Spor o slavné keltské hradiště Závist. Obec řeší, co s Pleskotovým projektem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vrch Hradiště leží jen pár stovek metrů od jižních hranic Prahy, člověk se zde ale cítí od rušné metropole na míle daleko. Na ostrohu, který se tyčí nad řekou Vltavou, vládne klidná, tichá atmosféra. Někdo by řekl až mystická - toto místo je přeci jen spojené s prastarou kulturou.

V dávných dobách to bylo právě tady, nikoli v Praze, kde kvetla slavná civilizace. V posledních stoletích před naším letopočtem zde stálo největší keltské hradiště na území dnešního Česka. Podle některých odhadů zde žilo až 3500 lidí. Po jeho zničení se ale na místo zapomnělo. Trosky staré kultury zde postupně objevovali archeologové až ve 20. století. Zhruba před dvaceti lety pak vykopávky zasypali a zakonzervovali.

Dnes tak vrch tvoří planina zarůstající náletovými dřevinami či invazní křídlatkou japonskou. Historický význam tohoto místa připomíná jen pár naučných panelů.

Tak už to je léta. „Keltské oppidum Závist (správně nad Závistí). Místo, odkud Bójové ovládali dnešní Čechy. Archeologická památka evropského významu. Vypadá to tam ale dost neutěšeně,“ komentoval paradoxní stav místa už v roce 2019 na svém facebooku Věslav Michalik (STAN), tehdejší starosta Dolních Břežan, do jejichž katastru místo spadá. „A to chceme změnit. Vytvořit skutečný archeopark,“ dodal.

Michalik sice před třemi lety zemřel, jeho vize je ale nyní reálnější než kdy předtím. Vedení Dolních Břežan začátkem dubna představilo místním lidem novou verzi projektu nazvaného Zpřítomnění.

Stavba, za kterou stojí prestižní architekt Josef Pleskot, má lokalitu v příštích letech zásadně proměnit. Obec plánuje vrch urovnat a prostor vykopávek zasypat štěrkem, do kterého vysází pokryvné rostliny. Někdejší stavby pak naznačí velké kamenné bloky, jak ukázaly nové vizualizace. Na ty budou moct návštěvníci shlížet z rozhledny, která na místě stojí už od roku 2021.

„Tak významná lokalita, která je symbolem bohaté historie a evropského dědictví, si zaslouží náležitou pozornost a úctu. Obec by si měla vážit své historie a aktivně ji připomínat – Závist je naší společnou hodnotou a příležitostí být příkladem, jak propojit kulturní dědictví s rozvojem regionu,“ uvedli zástupci obce v prezentaci.

Jenže toto řešení dosud nevyvolávalo u všech nadšení. Pleskotův projekt už roky čelí odporu části místních. A to dokonce do takové míry, že chtěli nechat o stavbě v Dolních Břežanech vyvolat referendum. Nyní to ale po letech protestů vypadá, že vedení obce a protestující došli částečného smíru.

Počátky sporu se datují do podzimu 2021. Tehdy část místních překvapila zpráva o tom, co má na místě vzniknout. Původní návrh počítal s tím, že někdejší budovy na místě znázorní nikoli kámen, ale barevné betonové obrazce. Proti návrhu vznikla online petice „SOS Oppidum Závist - nebetonujte keltskou památku“, kterou dodnes podepsalo skoro 11 tisíc lidí.

Podle protestujících by šlo o příliš výrazné narušení krajiny. „Vybetonování archeologické památky ležící v přírodě je krok spíše vzad. Takovéto archeologické památky v Evropě bývají spíše upraveny jako louky, parky či lesoparky, spojují funkci památky a funkci veřejného prostranství,“ stojí v petici.

„Máme problém s velkým zásahem do přírody. Přijde nám zbytečné tam tahat tolik tun materiálu. Stačilo by, kdyby se o hradiště někdo staral. Nebo by byla pódia vyznačená zídkami, ne jako kamenné plochy,“ řekla nyní Seznam Zprávám obyvatelka Dolních Břežan Jiřina Faloutová, která protestující zastupuje.

Obává se mimo jiné poničení úzké příjezdové cesty, která na místě údajně stojí už od dob Keltů a nákladní auta po ní mají převážet tuny materiálu. Někteří místní se také báli možné nadměrné návštěvnosti turisty, pro které v obci chybí infrastruktura.

Proti byli i třeba zástupci skupin pohanů, které v Česku působí. Ti upozorňovali na to, že stavba znemožní oslavy různých svátků, které jednotlivé skupiny na ostrohu nad Vltavou pořádají - například staroslovanský Kračun.

I proto začala na počátku letošního roku skupina protestujících sbírat podpisy pro vyhlášení obecního referenda o stavbě Zpřítomnění. Nyní ale akci pozastavují. Obec jim totiž částečně ustoupila.

Už před několika lety docílili toho, že architekt Pleskot ještě ve spolupráci se starostou Michalikem proměnil původně betonové barevné bloky na kámen. Nyní šly úpravy ještě dál. „Tuto verzi jsme v uplynulém měsíci ještě drobně upravili tak, aby její realizace potřebovala pouze minimální zásah pod úroveň stávajícího navezeného terénu, bude to pouhých patnáct centimetrů (původně se počítalo s třiceti centimetry, pozn. red.). Tím jsme zmenšili objemy přesunů materiálu,“ řekl Seznam Zprávám Josef Pleskot.

„S ohledem na vzniklý částečný konsenzus, tedy šedesátiprocentní snížení hmotnosti materiálu, jsme zajásali,“ uvedla Faloutová. Dodala, že podle propočtů protestujících stále o 300 tun nesedí objem materiálu, který bude třeba na kopec přes staré cesty navézt. Jasno by v tom nicméně měla udělat další dokumentace, kterou v příštích fázích projektu vypracuje Středočeský kraj.

Snahu o referendum tedy protestující prozatím odložili, k projektu jsou ale nadále kritičtí. „Celý postup byl od začátku z našeho pohledu špatně, bez výběrového řízení, bez oficiálního zadání,“ upozornila Faloutová.

„Samozřejmě chápeme, že část obyvatel by i nadále preferovala zachování současného stavu a že existují lidé, kteří by si nepřáli v místě žádné návštěvníky,“ doplnil k tomu místostarosta Lubomír Havel. „Tento postoj respektujeme. Nicméně jsme přesvědčeni, že památka si důstojnou péči zaslouží, a z reakcí po veřejném představení máme pocit, že revitalizace jako taková je obecně vítána,“ dodal.

Doplnil, že projekt nesměřuje k rozvoji masové turistiky - místo je hůře přístupné, a proto bude i nadále určené spíše pro zdatnější turisty.

Možné dopady projektu na životní prostředí by podle něj odborně posoudil ekolog Jan Farkač. A ten vyloučil, že by příroda měla kvůli stavbě utrpět. „Naopak, plánovaná úprava vegetace bude mít spíše pozitivní efekt,“ uvedl místostarosta.

V tuto chvíli už má obec finální verzi projektové dokumentace, následovat bude dokončení stavebního řízení. Místostarosta si ale zatím netroufl odhadnout, kdy by mohl být projekt hotový.

„Bez ohledu na to, zda bude realizován tento návrh, nebo jiná varianta úprav, považuje obec za zásadní, aby s případnou realizací byla od počátku spojena dohoda o doprovodné infrastruktuře – zejména parkování, organizaci dopravy a provozním zajištění. Projekt tak rozhodně v případě realizace čeká ještě řada kroků, které si mohou vyžádat delší čas,“ uvedl.

„Za vedení obce považujeme za klíčové, aby se do všech dalších debat již aktivně zapojil právě Středočeský kraj, který by případnou realizaci projektu financoval a zajišťoval prostřednictvím své příspěvkové organizace,“ dodal Havel.

Architekt Pleskot se na setkání s občany vyjádřil, že dalším úpravám projektu už nakloněný není. „Jde na našem území o naprosto fenomenální důkaz přítomnosti nejvyspělejší středomořské kultury, která má právo být zpřítomněna formou odpovídající jejímu významu - tudíž výrazně, neustrašeně, s hrdostí. Máme být na co pyšní,“ uvedl.