Šest týdnů po havárii s benzenem: Nejzásadnější otázka je stále bez odpovědi

Od největší benzenové katastrofy v Evropě za desítky let uběhlo šest týdnů. Na konci února se u Hustopečí nad Bečvou rozlily do krajiny stovky tun karcinogenní látky po vykolejení vlaku a zamořily tamní půdu a podzemní vody. Momentálně se dokončuje plán, jak benzen z místa havárie dostat. Klíčové otázky ale zůstávají nezodpovězené.

Poslední únorový den letošního roku nedaleko železniční stanice Hustopeče nad Bečvou v Olomouckém kraji vykolejil vlak poté, co vjel nadlimitní rychlostí na odbočovací kolej. V soupravě bylo 17 cisteren s více než tisíci tunami benzenu, 15 z nich zachvátil oheň. Během havárie došlo k masivnímu úniku toxické látky, což s sebou neslo značná zdravotní rizika pro zasahující i pro lidi v okolí nehody. Nikdo ale nepřišel o život ani ke zdravotní újmě.

„Bylo štěstí v neštěstí, že se to stalo víceméně pár stovek metrů od Hustopečí nad Bečvou a nebylo to kromě pár chat v zabydlené oblasti,“ rekapituluje v rozhovoru pro podcast 5:59 reportér Seznam Zpráv Tomáš Svoboda, který se při zpravodajském pokrývání události i jejích dozvuků na místo opakovaně vrací.

Během uplynulých týdnů se podle něj veřejnost dozvěděla některé podobnosti o tom, jak a proč se nehoda stala. Je třeba jasné, že vlak projel úsekem, kde bylo v daný moment možné jet pouze 40 kilometrů v hodině, 95kilometrovou rychlostí. Část odpovědí ale zůstává „bez jasné odpovědi“, třeba proč strojvedoucí jel tak rychle.

„Havárii prošetřují kriminalisté a Drážní inspekce, nicméně oficiální závěry sdělí až za několik měsíců poté, co budou hotové znalecké posudky,“ říká Svoboda s tím, že pracují se dvěma hlavními verzemi – za nehodou stojí lidský faktor, tedy pochybení strojvůdce, nebo technická závada na infrastruktuře či soupravě.

Formálně ale policie zatím nikoho neobvinila. Podle reportéra Seznam Zpráv nicméně kriminalisté prověřují možné spáchání dvou trestných činů – obecného ohrožení z nedbalosti a poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti.

Oba strojvedoucí – jeden v zácviku – z kabiny lokomotivy přitom nebyli podrobně vyslechnuti s ohledem na šok, který při nehodě utrpěli. Bezprostředně po nehodě pouze podali základní vysvětlení, detailní výslech by se měl odehrát až v těchto dnech.

Proč přesně se nehoda stala, ale není jediná otázka, která zůstává bez odpovědi. Zatím také nejsou známé detaily o tom, jak se bude benzen z místa nehody dostávat a kdo přesně zaplatí škody, které havárie způsobila. Ty se přitom podle šéfa České inspekce životního prostředí Petra Bejčka mohou vyšplhat do vyšších stamilionů korun. Hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO) dokonce mluvil až o jedné miliardě.

Zatím se o ně má postarat Správa železnic, případně stát, postupně by se na nich ale mohl podílet i viník nehody. Kdo to bude a kolik by mohl zaplatit, se ale zřejmě veřejnost dozví až za nějakou dobu. „Už teď je velmi pravděpodobné, že viníka a všechny další okolnosti bude posuzovat soud. A jak to známe z minulosti, to se velmi vleče,“ říká reportér.

Do té doby bude potřeba se postarat o místo nehody. Podle inspekce životního prostředí může v tamním podloží zůstávat až 350 tun benzenu, nejvíc z toho na hladině podzemní vody v hloubce několika metrů.

Dalšímu šíření látky – třeba do několik kilometrů vzdálené řeky Bečvy – by měly zabránit kromě sanačních jam třeba také takzvané larsenové stěny, kovové bariéry, které byly na místě nehody nainstalovány do hloubky asi osmi metrů a v délce 700 metrů. „Podle expertů dosavadní opatření fungují, ale je to jenom začátek dlouhodobé sanace toho prostředí,“ uvádí reportér s tím, že to je proces minimálně na měsíce.

Sanační projekt přitom už mají na stole příslušné úřady, schválit by se měl do konce dubna. Šéf inspekce Bejček už minulý týden uvedl, že se například uvažuje o „obřích filtrech“, které by měly být schopné přečerpat až 500 kubíků vody denně.

V týdnech po nehodě ale z regionu také přišlo několik dobrých zpráv. Hasiči třeba měřili od samého začátku hodnoty škodlivin v ovzduší a k překročení přípustných limitů podle nich nedošlo. Velká koncentrace sazí z hořícího benzenu je přitom pro člověka smrtelná.

Odborníci pak říkají, že díky zavedeným opatřením se povedlo snížit i množství toxické látky v jezeře, které bezprostředně sousedí s místem havárie. V jeden okamžik tady přitom úřady naměřily stonásobně vyšší hodnoty, než je povolený limit. „Musíme být ale zatím opatrní i vzhledem k tomu, že s tak masivním únikem nejsou zkušenosti. (…) Jak zaznívá od všech zúčastněných: Vyhráno ještě není,“ říká Svoboda.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jak na havárii i likvidaci jejích následků pohlížejí obyvatelé v postižené oblasti nebo proč je vlastně benzen tak nebezpečný. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.