Po dobrém to s Putinem nepůjde. Novinář líčí, v čem selhává Trumpův přístup

Ukrajina má za sebou z pohledu civilních obětí dva nejkrvavější týdny letošního roku. Rusko svými údery na Sumy a další města zabilo desítky lidí. Přitom ještě nedávno se na obzoru rýsovalo příměří, jehož dosažení si dal za cíl americký prezident Donald Trump. Proč šance opět vybledly?

Navzdory snahám najít cestu k míru na Ukrajině, do jejichž čela se vehementně postavil zejména americký prezident Donald Trump, se ukrajinská města vyrovnávají se sérií bezohledných útoků ruské armády. Některé se přitom řadí mezi vůbec nejkrvavější údery na ukrajinské civilisty v tomto roce.

Nejhorší bilanci přinesl v závěru minulého týdne útok na město Sumy, kde během Květné neděle ruské rakety zabily 35 lidí včetně dvou dětí. Podobně tragické bylo i ostřelování Kryvého Rihu na začátku dubna, které připravilo o život celkem dvě desítky osob.

Zahraniční reportér Seznam Zpráv Martin Novák popisuje, že masivní útoky může používat ruský prezident Vladimir Putin jako nátlak ve vyjednáváních, tedy ve chvílích, kdy všechno nejde podle jeho plánu. „Podobným způsobem si Putin počínal už dřív, třeba v Čečensku, v Sýrii. (…) Zaujal postoj, kterým říká: My (Rusko) budeme určovat podmínky a bude to podle nás, protože my můžeme zabíjet a můžeme vám způsobovat škody. A vy nám něco podobného udělat nemůžete,“ říká v podcastu 5:59.

Taktice Kremlu nahrávají mimo jiné omezené možnosti ukrajinské protivzdušné obrany. A situace se v tomto ohledu – zdá se – jen tak nezlepší. Žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o prodej deseti systémů Patriot ze Spojených států Trump odmítl. Útok na Sumy sice šéf Bílého domu označil za „strašný“, zároveň ale dodal, že mu „bylo řečeno, že (Rusové) udělali chybu“.

„Mám dojem, že zvolili (Trump a jeho administrativa) takovou zvláštní taktiku, že nechtějí Rusy naštvat, dokud nekývnou na něco podstatného,“ podotýká Novák. Ukazuje se to prý třeba na tom, že Washington – společně s Moskvou – letos v únoru hlasoval ve Valném shromáždění OSN proti rezoluci, která Rusko označila za agresora, nebo že Američané odmítli podepsat prohlášení zemí G7 odsuzující právě raketový útok na Sumy.

„Zřejmě je to součást nějaké strategie, že od Rusů získají ústupky, když je nebudou dráždit. Proto si myslím, že Trump se vyhýbá v podstatě jakékoliv kritice Putina a zmiňuje ‚hrozný‘ raketový útok, ale neřekne ‚ruský‘. Ale myslím, že tahle taktika k úspěchu nepovede,“ říká novinář.

Ostatně „po dobrém“ se s vládcem Kremlu podle Nováka snažili jednat i Trumpovi předchůdci v čele USA, ať už šlo o republikána George W. Bushe, nebo demokrata Baracka Obamu. „Nikam to ale nevedlo. Se současným Ruskem, které vede Putin, se takto dohodnout prostě nedá.“

Celkově se jednání o možném příměří z pohledu zahraničního reportéra Seznam Zpráv nevyvíjejí nijak optimisticky. V posledních týdnech sice došlo k několika setkáním mezi zástupci Spojených států a Ruska, viditelný posun však nepřinesla. A to přesto, že se třeba opakovaně – jak ve Washingtonu, tak v Moskvě – sešli americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff a vyslanec Kremlu a ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev.

Witkoff pak usedl za stůl i s Putinem. Naposledy se tak stalo v pátek večer. Vzájemná schůzka trvala více než čtyři hodiny, bližší informace o ní ale známé nejsou. Podle Kremlu byly tématem „aspekty ukrajinského urovnání“.

„Myslím si, že teď už to nemůže být jasnější. Trump a lidé kolem něj vidí, že Rusko příměří nechce. Ukrajina ho chce. Trump je z toho evidentně nervózní, tak viní z války (amerického exprezidenta Joea) Bidena a Zelenského, Putina moc ne. Taková je současná situace,“ uvádí Martin Novák.

Novinář připouští, že v jistém ohledu by se současný stav dal nazvat „patovou situací“, a připomíná, že se do jednání vrací starý problém: „Není síla, která by Rusy donutila válku zastavit nebo se vzdát cílů, které Putin stále má.“

Podle deníku The Wall Street Journal – jak Novák také připomíná – se zároveň kolem Donalda Trumpa začínají utvářet dvě názorové skupiny. Jedna, reprezentovaná zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem, tvrdí, že bude nutné na Putina zatlačit. Druhá, do které patří už zmíněný Steve Witkoff, zastává názor, že dohoda je možná. A vypadá to, že Trump se rozhodl naslouchat té druhé.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli se podařilo uklidnit vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou po roztržce mezi Trumpem a Zelenským v Bílém domě nebo jakou pozornost podle Martina Nováka americký prezident a jeho administrativa dění na Ukrajině momentálně vlastně věnují. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.