Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pohřeb papeže Františka se uskuteční v sobotu v 10:00, o datu pohřbu v úterý ráno rozhodli kardinálové.
Účast na pohřbu přislíbili někteří světoví vůdci, například prezidenti Francie a Ukrajiny Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj. Už v pondělí účast oznámil také americký prezident Donald Trump. Do Vatikánu přiletí i Javier Milei, prezident Argentiny, odkud papež František pocházel.
Z Latinské Ameriky se očekává účast i prezidenta Brazílie Luize Inácia Luly da Silvy. Podle prohlášení Kremlu naopak s účastí na sobotním pohřbu nepočítá ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura AFP.
Z Německa přijedou spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier a kancléř Olaf Scholz, svou účast oznámili i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady António Costa. Italská premiérka Giorgia Meloniová kvůli účasti na pohřbu zrušila svou návštěvu ve Střední Asii. Počet politiků, kteří oznamují svou účast, postupně roste.
Kondolenci v úterý vyjádřil v telegramu kardinálu Kevinu Farrellovi také prezident Petr Pavel. „Papež František byl osobností se zásadním vlivem nejen pro katolickou církev, ale pro celý svět. Jeho laskavost, neochvějná oddanost pravdě a bezmezná láska k lidem byly darem pro všechny. Byl respektovaným duchovním lídrem, jehož opravdovost, síla ducha a přirozená pokora oslovily nesčetné množství lidí,“ uvedl Pavel v dopise.
Českou republiku však bude místo něj zastupovat premiér Petr Fiala (ODS). O jeho dohodě s prezidentem Petrem Pavlem ČTK informovala mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. „Předseda vlády a prezident republiky se dohodli na tom, že Českou republiku bude zastupovat na pohřbu papeže Františka premiér Petr Fiala. Ten se s ním v minulosti osobně setkal a vyjádřil přání se rozloučení účastnit,“ uvedla.
Posledního rozloučení s papežem se ve Vatikánu zúčastní někteří biskupové, kněží i věřící z Čech a Moravy. Část z nich vyrazí v rámci dříve naplánované poutě do Říma na Jubileum teenagerů, při kterém papež původně chtěl v neděli 27. dubna kanonizovat patnáctiletého Carla Acutise. Centrálně organizované výpravy z diecézí na pohřeb ale nebudou, mimo jiné kvůli nedostatku času.
Kondolenční kniha v Arcibiskupském paláci
Od úterý mohou lidé v pražském Arcibiskupském paláci psát vzkazy a podepisovat kondolenční knihu věnovanou zesnulému papeži Františkovi. Arcibiskupství pražské ji do svého sídla na Hradčanském náměstí umístilo v úterý po poledni, zjistila ČTK na místě.
V knize jsou uvedena papežova data, tedy narození 7. prosince 1936 a úmrtí 21. dubna 2025. Stojí v ní, aby spočinul v pokoji. Připojený text o Františkovi říká, že byl „sluha sluhů Božích, náměstek Kristův a nástupce apoštola Petra, 266. papež katolické církve, arcibiskup a metropolita Římské provincie, suverén Státu Vatikán a nejvyšší pontifik“.
V knize už byly podpisy arcibiskupa Jana Graubnera a pomocného biskupa pražského Václava Malého. Lidé po 13. hodině začínali přicházet.
Svůj vzkaz v ní zanechal třiadvacetiletý student České zemědělské univerzity Otto Klikar. „Během jeho pontifikátu jsem mohl prožívat víru s ním a prožívat s ním hodnoty. Hodně mě inspiroval, jak vyjadřoval svůj postoj Kristova náměstka a jak šířil evangelium,“ řekl ČTK Klikar.
O Františkův odkaz po volbě nového papeže obavu nemá. „Myslím, že jeho odkaz je tak silný, že by v tom jeho následovník mohl pokračovat,“ doplnil Klikar.
Podle mluvčí České biskupské konference Moniky Klimentové by se kondolenční knihy mohly objevit také v sídlech dalších diecézí.
Volba nové hlavy římskokatolické církve
Volba nového papeže by mohla začít mezi 5. až 10. květnem. Papež zemřel v pondělí ráno a Vatikán dnes zveřejnil první fotografie zesnulého papeže uloženého v rakvi. Papežovo tělo bylo večer přeneseno do kaple Domu svaté Marty, kde žil.
Rakev s papežovým tělem bude převezena ve středu v 9:00 z kaple Domu svaté Marty do baziliky svatého Petra. Ráno se uskuteční krátké procesí. Po obřadu se v bazilice budou moci věřící s papežem rozloučit. Vatikán v úterý odpoledne uvedl, že dveře baziliky se pro věřící, kteří chtějí papeže naposledy pozdravit, otevřou ve středu v 11:00 a zavřou se v pátek v 19:00.
Pohřební ceremoniál povede děkan sboru kardinálů Giovanni Battista Re. Po pohřbu bude rakev přemístěna do baziliky svatého Petra a pak do baziliky Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore), kde si papež přál být pohřben. František bude prvním papežem od roku 1903, který bude pochován mimo historické vatikánské zdi, píše agentura Reuters. Bazilika je považována na základě úmluvy s Itálií za vatikánské území.
O datu konání pohřbu v úterý rozhodli kardinálové na prvním zasedání jejich kongregace po papežově úmrtí. Zasedání trvalo hodinu a půl a zúčastnilo se ho na šest desítek kardinálů, uvedl Vatikán. To je zhruba čtvrtina celého sboru a méně než polovina z 135 kardinálů, kteří mají právo volit papeže. Další zasedání se uskuteční ve středu odpoledne od 17:00.
Reakce, kondolence i vyjádření zármutku v pondělí vyjadřovali čelní politici, náboženští vůdci i věřící. Očekává se, že na pohřební obřad se dostaví řada státníků. Kondolenci vyjádřila Čína, která nemá s Vatikánem oficiální diplomatické vztahy, oba státy ale mají podepsanou dohodu o jmenování biskupů. Vatikán uznává Tchaj-wan.
V sobotu, kdy bude papež pohřben, vyhlásí státní smutek Polsko. Pětidenní smutek v úterý schválila rovněž italská vláda, tři dny smutku budou držet i ve Španělsku. Mimo Evropu ohlásily státní smutek Argentina či Východní Timor.
O pohřbu v úterý jednala i italská vláda. Ta pověřila hlavními úkoly, které souvisí s obřadem, ministerstvo civilní ochrany a vyčlenila pro to pět milionů eur (125 milionů korun). Částka podle ministra Nella Musumeciho není konečná. Policie již začala zavádět bezpečnostní opatření.
Vatikánská pravidla stanovují, že konkláve začíná 15. až 20. dnem po úmrtí papeže. Umožňují ale i dřívější začátek, pokud se kardinálové--volitelé do Vatikánu dostaví před uvedenou lhůtou.
Vatikánská pravidla také stanovují, že jednání po úmrtí papeže se musí účastnit kardinálové, kteří jsou mladší 80 let. Těch je 135 a budou volit nového papeže. Starší kardinálové, mezi kterými je i český kardinál Dominik Duka, se volby papeže neúčastní.
