodušení podmínek pro státní podporu, kapacitní mechanismy a zrychlení všech povolovacích procesů pro jednotlivé země,“ dodává expert.

Už v červnu bychom podle něj měli vidět první výstupy a potom musí Česko rychle reagovat a vypisovat výběrová řízení na kapacitní mechanismy a urychleně se pustit do výstavby nových zdrojů.

Co zmiňovaný výhled znamená pro ceny energií, které máme očekávat v následujících letech?

„Ten celoroční průměr nemusí být tolik odskočený. Vychází samozřejmě určitý nárůst, ale není to nic dramatického. Nám vycházela pro rok 2030 cena někde na úrovni 120 až 125 eur,“ dodává Durčák.