Nechte nám medvědy, žádají v Krumlově. V příkopech trpí, protestují odpůrci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už přes čtyři sta let se na zámku v Českém Krumlově pěstuje tradice chovu medvědů. A zájem o šelmy mezi návštěvníky neutuchá ani po tak dlouhé době. Zůstávají mimořádně oblíbenou atrakcí. Minulý týden to ukázala třeba akce nazvaná Medvědí vítání jara.

Marie Terezie, Vilém a Polyxena, jak se zdejší medvědi jmenují, každý dostali vlastního dřevěného velikonočního zajíce a k tomu chutnou nadílku - beránka, vajíčka, ale i ovoce a zeleninu. Desítky lidí se mačkaly k černým mřížím a hltaly každý jejich pohyb.

Možná i proto, že to byla zřejmě jedna z posledních medvědích akcí, které Český Krumlov zažije. Národní památkový ústav loni oznámil, že podepsal memorandum s ochránci přírody. Medvědi mají z památek do roku 2030 zmizet, píše se v něm.

To od počátku odmítají kasteláni i představitelé obcí. A nyní jejich odpor nabírá na obrátkách. Minulý týden se na zámku odehrála celodenní diskuze s ochránci zvířat i památkáři o budoucnosti medvědů. Řešení ale zatím nepřinesla. Ačkoli začíná zaznívat ochota pro kompromis.

Medvědi začali z českých památek mizet už před podpisem memoranda. Ještě v roce 2020 žili na celkem pěti hradech a zámcích, které spravuje Národní památkový ústav. Dnes už je ale mohou turisté zahlédnout jen na dvou - v Českém Krumlově a na hradě Točník na Berounsku.

Medvědária v Náchodě a Zákupech skončila poté, co zvířata uhynula. A medvěda Jiřího z konopišťského zámku zase koncem minulého roku odstěhovali do zoologické zahrady v Ostravě. Žádný další medvěd už ho v hradním příkopu nenahradí.

„Důvodů je několik. Jednak se logicky proměňuje přístup k chovu šelem a je dán větší důraz na prostředí, ve kterém jsou drženy. Dalším důvodem je, že Národní památkový ústav není organizace specializovaná na chov medvědů, ale jejím primárním úkolem je řádná péče o svěřené kulturní památky. Je tedy zřejmé, že v této oblasti je ještě hodně co dělat,“ říká k rozhodnutí ústavu mluvčí Blanka Černá.

Podle ní vydají památkáři každý rok na péči o medvědy půl milionu korun.

Jenže rozhodnutí se nelíbí jak představitelům obcí, tak kastelánům a části veřejnosti. Proti rozhodnutí vznikly dvě protestní petice - jedna z iniciativy Českého Krumlova, druhá Točníku. Dohromady měly v době vydání článku necelých pět tisíc podpisů.

„Medvědi na zámku v Českém Krumlově nejsou předmětem chovu, obchodu či cirkusové atrakce. Jde o útulek zvířat v nouzi, které český stát odebral nelegálním dovozcům či chovatelům,“ uvedl na městské facebookové stránce starosta Alexandr Nogrády (ANO).

„Agáta a Martin žijí spolu na Točníku od útlého věku a jejich převoz do nových podmínek je zbytečný, pro jejich život nebezpečný a může mít fatální následky pro jejich psychiku i fyzický stav,“ stojí v petici, pod kterou je podepsaný starosta Točníku Petr Mol.

I proto svolal krumlovský kastelán Pavel Slavko ve spolupráci s památkovým ústavem minulý týden do Českého Krumlova odborníky, ochránce přírody, zástupce obcí i památkářů na konferenci Současné způsoby chovu medvědů mimo přirozené přírodní prostředí. Tu hodnotí obě strany jako přínosnou, k řešení ale zatím nedospěly.

„Přestože krumlovský medvědář pan Černý odvádí vzhledem k podmínkám a prostoru, které má k dispozici, obdivuhodnou práci, medvědi vykazují známky stresu,“ popisuje život medvědů v příkopě Eva Filipczyková z České zemědělské univerzity, která zastupuje projekt Medvědí naděje. Ten vznikl spoluprací památkářů se zahraničními organizacemi Stiftung für Bären a Bears in Mind a jeho cílem je právě zajistit přesun medvědů.

Stres je podle ochránců zvířat na medvědech vidět na první pohled. Bez zjevné příčiny opakovaně přechází ze strany na stranu, krouží po výběhu nebo nepřirozeně hýbou hlavou.

„Ale co tradice?“ namítá na možný přesun medvědů kastelán Českého Krumlova Pavel Slavko. V čele zámku stojí už přes třicet let a proti návrhu ochranářů rázně protestuje - prostory ve zhruba 900 čtverečních metrech velkém výběhu jsou podle něj dostatečné. „Dnešní pohled společnosti je emocionální. Lidé vnímají, že by bylo zvíře ve volné přírodě spokojenější. Ne. Bylo by hladové, dříve by chcíplo,“ míní.

Upozorňuje, že lidé na zámku chovali šelmy už před 450 lety. „Medvěd je ikonickým zvířetem, duší a fenoménem Českého Krumlova. Jeho jméno nese dětský sbor Medvíďata, krumlovští hokejisté, v heraldických znacích je od 16. století. Na fasádách, ve štuku, v kameni je symbol medvěda,“ vyjmenovává Slavko.

Zmiňuje také, že už přes století platí, že zdejší medvědárium slouží jako útočiště pro zvířata v nouzi, která stát odebral nelegálním pašerákům a chovatelům. To je případ třeba Viléma a Polyxeny, které celníci v roce 2017 zabavili na pražském letišti.

„Takovéto medvědy, kteří mají nejasný původ a špatné návyky, zoologické zahrady prakticky nechtějí. Není je kam umístit než do medvědích domovů, kde mají vysoký standard péče,“ upozorňuje Slavko.

„Před čtyřmi sty lety bylo tradicí například svazování chodidel dívek a žen v Japonsku, ženská obřízka v některých částech Afriky, býčí zápasy ve Španělsku, tančící medvědi v Rumunsku nebo drezúra šelem v cirkusech. Od těchto krutých tradic lidé postupně upustili – a to díky rozvoji informovanosti, vědy, ale také empatie,“ říká Eva Filipczyková.

Ačkoli památkáři původně zmiňovali, že zvířata poputují přímo do rezervací, které spravují zmíněné zahraniční organizace, Filipczyková nyní mluví jinak. „Uděláme vše, co je v našich silách, abychom medvědům z Českého Krumlova zajistili nový domov – přímo v České republice,“ uvádí.

V tuto chvíli je podle ní na stole několik variant. Detaily ale sdělit nechce. Upřesňuje jen, že cílem je zvířata přesunout do výběhů, které budou prostorné a pestré natolik, aby se u medvědů rozvinulo jejich přirozené chování. „V této fázi je skutečně zásadní, abychom společně našli řešení ve spolupráci se zámkem, ale také například s městem Český Krumlov,“ říká Filipczyková.

Starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády uvádí že pro něj není téma, zda medvědi na hradě mají, či nemají být. Ale, jak je mají na Krumlově chovat. „Na konferenci nezazněla jediná konkrétní výtka či legislativní údaj, který by současné zařízení nesplňovalo. Například prostor je více než dvojnásobný oproti legislativním požadavkům,“ míní.

Ochránci zvířat podle něj uvádějí o chovu medvědů v Krumlově zkreslené informace a pro další jednání je nepovažuje za „relevantní partnery“. To zdůraznil i v otevřeném dopise ředitelce Národního památkového ústavu Naděždě Goryczkové, ve kterém požaduje odstoupení od memoranda.

Nicméně podle Evy Filipczykové by musela být přestavba výběhu „opravdu velmi rozsáhlá“, aby odpovídal potřebám zvířat. Zároveň však dodává, že jednání jsou zatím otevřená. „Kdo ví – možná se nám podaří tradici medvědů v Českém Krumlově zachovat i do budoucna,“ míní.

„Národní památkový ústav bude určitě dále komunikovat se všemi zainteresovanými a má dost času i relevantních informací k tomu, aby svobodně a podle vlastního uvážení rozhodl o budoucnosti chovu medvědů na spravovaných památkách,“ dodává k tomu mluvčí památkářů Černá.