Trump vyhrožuje Íránu: Chcete dohodu, nebo úder? Jak to vidí íránský znalec

Po výhrůžkách bombardováním Íránu Donald Trump zaskočil světovou veřejnost na začátku týdne oznámením, že USA vedou s Teheránem „přímé rozhovory“. Jednat mají už v sobotu v ománském Maskatu, zatím se ale obě strany přetahují i o to, jestli to bude skutečně „tváří v tvář“. Šance na průlom rozebíráme s íránským novinářem Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.

Ta slova z úst amerického prezidenta překvapila, a to i přesto, že veřejná vystoupení Donalda Trumpa nebývají na nečekané momenty zrovna skoupá. Když ale v pondělí šéf Bílého domu během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem před novináři prohlásil, že Spojené státy vedou „přímé rozhovory s Íránem“ o jeho jaderném programu a že se na tuto sobotu chystá ohledně zmíněného tématu „velmi velká“ schůzka, jeho slova zarezonovala.

Události z minulých týdnů totiž podobnému scénáři příliš nenapovídaly. Íránští představitelé možnost přímých jednání s americkou stranou opakovaně odmítali. A také po Trumpově nejnovějším oznámení přišly z Teheránu zpochybňující reakce, kdy například ministr zahraničí Abbás Arakčí jednání popsal jako nepřímá s tím, že na tomto charakteru rozhovorů Írán trvá.

„Írán si před domácím publikem nemůže dovolit přiznat, že s Američany jedná napřímo,“ upozorňuje íránský novinář Kian Šarífí z Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). V rozhovoru pro podcast 5:59 podotýká, že pro pochopení významu „sporu“ o (ne)přímost rokování mezi Spojenými státy a Íránem je klíčová postava duchovního vůdce Alího Chameneího, který v íránském systému stojí na vrcholu mocenské pyramidy.

Samotný ajatolláh přímé rozhovory s Washingtonem dlouhodobě rezolutně odmítá. Jenže podle Šarífího je potřeba dodat, že Chameneího veřejná prohlášení vypovídají jen málo o jeho skutečných postojích. Už za úřadování Trumpova předchůdce Baracka Obamy íránský vůdce jasně vystupoval proti jednáním s Washingtonem. Přesto se Íránci s Američany tajně scházeli, z čehož vyplynulo uzavření dohody o íránském jaderném programu, kterou obě strany (a spolu s nimi i Čína, Rusko, Německo, Francie, Británie a EU) uzavřely v roce 2015.

Íránský novinář zdůrazňuje, že stejně jako tehdy nemohli íránští vyjednavači konat bez Chameneího souhlasu, ani teď se v Íránu zásadní rozhodnutí bez jeho svolení neobejdou.

Jsou tedy kontakty s Američany přímé, jak tvrdí Trump, nebo nepřímé, jak kontruje íránské vedení? „V tomto věřím spíše americké administrativě. Nemyslím si, že by Trump předem souhlasil s jakýmikoliv rozhovory, pokud by nešlo o přímé jednání,“ říká Šarífí.

Vedle přetahované o termíny nemusí být z veřejných prohlášení naprosto jasné ani to, co Washington a Teherán od rozhovorů vlastně očekávají. Zmíněná dohoda z Obamovy éry měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Donald Trump od ní za svého prvního prezidentského mandátu odstoupil v roce 2018 s tím, že prý nedostatečně reagovala například na íránské ambice v oblasti vývoje a výroby balistických střel.

Ohledně svých nynějších cílů však Trump zůstává vágní. Z neznámého důvodu. „Víme, že chce, aby Írán nemohl mít jaderné zbraně. Ale neřekl naprosto nic o tom, jak toho chce dosáhnout,“ všímá si Kian Šarífí. Rozporuplné signály podle něj přicházejí i z nitra Trumpovy administrativy, kde jedni mluví o nutnosti omezit íránský program obohacování uranu – což by odpovídalo duchu původní dohody –, jiní zase tvrdí, že je potřeba ho úplně demontovat.

„Je celkem pravděpodobné, že Írán kývne na to, že má obohacování uranu omezit. Nikdy ale nebude souhlasit s tím, že má ten program kompletně zrušit a o tuto schopnost se úplně připravit,“ upozorňuje novinář Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Poukazuje na velké investice, které do programu, jenž podle režimu v Teheránu plní civilní a mírové účely, dosud Írán vložil, a na to, co v souvislosti s jeho rozvojem nasliboval veřejnosti – mimo jiné to, že země trpící pravidelnými výpadky elektřiny získá energetickou nezávislost.

Nabízí se, že motivací pro kontakty s Američany je pro Teherán snaha odstranit sankce, které už léta svazují íránské hospodářství. Jenže i tady narážíme na zamlžený obrázek, protože podle Šarífího mnozí představitelé vlády veřejně tvrdí, že Írán žádnou dohodu nepotřebuje, neboť se se sankcemi dokáže vypořádat. Realita každodenního života však ukazuje něco jiného. „Dopad sankcí je skutečně obrovský a týká se každé oblasti, na jakou jen dokážete pomyslet,“ zdůrazňuje íránský žurnalista.

Cesta k možné nové dohodě kolem Íránu se rýsuje na pozadí tlaku a ostrých varování z Bílého domu. Trump například na konci března pohrozil, že pokud Írán nepřijme jadernou dohodu, „přijde bombardování, jaké nikdy předtím neviděli“. V pondělí zase své prohlášení o „přímých“ rozhovorech doprovodil slovy o tom, že pokud jednání nebudou úspěšná, ocitne se Írán „ve velkém nebezpečí“.

A nejde jen o rétoriku. Spojené státy posledních několik týdnů provádí také intenzivní vzdušné údery na šíitskou organizaci Ansár Alláh, známou též jako Húthíové, v Jemenu, která vedle Hamásu nebo Hizballáhu patří do takzvané Osy odporu, tedy neformální aliance vedené Teheránem. Americký tlak vůči Íránu a jeho spojencům ale roste napříč Blízkým východem, v němž Washington zároveň posiluje svou vojenskou přítomnost.

Naopak postavení Íránu a Osy odporu slábne, což podle Šarífího ukazuje třeba praktická nemohoucnost íránského režimu podpořit spřízněné skupiny v Iráku, Libanonu i jinde. „Je jasné, že americký tlak zafungoval,“ říká novinář, který považuje za zřejmé, že Teherán bere vážně i výhrůžky, které mu adresoval Donald Trump – jinak by se prý teď Íránci do jednání s Amerikou nepouštěli.

Podle Kiana Šarífího zároveň platí, že válku si nepřeje podstatná část íránského obyvatelstva. Mnozí lidé si stále pamatují krvavý konflikt s Irákem v 80. letech minulého století. „Říkají, že ‚pokud nám to pomůže se ozbrojenému konfliktu vyhnout, pojďme se jaderného programu zbavit, když ho ve skutečnosti stejně nepoužíváme‘. (…) Ale pochybuji, že se ho Írán vzdá,“ dodává novinář s odkazem na veškeré finanční i mocenské náklady, které už režim do svého jaderného programu investoval.

V podcastu 5:59 se také dozvíte více o tom, jakým způsobem sankce ovlivňují život v Íránu nebo jak silné postavení doma režim v čele s ajatolláhem Chameneím v současnosti má. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.