Češi zaplatí na daních o 77 miliard víc. Změnit to může Trump a cla

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kromě příprav na volební kampaň začíná Fialova vláda pomalu chystat svůj poslední návrh státního rozpočtu. Po volbách v něm sice nová reprezentace může ještě narychlo něco změnit, obvykle se však kvůli časové tísni moc nestihne – a tak Česko nejspíš pojede příští rok v kolejích, které si teď nastaví.

První podklady Ministerstvo financí vyhotovilo kvůli čtvrtečnímu jednání Výboru pro rozpočtové prognózy. Podle zákona má úřad povinnost před tímto sborem externích expertů obhájit své představy o hospodářské kondici a stavu státní kasy. Podklady počítají s mírnou konjunkturou, a tedy i s mírně vyšším výběrem daní.

Domácnosti a firmy by měly dohromady na všech frontách – včetně všech daní a sociálního a zdravotního pojištění – zaplatit 2,7 bilionu korun. To je proti letošku navíc 77 miliard, respektive 2,9 procenta. Výpočty vycházejí z takzvané hotovostní metodiky, která na rozdíl od unijní metody ESA ukazuje skutečný stav peněz ve státní pokladně v daném roce.

Odhad stojí na předpokladu, že daňoví poplatníci budou o něco bohatší ruku v ruce s růstem hospodářského výkonu. A také že bude pokračovat mírné zdražování, což automaticky zvedá třeba inkaso u daně z přidané hodnoty (DPH), která se počítá jako procentní přirážka z cen.

Zvýšení výběru vychází jen mírně nad inflací, která má příští rok činit 2,3 procenta.

Naopak se nepočítá skoro se žádným dopadem v důsledku takzvaných „diskrečních opatření“, tedy změn zákonů a daňových sazeb. K těm už před volbami nedochází, jedinou výjimkou je pokračující mírné navyšování daní u lihu a hazardních her.

Nemění se tedy ani tradiční struktura rozpočtových příjmů. Nejvíc – přes polovinu všech peněz – Češi zaplatí na sociálním pojištění a DPH. Výběr daní od firem má poprvé po letech klesnout, a to o 37 miliard kvůli konci daně z mimořádných zisků.

Všechny tyto odhady fungují jako první východisko pro přípravu rozpočtu. Proti odhadu příjmů postaví vláda svou představu o utrácení a zadlužování. První návrh odvozený od všech těchto tří základních parametrů má být pro parlament hotový do konce srpna. A to i v roce, kdy se konají volby.

Ty dříve probíhaly na jaře, a tak nová vláda měla čas upravit si první rozpočet podle svého. Nyní ale musí první rok fungovat podle představ svých předchůdců – mimo jiné proto, že daně a naprostá většina příjmů jsou nastaveny v zákonech a s těmi se v krátké zimní lhůtě mezi sestavením nového kabinetu a začátkem nového roku už sotva stihne nějak hýbat.

Výbor pro rozpočtové prognózy vznikl spolu s Národní rozpočtovou radou podle unijních předpisů v roce 2017. Smyslem obou těchto orgánů je nezávislý dohled, aby vláda nemohla své vstupní odhady bez kontroly nafukovat. Výbor má sedm členů z řad známých ekonomů privátních bank, kteří se sami prognózováním ve své práci zabývají.

Zatím se nikdy nestalo, že by výbor měl k výkopu ministerstva zásadní výhrady. Bez námitek prošly podklady i tentokrát, byť obě strany, ministerstvo i výbor, varují, že předpoklady mohou být do značné míry na vodě. A to proto, že ekonomické vyhlídky celé planety jsou teď nejisté kvůli těžko předvídatelné americké politice.

Hlavní slabinou je, že ministerstvo vycházelo jako každý rok ze skutečností známých ke konci března. „Prognóza vznikla ještě před tím, než prezident Trump oznámil tzv. reciproční cla na dovoz do USA,“ stojí v oficiálním stanovisku výboru. V něm se dále píše o shodě na tom, že dopady cel budou pro Česko negativní, ale že ještě bude před finálním sestavováním rozpočtu čas dopady vyhodnotit a předpoklady upravit.

Podle místopředsedy výboru Pavla Sobíška z banky UniCredit Bank nemělo pro výbor v tuto chvíli smysl ministerské odhady shazovat, protože nikdo neví, jak se Spojené státy nakonec doopravdy zachovají. Stejně tak není jasné, jak budou vypadat případná odvetná opatření. „Jsme tak trochu na jedné lodi z hlediska nejistot. Ministerstvo férově říká, že teď neví a že nemohlo zvolit jiný postup, což my chápeme,“ uvedl Sobíšek.

Se svou tabulkou celních sazeb přišel Donald Trump až 2. dubna, tedy dva dny po uzávěrce zdejších prognostických vstupů. Až poté a po následném propadu globálních finančních trhů v důsledku paniky z větších než dříve očekávaných amerických zásahů přišlo české Ministerstvo financí s odhadem, že tuzemská ekonomika může kvůli clům pocítit dopad na úrovni až 0,7 procenta HDP.

Pak však Trump vzal původní plán zpět a zatím není jasné, jak se zachová. Velký otazník visí konkrétně nad přístupem vůči Evropské unii a také nad podobou případných odvetných opatření.

Nižší růst ekonomiky o 0,7 procenta může teoreticky znamenat méně peněz pro rozpočet i v řádu desítek miliard korun. Přímý vzorec však neexistuje, protože hodně záleží na tom, v jaké struktuře útlum udeří.

Pokud by ekonomika zpomalila kvůli slabšímu exportu, což teď hrozí, nemusí to mít na výběr daní takový bezprostřední dopad jako útlum mezd a spotřebních výdajů.

Vedle dopočítání směrodatnějších ekonomických prognóz se vláda musí přes léto dohodnout, za co by měl stát příští rok utrácet a jak moc si vypomůže dluhovým financováním.

„Deficit na rok 2026 ještě přesně stanoven není, stanovuje si jej vláda politicky. A toto jednání ještě neproběhlo,“ říká k dalšímu postupu mluvčí Ministerstva financí Petra Vodstrčilová.

Podle svých vlastních, už dříve schválených rozpočtových výhledů by se vláda po letošním schodku 241 miliard korun měla vejít do částky 225 miliard. Výsledná částka však nakonec bude vyšší kvůli úpravě rozpočtových pravidel.

Ve Sněmovně už běží jednání o tom, že se do dlouhodobějších výdajových rámců po vzoru Německa přestane počítat navýšení peněz pro armádu.